V těchto dnech končí lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí úředníků Pardubického kraje udělit provozovatelům elektrárny Chvaletice výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť. Podle tohoto rozhodnutí by mohl největší znečišťovatel v kraji vypouštět po roce 2021 do ovzduší více škodlivin, než povoluje evropská legislativa. Již nyní je jasné, že udělení výjimky bude přezkoumávat ministerstvo životního prostředí. Některé spolky a obce, které vystupovaly v řízení proti výjimce, se totiž odvolaly. Své odvolání v zákonné lhůtě zaslaly organizace Greenpeace, Hnutí DUHA a Frank Bold.
Podle odvolání nesplňuje provozovatel ani úplně základní důvody, proč by měla být výjimka udělena. Elektrárna má dostat výjimky kvůli své technické specifikaci, ale technicky nic nebrání instalaci lepších filtrů a šéf Seven Energy Luboš Pavlas v minulosti přiznal, že v případě negativního posouzení žádosti o výjimku firma nové filtry nainstaluje. V žádosti navíc chyběly zcela zásadní informace o cenách filtračních technologií, a kraj tak ani nemohl správně rozhodnout, zda jsou náklady na ně ve vztahu k míře zlepšení životního prostředí přiměřené.
Elektrárna Chvaletice
Organizaci Greenpeace vadí na rozhodnutí krajského úřadu řada dílčích věcí, v řízení navíc byla společně se čtyřmi dalšími účastník omezena na svých právech. Úředníci porušili správní řád, když dali vlastníkovi elektrárny možnost doplňovat do spisu další materiály i po lhůtě pro podání podkladů, zatímco dalším účastníkům nedali možnost na tyto nové skutečnosti reagovat.
Mezi podklady, které krajský úřad odmítl přijmout, byla i rozptylová studie pro znečištění zpracovaná expertem Greenpeace Global Air Unit. Kraj přitom žádost udělil na základě rozptylové studie provozovatele elektrárny, jejíž závěry nekriticky přijal a označil za správné. Na chyby ve studii účastníci upozorňovali, kraj jim ovšem v rozhodnutí vzkázal, že jde z jejich strany jen o domněnky laiků a že měli dodat vlastní studii. Absurdní je, že takovou studii od Greenpeace dostal a odmítl ji přijmout.
Dalším absurdním momentem je udělení výjimky pro rtuť, kdy kraj rozhodl v jednoznačném rozporu s metodikou životního prostředí. Podle ní úředníci vyhodnotili dvě kritéria jako pozitivní (pro udělení výjimky) a sedm kritérií jako negativních (proti udělení výjimky), přesto byla výjimka udělena. Krajský úřad také nezohlednil změnu paliva v průběhu výjimky, která může množství vypouštěné rtuti ještě zvýšit.
I udělení výjimky pro oxidy dusíku je podle Greenpeace nesmyslné a v rozporu s právními předpisy. Denní emisní limit NOx, o který si provozovatel elektrárny žádal, je totiž vyšší, než povoluje směrnice o průmyslovém znečištění, z níž už nelze elektrárně udělit výjimka.
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
“Odbor životního prostředí pardubického krajského úřadu se dlouhodobě nechová jako nezávislý úřad, ale jako detašované pracoviště uhelného impéria Pavla Tykače. Doufám, že ministerstvo životního prostředí zjevnou svévoli krajských úředníků v rámci odvolacího řízení napraví.”