Rostoucí napětí ve světě a s ním spojené zdražování fosilních paliv znovu ukazují, jak zranitelná je Evropa i Česko vůči výkyvům na globálních trzích. Dopady nestability přitom dlouhodobě nesou především domácnosti, zatímco část energetických a fosilních firem z těchto situací výrazně profituje. Ukázkovým příkladem byla nedávná energetická krize, na které některé společnosti enormním způsobem způsobem vydělaly, kdežto běžní lidé platili vysoké účty za energie a jejich nemalá část se dokonce ocitla v energetické chudobě.
Greenpeace Česká republika upozorňuje, že současná situace není výjimkou, ale opakujícím se vzorcem. V obdobích krizí a nejistoty dochází k výraznému růstu zisků v energetickém a fosilním sektoru, aniž by tyto firmy nesly odpovídající část nákladů, které jejich činnost způsobuje společnosti a klimatu.
Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR: „Útoky USA a Izraele na Írán mají za následek nárůst cen energií z fosilních paliv, který jsme viděli také po útoku Ruska na Ukrajinu a s ním spojené energetické krizi. Ani po letech jejího trvání této krize na to Evropa ani Česko nejsou připraveny. Následky stále nesou především domácnosti, které čelí rostoucím nákladům a nestabilitě. Zatímco energetické a fosilní společnosti dlouhodobě z nestability a neštěstí lidí profitují. Po zkušenostech, které máme, víme, že mimořádné a nadměrné zisky začnou společnostem naskakovat velmi rychle, proto je nutné již teď začít podnikat kroky ke znovuzavedení jejich případného zdanění, které i v minulé krizi pomohlo získat finanční prostředky na kompenzace pro ty nejpotřebnější.“
Jedním z řešení je zavedení dlouhodobého mechanismu, který zajistí, aby se na zvládání krizí podíleli i ti, kdo na nich vydělávají – například formou daně z nadměrných zisků. Nová ekonomická studie, kterou si nechalo zpracovat Greenpeace Česká republika, ukazuje, že takový přístup by mohl veřejným rozpočtům přinášet desítky miliard korun ročně, a při širším uplatnění napříč sektory dokonce více než 200 miliard korun.
Studie zároveň ukazuje, že dosavadní dočasná windfall daň svůj potenciál na evropské úrovni nenaplnila, mimo jiné kvůli obcházení a přesouvání zisků do zahraničí. Navrhuje proto nastavení dlouhodobého a stabilního systému, který by tyto úniky omezil a zajistil prostředky na zvládání dopadů krizí, podporu domácností i transformaci energetiky.
