Letošní podzim je plný velkých mezinárodních setkání. Za chvilku začíná klimatická konference COP 27 v Egyptě a následovat bude skutečně zásadní jednání o ochraně přírody a biologické rozmanitosti COP 15 v Montrealu. To, čím byla pařížský COP pro klima, může být ten montrealský pro biodiverzitu. Jeho výsledkem bude dohoda o globálním rámci včetně cílů ochrany přírody a biodiverzity do roku 2030. Svou historickou roli při obou jednáních se hraje i Česko jako předsednická země EU.
A nebude to jednoduché – třaskavá geopolitická situace, ekonomické problémy většiny států i memento neschopnosti dohodnout se na globální oceánské úmluvě naznačuje, že kýžený cíl – tedy přejít v ochraně biodiverzity a planety od slov a proklamací k činům je nelehký úkol. Na druhou stranu argumenty a důvody pro ochranu biodiverzity nebyl v historii nikdy tak urgentní jako dnes. Důkazy o lidmi způsobené destrukci naší planety nebyly nikdy jasnější a přesvědčivější. Zároveň víme, že jsme my lidé na zdravé a pestré přírodě závislí a je naším nejlepším spojencem v boji proti klimatické krizi.
30 let marných slibů
Před třiceti lety se na Summitu Země v Riu de Janeiro se přes 170 států dohodlo, že bude společně postupovat při ochraně naší planety. Byly podepsány dvě Rámcové úmluvy OSN – o změně klimatu (UNFCCC) a o biologické rozmanitosti (CBD). Signatáři obou úmluv se potkávají na konferencích, kterým se říká zkráceně COP (Conference of Parties).
Nechme teď stranou klimatické konference, kterým se věnuje řada jiných textů. V rámci biodiverzitních COPů se každých deset let dohadují cíle pro ochranu biodiversity na dalších deset let. Naposledy se tak stalo na COP 10 v japonské Nagoji v roce 2010, kdy se vlády téměř dvou stovek států shodly,že napomohou zastavit nejrozsáhlejší vlnu vymírání druhů od vyhynutí dinousaurů. Státy se tehdy dohodly na strategii OSN známé jako „dvacet cílů z Aiči“, což je oblast, kde leží město Nagoja. Země se zavázaly například ke zvětšení rozlohy přírodních rezervací z původních deseti procent rozlohy Země na sedmnáct. Stejně tak mělo dojít k rozšíření chráněných mořských oblastí, z tehdejšího jednoho procenta na deset. K dosažení cílů přitom mělo dojít do konce roku 2020, tedy před dvěma lety.
Jenže podle zprávy OSN z roku 2020 nedošlo k úplnému splnění ani jednoho z dvaceti vytyčených cílů. Světové vlády tak selhávají už druhou dekádu po sobě. Ačkoli došlo k jistému pokroku, nadále v některých oblastech mizí přirozená prostředí, obrovskému množství živočišných druhů hrozí kvůli lidské činnosti vyhynutí a na projekty ničící životní prostředí nadále ze státních peněz míří okolo 500 miliard dolarů (přes 11 bilionů korun).
Za posledních padesát let se počty volně žijících živočichů na planetě zmenšily o dvě třetiny. Každé dvě vteřiny je vykácen les o velikosti fotbalového hřiště. Každou minutu skončí v oceánech a řekách plastový odpad o objemu popelářského vozu. Každý den vyhynou desítky druhů. Důkazy o lidmi způsobené destrukci naší planety nebyly nikdy jasnější a přesvědčivější. Země zažívá největší úbytek života od dob dinosaurů a na vině je člověk. Podle vědců způsob, jakým těžíme, znečišťujeme, lovíme, hospodaříme, stavíme a cestujeme, může způsobit vyhynutí nejméně milionu druhů. Šesté masové vymírání v geologické historii již začalo, někteří vědci tvrdí, že se ztrácejí miliardy jednotlivých populací. A ztráty jsou často nevratné.
Jde i o naše přežití
Ochrana pestré přírody je i ochranou našeho života a naší budoucnosti. Biologická rozmanitost je pro život naprosto zásadní. Má stejný význam pro člověka jako pro ochranu životního prostředí a klimatu. Je nezbytná k tomu, aby lidé měli co jíst a co pít a aby mohli dýchat čistý vzduch. Hraje důležitou úlohu i pro zachování rovnováhy v přírodě. Pomáhá v boji proti změně klimatu a zabraňuje šíření infekčních nemocí. Podle Světového ekonomického fóra je na přirozeném životním prostředí a jeho zdrojích závislá téměř polovina celosvětového HDP (přibližně 40 bilionů eur). Všechna největší hospodářská odvětví (stavebnictví, zemědělství a potravinářství) do značné míry závisejí na přírodě a v rámci celosvětové ekonomiky společně generují téměř 7,3 bilionu eur. Zhruba 95 % potravin, které jíme, vzniká v půdě, ale podle OSN je až 40 % světové půdy vážně znehodnoceno neudržitelnými zemědělskými postupy. To je víc než dost důvodů pro to, abychom začali jednat.
21 cílů pro záchranu planety
Často se – hlavně v zahraničních médiích – spekuluje, zda bude COP 15 pro biodiverzitu tím, čím byl pro klima COP v Paříži (tedy relativní úspěch) nebo zda naopak skončí jako klimatická konference Kodani, tedy naprostým fiaskem. Kdybych si měl vsadit, přiklonil bych se k první variantě. Svět se hodně posunul od kodaňského fiaska a také poučil.
Věčný cynik a pesimista, kterým já nejsem, by asi namítl, že slibem státnící nezarmoutí. Přijmout silný rámec – v tomto případě 21 cílů – je jedna věc, jejich naplnění věc druhá. Bez prvního se ale nestane to druhé.
A o jaké cíle se tedy vlastně jedná?
Odstranění znečištění plastem, snížení používání pesticidů o dvě třetiny, snížení míry zavlečení invazních druhů na polovinu a zrušení dotací do praktik,, které ničí biodiverzitu především v zemědělství.
Mezi cíle patří také snížení současné míry vymírání druhů o 90 %, posílení integrity všech ekosystémů, ocenění přínosu přírody pro lidstvo a v neposlední řadě zajištění finančních zdrojů k dosažení těchto cílů.
Jaké jsou hlavní překážky, které se očekávají? Stejně jako při jednáních o klimatu existují značné rozpory mezi zeměmi globálního severu a jihu a zatím se zdá, že největší rozpory panují v několika oblastech. Obvyklým tématem jsou finance, jejich přesun od bohatší států k těm chudším a zároveň podmínky a kontrolování jejich využívání. Hlavním sporným bodem bude otázka tzv. „mobilizace zdrojů“; jinými slovy, jak financovat činnosti k provádění nového rámce a konkrétně kolik bohatší země poskytnou na pomoc chudším zemím při ochraně jejich biologické rozmanitosti. Brazílie a dalších 22 zemí vyzvaly bohatý svět, aby do roku 2030 poskytoval nejméně 100 miliard amerických dolarů ročně. Tato částka bude jistě předmětem bouřlivých debat v Montrealu.
Ikonickým cílem ochrany biodiverzity je cíl označovaný jako 30×30 (cíl chránit 30 % pevniny a moře do roku 2030). Dá se očekávat, že některé státy (Argentina či Brazílie) budou chtít vyměnit podporu tohoto cíle za ústupky v jiných oblastech, hlavně v oblasti zemědělství a snižování množství pesticidů. Pokud se nenajde shoda na tomto cíli, znamenalo by to naprostý krach jednání.
V našich podmínkách problém spíš neznámý, přesto může ohrozit celé jednání je dohoda nad digitálně uloženýmí informacemi o genetických sekvencích. Společnosti by z takových informací mohly těžit, například při vývoji nových léků, aniž by potřebovaly fyzický přístup ke zkoumání daných druhům. To znamená, že by se mohly vyhnout povinnosti dodržovat pravidla CBD týkající se sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů se zemí původu. Zatímco některé strany tvrdí, že digitální sekvenční informace jsou mimo působnost CBD o přístupu a sdílení přínosů, jiné strany tvrdí, že neřešení této otázky by mohlo učinit protokol zbytečným. A zatím je ve vyjednáváních v této oblasti minimální postup.
Česko ponese prapor EU
EU si pod taktovkou českého předsednictví schválila společné stanovisko, které slouží jako obecný vyjednávací postoj pro COP 15. A nelze než za tuto pozici české ministerstvo životního prostředí a celou EU pochválit. Rada ve svých závěrech vyzývá k přijetí ambiciózního, komplexního a transformačního celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, který zahrne i dlouhodobé cíle pro rok 2050, průběžné výsledky do roku 2030 a akční cíle pro rok 2030, jež budou společně účinným způsobem řešit přímé i nepřímé příčiny úbytku biologické rozmanitosti. EU skutečně patří mezi ty státy, které tlačí na co nejambicioznější dohodu a české předsedtnictví v tom bude sehrávat důležitou roli.
Šance, že výsledná dohoda bude nejen ambiciózní, ale schválené cíle budou měřitelné a dosažitelné, je slušná. Navíc ještě vzrostla po brazilských prezidentských volbách. O to, aby politici a státy skutečně přešly od proklamací a slibů k činům se můžete zasloužit i vy.
Diskuse
K