Praha / Haag, 24. července 2025: Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), hlavní soudní orgán OSN, včera odpoledne vydal přelomové poradní stanovisko v souvislosti s klimatickou krizí. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) posiluje odpovědnost států podle mezinárodního práva nad rámec Pařížské dohody, a to o několik klíčových dodatečných povinností, včetně povinnosti všech zemí předcházet významnému poškození životního prostředí a povinnosti spolupracovat. Soud také potvrdil, že státy musí regulovat činnost firem, které způsobují škody svými emisemi, bez ohledu na to, kde ke škodám dochází. Významným závěrem je, že právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je klíčové pro uplatňování dalších lidských práv – a že výklad klimatických závazků by měl zohledňovat i spravedlnost vůči budoucím generacím.
Danilo Garrido, právní poradce Greenpeace International, uvedl:
„Tohle je začátek nové éry klimatické odpovědnosti na globální úrovni. Stanovisko Mezinárodního soudního dvora představuje zásadní zlom pro klimatickou spravedlnost – poprvé jasně stanovuje, jaké mají státy povinnosti v oblasti klimatu, a co víc: definuje i důsledky jejich porušení. Otevírá to dveře novým právním případům a může přinést spravedlnost těm, kteří přispěli ke klimatické krizi nejméně, ale nejvícenesú její následky. Poselství je jasné: produkce, spotřeba a dotace do fosilních paliv mohou být porušením mezinárodního práva. Znečišťovatelé musí přestat vypouštět emise a zaplatit za škody, které způsobili.“
Rozhodnutí rovněž potvrzuje, že porušení klimatických povinností zakládá nárok na plné odškodnění souvisejících ztrát a škod. Mezi ně může patřit kompenzace za škody způsobené klimatickou změnu a dokonce i nutnost okamžitého zastavení produkce emisí skleníkových plynů nad vědecky stanovenou bezpečnostní hranicí. Nejvýznamnější je ale závazek k ochraně budoucích generací a komunit nejvíce zasažených změnou klimatu, který stanovuje bezprecedentní úroveň ochrany.
Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:
„Je zásadní, že i Mezinárodní soudní dvůr potvrzuje, že znečišťovatelé musí nést odpovědnost za škody, které působí na klimatu, životním prostředí a komunitách, a že mají za ně platit na místo lidí, kteří ke změně klimatu přispívají nejméně, ale nesou největší dopady klimatické krize. Rozhodnutí soudu svými argumenty podporuje naši snahu přimět fosilní korporace, aby nesly finanční odpovědnost za svou škodlivou činnost. Před sněmovními volbami v Česku jsme vyzvali politiky a političky, aby zavedli daň či poplatek, které by navázaly na letos končící daň
z neočekávaných zisků. Ty by zpoplatnily nadměrné zisky fosilních korporací z činnosti škodící životnímu prostředí a přispívající k extrémům počasí, které sledujeme všude po světě. To je z našeho pohledu zásadní krok pro plné uplatnění odpovědnosti znečišťovatelů podle principu znečišťovatel platí.”
Toto rozhodnutí navazuje na rozsudek Interamerického soudu pro lidská práva ze začátku měsíce, který potvrdil, že vlády mají povinnost přijmout urgentní a účinná opatření k ochraně práva na zdravé klima. Soud rovněž stanovil, že také firmy mají právní odpovědnost za dopady klimatické změny na lidská práva. Tento rozsudek jasně upřednostňuje práva lidí a přírody před zájmy znečišťovatelů.
V roce 2023 podnikla loď Greenpeace International Rainbow Warrior plavbu po Tichomoří, aby nasbírala svědectví lidí z komunit zasažených klimatickou krizí. Tato svědectví byla spolu s dalšími výpověďmi z globální první linie předložena Mezinárodnímu soudnímu dvoru. V roce 2024 následovalo dvoutýdenní veřejné slyšení, kterého se zúčastnilo rekordní množství států a mezinárodních organizací. Impulsem k celému procesu byla iniciativa studentek a studentů práv z Tichomoří, kteří v roce 2019 založili skupinu Pacific Islands Students Fighting Climate Change. Ti ve spolupráci se státem Vanuatu vyzvali OSN, aby požádala Mezinárodní soudní dvůr o poradní stanovisko. Valné shromáždění OSN tuto žádost v březnu 2023 jednomyslně schválilo, s podporou více než 130 států.
V Česku podal spolek Klimažaloba žalobu na příslušná ministerstva kvůli tomu, že podle něj nepřijímají dostatečná opatření ke snižování emisí (mitigaci) a přizpůsobení se dopadům změny klimatu (adaptaci). Tvrdí také, že tím porušují lidská práva i mezinárodní dohody. Cílem žaloby je přimět ministerstva, aby přijala ambicióznější a účinnější klimatická opatření. Případ v současnosti čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.
Dnešní rozhodnutí posiluje rostoucí celosvětové hnutí za klimatickou odpovědnost – a přidává se k mezinárodní iniciativě Greenpeace Polluters Pay Pact (v Česku výzva Znečišťovatelé platí), která globálne sdružuje více než 200 000 lidí zasažených klimatickými katastrofami, občanů, záchranářů, humanitárních organizací, politických představitelů a více než 60 nevládních organizací, včetně Greenpeace International a Greenpeace Česká republika. Cílem iniciativy je zajistit, aby fosilní korporace platily za škody, které způsobují.
Danilo Garrido, právní poradce Greenpeace International, uvedl:
„Tohle je začátek nové éry klimatické odpovědnosti na globální úrovni. Stanovisko Mezinárodního soudního dvora představuje zásadní zlom pro klimatickou spravedlnost – poprvé jasně stanovuje, jaké mají státy povinnosti v oblasti klimatu, a co víc: definuje i důsledky jejich porušení. Otevírá to dveře novým právním případům a může přinést spravedlnost těm, kteří přispěli ke klimatické krizi nejméně, ale nejvícenesú její následky. Poselství je jasné: produkce, spotřeba a dotace do fosilních paliv mohou být porušením mezinárodního práva. Znečišťovatelé musí přestat vypouštět emise a zaplatit za škody, které způsobili.“
Rozhodnutí rovněž potvrzuje, že porušení klimatických povinností zakládá nárok na plné odškodnění souvisejících ztrát a škod. Mezi ně může patřit kompenzace za škody způsobené klimatickou změnu a dokonce i nutnost okamžitého zastavení produkce emisí skleníkových plynů nad vědecky stanovenou bezpečnostní hranicí. Nejvýznamnější je ale závazek k ochraně budoucích generací a komunit nejvíce zasažených změnou klimatu, který stanovuje bezprecedentní úroveň ochrany.
Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:
„Je zásadní, že i Mezinárodní soudní dvůr potvrzuje, že znečišťovatelé musí nést odpovědnost za škody, které působí na klimatu, životním prostředí a komunitách, a že mají za ně platit na místo lidí, kteří ke změně klimatu přispívají nejméně, ale nesou největší dopady klimatické krize. Rozhodnutí soudu svými argumenty podporuje naši snahu přimět fosilní korporace, aby nesly finanční odpovědnost za svou škodlivou činnost. Před sněmovními volbami v Česku jsme vyzvali politiky a političky, aby zavedli daň či poplatek, které by navázaly na letos končící daň
z neočekávaných zisků. Ty by zpoplatnily nadměrné zisky fosilních korporací z činnosti škodící životnímu prostředí a přispívající k extrémům počasí, které sledujeme všude po světě. To je z našeho pohledu zásadní krok pro plné uplatnění odpovědnosti znečišťovatelů podle principu znečišťovatel platí.”
Toto rozhodnutí navazuje na rozsudek Interamerického soudu pro lidská práva ze začátku měsíce, který potvrdil, že vlády mají povinnost přijmout urgentní a účinná opatření k ochraně práva na zdravé klima. Soud rovněž stanovil, že také firmy mají právní odpovědnost za dopady klimatické změny na lidská práva. Tento rozsudek jasně upřednostňuje práva lidí a přírody před zájmy znečišťovatelů.
V roce 2023 podnikla loď Greenpeace International Rainbow Warrior plavbu po Tichomoří, aby nasbírala svědectví lidí z komunit zasažených klimatickou krizí. Tato svědectví byla spolu s dalšími výpověďmi z globální první linie předložena Mezinárodnímu soudnímu dvoru. V roce 2024 následovalo dvoutýdenní veřejné slyšení, kterého se zúčastnilo rekordní množství států a mezinárodních organizací. Impulsem k celému procesu byla iniciativa studentek a studentů práv z Tichomoří, kteří v roce 2019 založili skupinu Pacific Islands Students Fighting Climate Change. Ti ve spolupráci se státem Vanuatu vyzvali OSN, aby požádala Mezinárodní soudní dvůr o poradní stanovisko. Valné shromáždění OSN tuto žádost v březnu 2023 jednomyslně schválilo, s podporou více než 130 států.
V Česku podal spolek Klimažaloba žalobu na příslušná ministerstva kvůli tomu, že podle něj nepřijímají dostatečná opatření ke snižování emisí (mitigaci) a přizpůsobení se dopadům změny klimatu (adaptaci). Tvrdí také, že tím porušují lidská práva i mezinárodní dohody. Cílem žaloby je přimět ministerstva, aby přijala ambicióznější a účinnější klimatická opatření. Případ
v současnosti čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.
Dnešní rozhodnutí posiluje rostoucí celosvětové hnutí za klimatickou odpovědnost – a přidává se k mezinárodní iniciativě Greenpeace Polluters Pay Pact (v Česku výzva Znečišťovatelé platí), která globálne sdružuje více než 200 000 lidí zasažených klimatickými katastrofami, občanů, záchranářů, humanitárních organizací, politických představitelů a více než 60 nevládních organizací, včetně Greenpeace International a Greenpeace Česká republika. Cílem iniciativy je zajistit, aby fosilní korporace platily za škody, které způsobují.
