Organizace sdružené v Klimatické koalici se ztotožňují se závěry zprávy Climate Action Network Europe a European Environmental Bureau1, ze které vyplývá, že pro dodržení závazků Pařížské dohody je nutné zvýšit evropské cíle pro snížení emisí do roku 2030. Aby Evropa dosáhla klimatické neutrality nejpozději v roce 2050, je zapotřebí se zavázat ke snížení emisí do roku 2030 minimálně o 55 %, ideálně o 65 % (oproti roku 1990), nikoliv o 40 %, jak říká původní záměr schválený v roce 2014. Zároveň musí být snižování emisí spravedlivé a nesmí na ně doplatit lidé s nízkými příjmy.
Abychom se vyhnuli nejhorším dopadům klimatické krize a udrželi růst průměrné globální teploty planety Země pod hranicí 2°C (a zároveň směřovali k oteplení maximálně o 1,5°C), je dále potřeba navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na koncové spotřebě energie na 50 % do roku 2030 oproti současným 32 %. Současný cíl zvýšení energetické účinnosti ve výši 32,5 % je pak třeba směřovat až ke 45 % v roce 2030 oproti předpokládanému vývoji spotřeby bez zásahů.
V září 2020 Evropská komise předložila návrh na navýšení klimatických cílů pro rok 2030 a zároveň dopadovou studii, kterou si vyžádaly členské státy pro posouzení dopadů zaváděných opatření na jejich ekonomiky. Klimatická koalice zdůrazňuje, že navýšení cíle pro snížení emisí na minimálně 55 % a ideálně 65 % oproti roku 1990 je nezbytné. Pokud se nepodaří udržet oteplení planety v souladu se závazky Pařížské dohody, budou sociální, ekologické i ekonomické dopady spojené s klimatickou krizí výrazně vyšší než se zaváděním potřebných opatření.[2 Zároveň je při zvyšování cílů potřeba brát v potaz i historické souvislosti – Evropa vypustila víc kumulativních emisí než jiné části světa a měly by tomu odpovídat i naše závazky ke snižování emisí.
V České republice je pak nutné zaměřit se především na:
1. Ukončení těžby a spalování uhlí
Je potřeba zavřít všechny uhelné elektrárny do roku 2030. Tyto fosilní zdroje produkují 88 % emisí z výroby elektřiny3 a jsou hlavním zdrojem rtuti v ovzduší4. Třetina jimi vyrobeného proudu přitom odpovídá vývozu elektřiny z ČR5. Proto by již v následujících několika letech měly být odstaveny nejplýtvavější uhelné elektrárny jako Počerady či Chvaletice. Elektrizační soustava však může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez uhelných elektráren a s dvojnásobným množstvím obnovitelných zdrojů. Doložilo to podrobné modelování soustavy v 15 minutových intervalech po celý rok, takže postihlo například denní špičky spotřeby či propady výroby z fotovoltaiky v noci či v zimě6.
2. Spravedlivou transformaci uhelných regionů
Je potřeba zaměřit se přednostně na rozvoj regionů, které jsou nejvíce zasaženy odklonem od uhlí a s tím souvisejícími strukturálními ekonomickými a společenskými problémy. Navzdory tomu se těmto regionům zatím nedostává dostatečné podpory. Je klíčové zaměřit se na potřeby konkrétních obyvatel a podporovat jejich aktivní zapojení do procesu plánování, nasměrovat dostupné prostředky do projektů, které přispějí k vytváření nových pracovních míst a nastartují obnovu regionů, a zároveň zajistit transparentní proces jejich čerpání.
Transformace k nízkouhlíkové energetice je vzhledem k vývoji klimatické krize nejen nevyhnutelná, ale zároveň představuje také příležitost pro spravedlivou ekonomickou obnovu po pandemii. Součástí této transformace je snižování emisí, zapojení domácností a občanů do produkce obnovitelné energie a zásadní zmírnění současných nerovností ve společnosti – a tedy lepší a spravedlivější život pro většinu obyvatel České republiky i Evropy.
3. Rozvoj domácích obnovitelných zdrojů energie
Je potřeba podpořit domácnosti, skupiny lidí, obce, farmáře či firmy ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jednak je nutné změnit zákon o podporovaných zdrojích energie tak, aby umožňoval rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren. Dále je nutné investovat peníze z tzv. Modernizačního fondu (z povolenek na emise skleníkových plynů) zejména do projektů obnovitelných zdrojů energie (s důrazem na projekty domácností, skupin lidí, obcí, zemědělců i firem). Z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci je potřeba financovat změnu ekonomiky uhelných regionů s důrazem na rozvoj obnovitelných zdrojů (zejména obecních a občanských).
4. Zrychlení úspor energie a náhrada fosilních paliv
Je potřeba zaměřit se na potenciál úspory energie prostřednictvím tzv. energeticky úsporné renovace budov (vedoucí k efektivnímu řešení vytápění, ochlazování, ohřevu teplé vody apod.) a modernizací procesů průmyslové produkce. Spolu se zvýšením energetické účinnosti v dopravě mohou tyto úspory snížit energetickou spotřebu EU mezi lety 2015 a 2050 na polovinu. S tím se pojí i elektrifikace průmyslových procesů, vytápění a dopravy za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tepelná čerpadla a elektrická vozidla jsou pak klíčové technologie, které by měly ve 20. letech 21. století postupně dominovat budovám a silnicím.
Poznámky:
1) Building a Paris Agreement Compatible (PAC) energy scenario (2020): Climate Action Network Europe, European Environmental Bureau. Online: https://cutt.ly/tfOMxL3
2) Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR (2015, aktualizováno 2019): Český hydrometeorologický ústav, MŽP, https://www.mzp.cz/cz/studie_dopadu_zmena_klimatu
3) Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise: Fakta o klimatu. Online: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/elektrina-cr
4) Uhelné elektrárny jsou největším zdrojem nebezpečné rtuti. Nejhorší jsou Počerady: Radek Kubala, Deník Referendum, 15. 10. 2018. Online: https://cutt.ly/6fOMOOO
5) Z ČR se loni zase vyvezlo více elektřiny, než vyrábí uhelné Počerady a Chvaletice dohromady: Hnutí Duha, 18. 2. 2020. Online: https://cutt.ly/nfOMHHX
6) Czech Power Grid without Electricity from Coal by 2030: Possibilities for Integration of Renewable Resources and Transition into a System Based on Decentralized Sources. 2018. Online: https://cutt.ly/IfO1fiW