V prosinci 2020 potvrdila Evropská komise, že Polsko skutečně porušilo evropské směrnice. Toto rozhodnutí potvrdilo Česku, že žalovat Polsko kvůli dolu Turów dává smysl. V současnosti důl, který odčerpává vodu z českého území na Liberecku, operuje na základě rok starého povolení k těžbě do roku 2026. Povolení označujeme od samotného začátku za nezákonné a ministerstvo životního prostředí se k nám přidalo. 

Česká vláda podala žalobu na Polsko kvůli Turówu v únoru. Tento krok byl výsledkem snahy Greenpeace a místních obyvatel. Greenpeace mimo jiné vytvořilo petici na podání žaloby. K české žalobě se přidala i Evropská komise, která podpořila české argumenty.

Další zlom nicméně přišel na konci května. Soudní dvůr Evropské unie vydal předběžné opatření, kterým těžbu zastavil, neboť její pokračování můře způsobit vážné a nevratné škody na na životním prostředí a zdraví. Polsko se rozhodlo těžit dál, a proto mu soud udělil v září pokutu, každý den 0,5 mil eur, dodnes činí částka přes 25 mil eur, tedy přes 630 mil. korun. Je to méně, než žádala Česká republika, ale i tak tento krok vyvolal reakci polské strany. Neochota politiků a úřadů přiznat negativní vlivy těžby a jednat podle toho nyní stojí polské daňové poplatníky téměř 13 milionu korun denně. Jednání o uzavření smlouvy pokračují.

Po rozhodnutí soudu o zastavení těžby začalo Polsko vyjednávat s Českem o smlouvě, která by vedla ke stažení žaloby. Toto vyjednávání se ovšem uskutečňovalo převážně v tajnosti a veřejnost nebyla dostatečně informována. Česko a Polsko mluví především o kompenzacích, ale nikoli o samotném omezení těžby, která místním krade vodu. Znění smlouvy, které je dlouhodobě pro utajované, uniklo minulý týden do médií a k platformě Společně za vodu, kterou Greenpeace podporuje.https://www.spolecneprovodu.cz/. 

 Z textu vyplývá, že smlouva řeší hlavně finanční kompenzace ve výši 1,3 miliardy korun, zatímco nechrání dostatečně . Zároveň ve smlouvě česká strana slibuje, že se již nikdy na soud v případě dolu Turów neobrátí. Vymáhání ostatních podmínek, mezi kterými není žádné omezení těžby, ani plán na její dřívější ukončení než v roce 2044, není jasné. Smlouvu dojednává končící ministr životního prostředí Richard Brabec, přestože po volbách má podle Greenpeace mandát jen na zajišťování nejnutnějšího chodu ministerstva a smlouvu by měla řešit až nová vláda.

Postoj nové vlády bohužel zatím není znám. Doufáme ale, že smlouvu zreviduje a bude si klást ambicióznější podmínky.

V úterý 9. listopadu proběhlo jednání evropského soudu o kauze, který konečné rozhodnutí vydá v řádech týdnů nebo měsíců. 

Jako Greenpeace i nadále přesvědčeni, že by se těžba měla co nejdříve zastavit a region by měl projít spravedlivou transformací, na které by v současné době mohl získat peníze z Evropské unie. Nyní na ně ale nemá nárok, protože těžba má pokračovat do roku 2044.