Uhelná komise nesplnila ani jeden ze 6 úkolů, které dostala od vlády ČR a které má vytčené ve svém statutu. Navíc po schválení nového evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů – ke kterému došlo týden po schválení usnesení komise – přestaly platit základní předpoklady, s nimiž pracovalo modelování scénářů útlumu uhlí od společnosti ČEPS (provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy). Ukazuje to analýza usnesení Uhelné komise, kterou zpracovaly ekologické organizace a zaslaly ji členům a členkám vlády. Součástí analýzy je i zveřejnění dokumentů, s nimiž komise pracovala a zápisů z pracovních skupin.
Uhelná komise podle analýzy zpracované Hnutím DUHA ve spolupráci s Greenpeace, Frankem Boldem, Centrem pro dopravu a energetiku a asociací ekologických organizaci Zelený kruh, vydala 4. prosince 2020 nepodložené a fakticky nejasné doporučení k odklonu české energetiky od uhlí. Zástupci ekologických organizací proto hlasovali proti a následně Uhelnou komisi opustili.
Uhelná komise doložila možnost konce uhlí v roce 2033, ale zvolila většinově rok 2038, který je ekonomicky nerealistický a nezajistí adekvátní podíl ČR na plnění cílů Pařížské klimatické dohody. Usnesení Uhelné komise také porušuje technologickou neutralitu, neboť konec uhlí výslovně podmiňuje stavbou nových jaderných reaktorů. Ve skutečnosti je přitom zatím v plánu jen jeden reaktor a termín jeho výstavby je podle ekologických organizací naprosto nereálný.
Uhelná komise ani v jediném bodě nesplnila zadání dle svého Statutu [schváleného vládou ČR. Potřeby hnědého uhlí vyhodnotila pouze pro elektroenergetiku, chybí vyhodnocení teplárenství. Zároveň chybí posouzení jednotlivých velkých spalovacích zdrojů. Nestanovila harmonogram útlumu (pouze datum konce spalování uhlí), nebyly určeny nástroje a opatření pro dosažení odklonu od uhlí, není k dispozici kvantifikace nákladů a dopadů takového odklonu, nedefinovala rizika a nenavrhla nástroje a opatření k jejich minimalizaci.
Ekologické organizace proto doporučují vládě ČR – která by měla výstup z Uhelné komise v blízké době projednávat – aby zejména nepřijala scénář odstavení uhlí do roku 2038 a nechala zpracovat i “emergency scénář”, který by měl pracovat s koncem uhlí v roce 2030 nebo dříve.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a bývalý člen Uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh, řekl:
“Podrobná analýza potvrdila, že výstup Uhelné komise nenaplnil ani jeden jediný z úkolů, které dostala od vlády. Přesto ministr Karel Havlíček protlačil stěžejní rozhodnutí o roku konce uhlí. Navíc pouhý týden po hlasování komise byla cena emisní povolenky vyšší, než s jakou počítalo modelování ČEPS za deset let. Cena povolenky má přitom hlavní vliv na to, do kdy budou energetické firmy chtít uhlí spalovat. Reálně nyní můžeme počítat maximálně s rokem 2030, rok 2038 je nesmysl. Jako bývalý člen Uhelné komise musím vládu varovat. Návrh, který od komise dostane – a proti němuž jsem hlasoval – ji uvádí v nebezpečný omyl.”