Vědci si všimnuli, že na různých místech světa, kde jsou lidé dlouhodobě vystaveni vlivu znečištěného ovzduší, má více pacientů znatelně horší průběh nemoci Covid-19 a je zde vyšší smrtnost. Zatím je výzkum tohoto jevu v začátcích, ale jedno je jasné už nyní z předchozích výzkumů vztahu znečištění ovzduší a jiných infekcí napadajících dýchací cesty. Čím čistější budeme mít ovzduší, tím zdravější a odolnější budou lidé, kteří ho dýchají.
Podle zprávy o kvalitě ovzduší Evropské agentury pro životní prostředí, zemře v České republice každý rok předčasně v důsledku znečištěného ovzduší 10 190 obyvatel. Ve všech zemích Evropy jde o 538 000 lidí. A v celém světě jde podle WHO o sedm milionů lidí.
Tato čísla jsou v poslední dekádě prakticky stejná a většina z nás je čte bez toho, že by nás vzrušovala. Tento rok však budou podle všeho o něco vyšší. A možná se těmito čísly začne víc zabývat také společnost, která jinak snahu o čistější ovzduší označují za zbytečný luxus. Několik studií totiž ukazuje, že vysoká míra znečištění ovzduší může souviset s mírou úmrtí na plicní nemoc Covid-19, kvůli které se (zatím) na několik týdnů doslova zastavil svět. Spolupachately koronaviru, zodpovědného za největší pandemii od dob španělské chřipky a tisíce mrtvých je podle těchto studií kromě malých polétavých částic PM2,5 také oxid dusičitý (NO2), který vzniká při spalování v dieselových motorech a také uhelných elektrárnách.
„Výsledky naznačují, že dlouhodobá expozice této znečišťující látky může být jedním z nejdůležitějších faktorů, přispívajících k úmrtnosti způsobené koronavirem,“ řekl deníku Guardian autor výzkumu Yaron Ogen, z Martin Luther University Halle-Wittenberg v Německu. „Otrava našeho ovzduší znamená otravu v našich tělech a když dojde ke chronickému respiračnímu onemocnění, jeho schopnost bránit se před infekcemi je omezená,“ dodal. Ogen si například všimnul, že Pádská nížina v Itálii či Madrid ve Španělsku jsou obklopené horami, které pomáhají koncentrovat znečištění, podobně jako provincie Chu-pej v Číně, kde pandemie koronaviru začala. Podle jeho výzkumu se 78 % úmrtí na nemoc Covid-19 vyskytlo v pěti nejvíce znečištěných regionech Itálie, Španělska, Francie a Německa.
Ogen zároveň říká, že jeho analýza je schopna prokázat pouze silnou korelaci, nikoli příčinnou souvislost. „Nyní je třeba prozkoumat, zda přítomnost počátečního zánětlivého stavu souvisí s reakcí imunitního systému na koronavirus,“ říká.
K podobným výsledkům však došla i jiná, samostatná studie italských vědců, kteří zkoumali korelaci znečištění ovzduší a úmrtnosti na Covid-19 v severní Itálii. A také třetí studie, která vznikla na Harvardově univerzitě v USA, kde už koronavirus zabil více lidí, než válka ve Vietnamu „Výsledky této studie naznačují, že dlouhodobé vystavování znečištění ovzduší zvyšuje zranitelnost vůči nejtěžším následku Covid-19,“ píše se v ní. „Zjistili jsme statisticky významný důkaz, že zvýšení dlouhodobého výskytu prachových částic PM2,5 o 1 g na m3 je spojen s 15% zvýšením úmrtnosti Covid-19.“
Mikroskopické prachové částice PM2,5 (tedy o průměru menším než 2,5 mikrometrů) vznikají spalováním fosilních paliv, jako jsou například ropa či hnědé uhlí. Už v minulosti byl dáván do souvislosti s předčasnými úmrtími na infarkt, plicní problémy a různé druhy rakoviny.
Všechny tyto studie mají jistá omezení. Ogenova studie například nebere v potaz věkové rozdíly pacientů, harvardská zase neměla dost dat na to, aby vzala v úvahu nedostupnost lékařské péče u některých skupin obyvatelstva. Obě však jednoznačně prokazují triviální skutečnost – znečištění ovzduší nás zabíjí. Jaké si z nich tedy můžeme vzít poučení? Tým harvardských vědců ve své studii píše: “Výsledky analýzy ukazují důležitost tlaku na regulace znečištění ovzduší v zájmu ochrany lidského zdraví během i po krizi COVID-19.“
Karanténa a zastavení dopravy po celém světě vedly k razantnímu, ale krátkodobému snížení znečištění ovzduší. Na jeho zdravotní důsledky však podle všeho nebude mít velký vliv, protože jsou způsobeny dlouhodobým vystavením znečištěnému vzduchu. Pandemie koronaviru však ukázala jednu důležitou věc. Že stát má silné nástroje, jak řešit problémy, jsou-li v sázce životy jejich obyvatel. Teď jde jen o to, aby statistiky o mrtvých v důsledku znečištění ovzduší získaly v očích společnosti stejnou hodnotu jako statistiky obětí nemoci Covid-19. Rozhodnutí je na nás.
Text vyšel na serveru A2larm.cz.