V minulých týdnech Turecko překonalo svůj teplotní rekord s naměřenými 49,1°C v Cizre. Vysoké teploty doprovázené suchem připravili půdu pro rozsáhlé požáry po celé Turecké republice. Ve středu 28. července vznikly požáry na několika místech najednou. Zásahové jednotky a dobrovolníci se snažili vlastními silami uhasit k dnešnímu dni přes 180 požárů. Kvůli silným větrům, přetrvávajícím vysokým teplotám a nedostatečnému zásahu profesionálních leteckých jednotek se však krizová situace stále prohlubuje. Jsou zničené lesy, vesnice a v některých místech požáry dorazili až do měst. Požáry doposud zasáhly 3x větší oblast než je pro takové požáry běžné. Platforma, která v oblasti mapuje požáry a pomáhá místním Ihtiyac Haritası Official ke 5. srpnu hlásí, že požáry zasáhly 251 137 hektarů / 2500 km2 – pro srovnání Praha má 496 km2, 3 056 budov a 7 256 lidí. (Odhad vychází ze satelitního snímkování.)
V ohrožení jsou i zvířata. Část zvěře uhynula na místě, část se zachránila útěkem do měst a na pláže, kde jim lidé připravili misky s vodou a žrádlem. Haytap (Federace práv zvířat v Turecku) postavila 2 polní nemocnice pro zvířata ve městech Manavgat, Marmaris a třetí se staví v Bodrumu.
Horší je to se včelami. Odhaduje se, že 3.5 milionů z celkových 8 mil. včel v Turecku žije v oblasti zasažené požárem. Část včelstev včelaři přesunuli na vysočinu kvůli vysokým teplotám a tím většinu z nich zachránily. Zatím není známo kolik včelstev vlivem požáru zaniklo, ale jedno je jasné, včely už nebudou mít dostatek potravy z borovicových lesů, na kterých se krmili od září do dubna. Místní včelaři tak přišli o zdroj svých příjmů a mnoho z nich je obrovskými ztrátami ohroženo i existenčně.
Turecko v minulosti disponovalo velmi silnou flotilou hasičských letadel, které v roce 2018 vyřadilo z provozu a stalo se tak závislým na zahraniční pomoci. Země na začátku přijala nabídku pomoci z Ukrajiny, Íránu, Ázerbájdžánu a pronajala si 1 letadlo z Ruska. Nátlakem společnosti, kdy skoro 3 miliony lidí se přidalo ke kampani Global Call s hashtagem #helpturkey a vyhrocené krizové situaci vláda téměř po týdnu odmítání pomoci ze strany EU v neděli přijala pomoc 2 letounů ze Španělska a 1 letounu z Chorvatska.
Při požárech v Turecku dosud zemřelo nejméně osm lidí, v noci ze středy na čtvrtek požáry zasáhly uhelnou elektrárnu Kemerköy. Elektrárna a okolní obec Ören byly evakuovány. Podle oficiálních informací je požár pod kontrolou a nezasáhl lignitové (uhelné) sklady.
Příčina bezprecedentního rozsahu požárů je zřejmá – růst průměrné globální teploty. Klimatická změna prohlubuje extrémy počasí – vyšší teploty a následné sucho připravují půdu rozsáhlým požárům, které v minulosti nebývaly běžné. Nelze říci, že by požáry bez klimatické změny nevznikaly, ale jedno je jasné – s růstem průměrné globální teploty roste jejich rozsah i intenzita. A dopady jsou vidět globálně. Aktuálně hoří rozsáhlé požáry nejen v Turecku, ale i v Řecku a Itálii. Sibiř je také svědkem rozsáhlých požárů, stejně jako Amazonie.
S rostoucí průměrnou teplotou se současný stav bude dále zhoršovat. A řešení je vlastně docela jednoduché – přestat zvyšovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Pařížská dohoda, ke které se přihlásila i Česká republika, si klade za cíl, zvýšení globální průměrné teploty maximálně o +2 °C, ideálně jen o +1,5 °C. Abychom těchto cílů dosáhli, potřebujeme začít snižovat emise tak, abychom do roku 2050 byli klimaticky neutrální. Důležitým mezníkem je rok 2030, do které jsme se zavázali snížit naše emise o 55 %. Abychom cíle dosáhli, potřebujeme začít uplatňovat systémové změny především v naší energetice.
Z voleb, které nás v říjnu čekají se vzejde vláda, která bude mít nesmírný vliv na nastartování klíčového procesu transformace. Pokud vám není budoucnost našeho světa lhostejná, připojte se k výzvě spoluproklima a pomozte nám přesvědčit politky, aby začali realizovat nutné kroky pro ochranu klimatu.