Průměrné teploty na zemském povrchu se od průmyslové revoluce zvýšily přibližně o 1 °C. Toto zvýšení souvisí s lidskou aktivitou – emisí aerosolů, změnou využívání půdy, emisí skleníkových plynů a dalšími vlivy. Růst průměrné globální teploty je zároveň nejjasnějším ukazatelem skutečnosti, že dochází ke změně klimatu. My lidé ovšem příliš nevnímáme tuto „průměrnou teplotu“ vlastními smysly. Jeden z důsledků změn klimatu ale vnímáme velmi zřetelně, a sice extrémy počasí. 

Vztah počasí a klimatu

Než se pustíme do popisů orkánů, ohnivých smrští a bouřek, je třeba osvětlit vztah mezi počasím a klimatem. Ačkoli jsou počasí a klima nerozlučnými souputníky, musíme mezi nimi rozlišovat. Počasí je čistě krátkodobá záležitost, vyvíjí se v hodinách, někdy se mění z minuty na minutu. Dnes můžeme mít krásné počasí, zítra deštivo. Klima, na rozdíl od počasí, má dlouhodobý charakter. A co je ve vztahu mezi počasím a klimatem důležité: počasí je klimatu podřízeno. Krásný příklad vztahu mezi klimatem a počasím představil Neil de Grasse Tyson při své procházce se psem. Až půjdete se psem, také si vztah mezi počasím a klimatem můžete vyzkoušet. 

Až vyrazíte se psem na vodítku, pes bude běhat nepředvídatelně ze strany na stranu, čmuchat zde a zase jinde. Bude se ale moci pohybovat jen tak, jak mu dovolí vodítko. Podobně se chová i počasí. Stejně jako je rozsah pohybu psa na vodítku definován vámi a směrem, kterým míříte, je počasí definováno klimatem. Klima je, jak již bylo zmíněno, na rozdíl od počasí dlouhodobé, představuje trend, kterým se počasí řídí, klima určuje různorodost počasí. A pokud se změní na základě vnějších faktorů klima, změní se i různorodost počasí.

Dobře můžeme tento posun vidět na pravděpodobnosti počasí při změně průměrné teploty. Z dlouhodobého hlediska jsou pravděpodobnosti událostí spojených s počasím rozloženy na Gaussově křivce. Většinu času – nejčastěji – je relativně dobré počasí, tedy bez velkých extrémů. Méně času přicházejí události jako bouřky nebo výrazně teplé či studené dny. Nejméně často jsme pak svědky opravdu extrémních událostí jako například velmi chladných nebo naopak tropických dnů, vysokých srážkových úhrnů nebo velmi suchých dnů. Pokud se ovšem změní klima, například se zvýší průměrná teplota, změní se i distribuce pravděpodobnosti počasí. To znamená, že růst teploty zvýší pravděpodobnost extrémně teplého počasí a zároveň se objeví možnost ještě extrémnější události. 

Celý vztah mezi klimatem a extrémy počasí je ale komplikovanější. Ačkoli růst průměrné globální teploty opravdu zvyšuje pravděpodobnost extrémních projevů počasí, prokázat přímý vliv změny klimatu u jednotlivých extrémních událostí je velmi problematické. Experti, kteří se zabývají vztahem mezi extrémy počasí a klimatické změny, rozlišují celkem 4 typy takového vztahu: 

  1. Událost (typ počasí) se stává s klimatickou změnou pravděpodobnější. 
  2. Událost se stává s klimatickou změnou méně pravděpodobná. 
  3. Nedochází k detekovatelným změnám v pravděpodobnosti události.
  4. Se současnými nástroji a znalostmi není možné rozhodnout. 

Představme si dva příklady počasí, které vyústily v extrémní události, a odpovězme si, jakou roli v těchto situacích sehrála klimatická změna.

Povodně v Benátkách

Na podzim minulého roku byly Benátky, perla Itálie, několikrát zaplaveny přílivovou vlnou. A právě Benátky, vlastně celý Jadran, jsou dobrým příkladem toho, jak je někdy obtížné provázat klimatickou změnu s extrémním počasím. Sešlo se zde totiž několik jevů, které nemají s klimatickou změnou nic společného a dohromady stvořily vodní monstrum. O co se jedná? 

Geografie Jadranu

Kdo jen trochu zná geografii jižní Evropy, tak ví, že Jadran je relativně uzavřené moře, které je na svém severozápadním výběžku v oblasti Benátek i relativně mělké.

Oblast severozápadního Jadranu dlouhodobě klesá

Je totiž součástí malé tektonické desky, Adriatic plate, která je dlouhodobě tlačena Afrikou pod Evropu. 

Převládající větry

Pokud dlouho vane vítr jedním směrem, dokáže vodu unášet s sebou a tlačit ji před sebou. Pokud vodu žene do mělké, uzavřené zátoky, bude se v ní zákonitě zvedat hladina vody. A přesně takový vítr vál během podzimních událostí. Tento vítr má dokonce i jméno, JUGO (případně jej najdete i pod názvem Široko, tento název používají ve Slovinsku a Itálii).

Během zatopení Benátek se oblastí prohnala tlaková níže

Na moři tlaková níže znamená vzdutí hladiny, často i s příchodem bouře a vln, které hladinu opět zvyšují.

Úplněk 

Zrovna panoval úplněk, při němž nastává největší odliv a příliv. Přílivy na Jadranu (ve srovnání například s Biskajským zálivem) nejsou příliš intenzivní, ale přesto mají určitý vliv. 

Pokud spojíte výše zmíněné body, vzniká událost, které se v námořní praxi říká „Storm surge“, tedy bouřková vlna. Tvrdit, že zatopení Benátek souvisí se změnou klimatu, je tedy velmi ošemetné. Zároveň ale platí, že klimatická změna zvyšuje pravděpodobnost takových událostí. 

Požáry v Austrálii

Oproti tomu zdůvodnění situace v Austrálii není příliš komplikované. Příčina bezprecedentních požárů je podle meteorologů jasná – klimatická změna. Dlouhodobé trendy zvyšujících se teplot a snižujících se srážek vytváří ideální podmínky pro vznik rozsáhlých požárů. Od roku 1910 stoupla průměrná teplota v Austrálii zhruba o 1 °C. Přisuzovat jednotlivé požáry přímo klimatické změně je samozřejmě velmi obtížné, ale dlouhodobé trendy jsou jasné. Porovnejte vývoj dvou nejzásadnějších parametrů pro vznik požárů v čase. (Srážky a teplotu.) Trend je zřejmý. (Pro více informací o dopadech klimatické změny na Austrálii a New South Wales doporučujeme přímo Australskou meteorologickou službu.)

Extrémní projevy počasí nejsou ze své podstaty časté události. Růst průměrné globální teploty zvyšuje vyšší pravděpodobnost extrémních jevů počasí. I se současnými znalostmi je stále relativně obtížné jasně prokázat propojení mezi jedním extrémním jevem a růstem globálních teplot, obecně ale můžeme říci, že se rozhodně zvyšuje četnost takových událostí.

Zajímavá mapa extrémních jevů počasí i s hodnocením vlivu klimatické změny – najdete na webu Carbon brief.

Všechny články z aktuálního vydání