Dnes se scházejí zástupci více než 190 zemí světa na Konferenci OSN o biodiverzitě COP 16 v kolumbijském Cali. Motto celé konference zní „mír s přírodou“. Jde o první setkání na této úrovni od přijetí globálního rámce pro biologickou rozmanitost v Montrealu v roce 2022, ve kterém se 196 zemí včetně Česka zavázalo zastavit úbytek biodiverzity do roku 2030.
Ještě před začátkem konference uspořádala organizace Greenpeace v různých světových metropolích sérii aktivit vyzývajících politiky ke splnění svých slibů z Montrealu. V Česku vytvořili dobrovolníci a dobrovolnice Greenpeace světelný nápis Hope for Nature u Pražského hradu a u sídla vlády. Další akce se konaly v Indonésii, Maďarsku, Německu, Rakousku, Rumunsku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii, v Lucembursku, Nizozemsku a Mexiku.
Konference v Cali se zaměří hlavně na to, jak jednotlivé státy pokročily v implementaci svých závazků na základě předložených strategií a akčních plánů (tzv. NBSAPs – National Biodiversity Strategies and Action Plans). Ve 23 cílech, ke kterým se státy zavázaly, je například povinnost chránit 30 % rozlohy světa, a z toho třetinu v přísném režimu, obnovit zničené ekosystémy, zastavit dotace škodlivé pro biodiverzitu či snížit negativní dopady pesticidů na přírodu. Česko zatím svůj plán neodevzdalo, i když v naplňování některých cílů učinilo pokrok. Vláda vyhlašuje například nová velkoplošná chráněná území, která musí Česko vyhlásit, aby splnilo své závazky, jako je CHKO Soutok, CHKO Krušné hory a Národní park Křivoklátsko. Česko také podporuje evropský Zákon na obnovu přírody.
Jan Freidinger z Greenpeace k tomu říká:
“Kde máme obrovské rezervy, je oblast financí, včetně tzv. škodlivých dotací, které podporují ničení biodiverzity. Pro splnění cílů z Montrealu je třeba zajistit dostatek zdrojů a “reformovat” dotační politiky nejen v Česku, ale v celé EU. Během přípravy nové Společné zemědělské politiky a nového rozpočtu EU jsou to klíčové úkoly pro EU jako celek. Místo plýtvání penězi na činnosti, které ničí přírodu, by finanční toky měly zajistit odpovídající financování ochrany a obnovy přírody, prosperující ekonomiku a spravedlivou transformaci pro ty, kterých se změny nejvíce dotknou.”
Právě na otázku financí se zaměřuje i konference v Cali. Kromě škodlivých dotací, které mají podle úmluvy státy do roku 2025 identifikovat a postupně přesměrovat na ochranu a obnovu přírody, se bude řešit i závazek vlád na mobilizaci 200 miliard dolarů ročně do roku 2030 na splnění biodiverzitních cílů po celém světě. Dalším důležitým tématem jednání bude zprovoznění monitorovacího rámce. Ten zahrnuje ukazatele pro každý z 23 cílů, které umožní vládám podávat zprávy o jejich pokroku.
Státy budou také řešit, jakým způsobem spolu budou sdílet digitální data o genetických sekvencích živočišných a rostlinných druhů.. Z takových informací by se mohlo těžit například při vývoji nových léků, aniž by byl potřeba fyzický přístup ke zkoumání daných druhů.
Konference v Cali bude trvat do 1. listopadu a Greenpeace ji po celou dobu bude sledovat a komentovat. Přímo na místě má organizace několik zaměstnankyň a zaměstnanců, kteří vyjednávání na konferenci sledují.
