Elektrárna Chvaletice si u Pardubického krajského úřadu zažádala o výjimku, aby nemusela plnit nové emisní limity. Organizace Greenpeace se do řízení o výjimce zapojila také. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně složitou problematiku, odpovídáme na několik dotazů, které s udělováním výjimek souvisejí:
Splnila elektrárna Chvaletice všechny zákonné podmínky, které jí ukládá zákon pro žádost o výjimku z emisních limitů platných od roku 2021?
Elektrárna Chvaletice zákonné podmínky pro udělení výjimky nesplňuje. Zaprvé, zákonnou podmínkou je, že dosažení emisních limitů by bylo spojeno s nepřiměřenými náklady z důvodu zeměpisné polohy zařízení (např. elektrárna na ostrově) nebo z důvodu technické charakteristiky zařízení (např. kotel je příliš malý a technologie by se tam nevešla, musela by se část elektrárny zbourat, atd.). Ani jedna z těchto okolností v případě elektrárny Chvaletice neexistuje.
Elektrárna Chvaletice
Žádost o výjimku navíc obsahuje řadu dalších pochybení, např. netransparentní údaje o nákladech technologií, chybí vyčíslení externalit emisí rtuti, nejsou zohledněny zdraví nebezpečné sekundární částice PM vznikající z emisí NOx, atd. Předložená rozptylová studie je zpracovaná jen pro území šesti okresů a zcela zanedbává vlivy na lidské zdraví a životní prostředí mimo toto území. Elektrárna navíc žádá pro emise NOx o výjimku, která má být vyšší než povolené emise podle směrnice o průmyslových emisích, která tvoří “strop” pro výjimky. Taková žádost je zcela v rozporu se zákonem.
Proč elektrárna Chvaletice žádá o emisní výjimku?
Elektrárna Chvaletice žádá výjimku pro oxidy dusíku a pro rtuť. Jediným důvodem je ušetřit provozovateli peníze, které by musel vynaložit na instalaci nových filtrů. Na třech kotlích v minulých letech instalovala firma nedostatečně účinnou technologii filtrace oxidů dusíku, která evropské emisní limity nesplní, a nyní argumentuje, že by tato investice byla znehodnocena. Tento “argument” je ovšem irelevatní přinejmenším že tří důvodů.
Za prvé: nové filtry (SCR) se dají za určitých podmínek instalovat sériově s těmi existujícími (SNCR), a elektrárna tak může při čištění spalin dosáhnout ještě mnohem lepších výsledků. Za druhé: čeští provozovatelé velkých zdrojů znečištění ovzduší včetně SevEn o připravované evropské legislativě velmi dobře věděli, dokonce se na její přípravě prostřednictvím svých oborových asociací účastnili a snažili se jejímu přijetí zabránit. Vlastník SevEnu vědomě investoval technologií, o které věděl, že během pěti let může být v rozporu s platnou legislativou. Vsadil na to, že se podaří jejímu přijetí zabránit, a tahle veskrze cynická sázka mu nevyšla. Neexistuje žádný důvod, proč by za to měl nyní dostávat jakékoliv úlevy.
A konečně za třetí: generální ředitel SevEn Pavlas na semináři pro pardubické zastupitele jasně potvrdil, že pokud jeho firma výjimku nedostane, nové kvalitnější filtry prostě nainstaluje. Snaha ušetřit na ochraně ovzduší a zdraví obyvatel je možná pochopitelná, ale zcela neakceptovatelná.
“Argument” provozovatele elektrárny o zmařené investici navíc v žádném případě neplatí pro blok B1, kde si elektrárna žádá o výjimku pro technologii, kterou ještě ani nenainstalovala, ani pro rtuť, kde provozovatel navrhuje, že místo instalace filtrů a snížení emisí bude naopak vypouštět v budoucnosti rtuti více než dnes.
Mají výtky hnutí Greenpeace a dalších odpůrců elektrárny oporu v platné české legislativě?
Samozřejmě že ano. Greenpeace a další organizace zabývající se dopady lidské činnosti na životní prostředí jsou účastníkem řízení k udělení výjimky a výtky týkající se emisí rtuti a oxidů dusíku z elektrárny Chvaletice a jejich dopadu na životní prostředí, kvalitu ovzduší a zdraví lidí jsou z hlediska české legislativy naprosto relevantní a pro řízení žádoucí. Totéž platí i pro obce, které jsou dotčené znečištěním z elektrárny Chvaletice.
Vyjádření Greenpeace se soustředilo především na neúplné a zavádějící podklady rozhodnutí. Vyjádření našich kolegů (resp. kolegyň) z organizace Frank Bold se rozporu žádosti o výjimku s platnou legislativou věnují mnohem obšírněji. Seznámit se s nimi může každý, kdo projeví zájem. Na rozdíl od SevEn nic neutajujeme.
Chvaletice nejsou jediný subjekt, který žádá o tuto výjimku. Povolenou ji už má teplárna společnosti Veolia. Proti jejímu udělení protesty nejsou. Máte pro to nějaké vysvětlení?
Teplárna Olomouc dostala výjimku v řízení, do kterého se zapojily právničky z už zmíněné organizace Frank Bold. Mezi těmito řízeními najdeme velmi mnoho rozdílů, a to především v přístupu provozovatele k výjimce a její nutnosti. Společnost Veolia na základě připomínek Frank Bold nakonec svou žádost podstatně změnila, zkrátila dobu, na níž žádá výjimku z osmi let na čtyři, doplnila informace o cenách technologií, představila plán, jakým bude instalovat nové technologie a především se zavázala tento plán plnit s každoročním přezkumem a možností zpřísnění emisních limitů. Oproti tomu společnost Seven Energy na jakékoli výtky, připomínky a žádosti o doplnění informací reaguje hysterickými útoky na další účastníky řízení včetně starostů obcí, které s udělením výjimky nesouhlasí. Že si tímto arogantním přístupem proti sobě poštvala část veřejnosti, je logické.
Podstatný rozdíl mezi teplárnou Olomouc a elektrárnou Chvaletice je i v typu zařízení, kterého se výjimka týká. Teplárna Olomouc je skutečná teplárna, která vyrábí elektřinu a teplo v kogeneračním režimu s účinností přesahující 60 procent. Naopak elektrárna Chvaletice má i po započtení zcela marginálního vyvedeného tepelného výkonu (v řádech nižších jednotek procent z celkového výkonu zařízení) účinnost pod 35 procent.
V souladu se státní energetickou koncepcí se soustředíme na co nejrychlejší odstavení tzv. kondenzačních elektráren, které vyrábějí prakticky pouze elektřinu a většinu energie obsažené v palivu doslova pouští pánubohu do oken z chladících věží. To vše v situaci, kdy máme brutální nadbytek výkonu a každoročně vyvážíme ekvivalent třetiny elektřiny vyrobené z uhlí.
Stručně řečeno – skutečné teplárny si mírnější přístup zaslouží, kondenzační elektrárny nikoliv. To se samozřejmě týká nejen SevEn, ale i zdrojů znečištění že skupiny ČEZ.
Co si myslíte o způsobu, jakým vede kampaň protistrana?
Považuji za pozoruhodné, s jakou mírou agresivity reagují Pavel Tykač a jeho lidé na jakoukoliv kritiku. Nejde o nic nového – poměrně zblízka a dlouho jsem sledoval jeho snahu diskreditovat a umlčet odpůrce bourání Horního Jiřetína a Černic na Mostecku kvůli rozšiřování velkolomu ČSA, o který se v minulosti usilovně snažil. Pro lidi na Pardubicku je ovšem tahle zkušenost nová – a pokud mohu soudit, mobilizaci místních odpůrců elektrárny nebývale prospívá. Někomu zjevně nedošlo, že divoké devadesátky už máme za sebou, a pokud lidi opravdu naštvete, děláte práci za své oponenty. Rád bych proto touto cestou poděkoval PR agenturám pana Olmera za vzornou spolupráci a zeptal se, kam jim mohu zaslat náš nás dárkový kalendář. Zaslouží si ho.
Ve zkrácené a upravené podobě vyšlo jako polemika na serveru iUhlí.cz