Slyšeli jste už termíny „suchprchlík“, „rozmrzlina“ nebo „severní pool“? Tyto novotvary budeme možná muset zařadit do naší slovní zásoby vlivem klimatické krize. Satirická kampaň Greenpeace ČR, Lékařů bez hranic a Amnesty International ČR – „Slovník budoucnosti“ pomocí vtipných novotvarů upozorňuje na závažné dopady změny klimatu, které se mohou stát součástí naší každodenní reality, pokud nezačneme jednat.
Suchprchlík označuje člověka, který byl nucen opustit svou zemi kvůli extrémnímu suchu způsobenému změnami klimatu.
Podle odborníků by se do roku 2050 mohla na světě objevit až miliarda klimatických migrantů. Klimatická krize také prohlubuje nerovnosti a nejvíce postihuje nejchudší země světa, které k jejímu vzniku přispěly nejméně. V subsaharské Africe, na Blízkém východě a v Latinské Americe lidé čelí kombinaci chudoby, politické nestability a ozbrojených konfliktů, které klimatické změny ještě zhoršují. Tyto oblasti jsou také ohroženy šířením nemocí, jako je malárie, dengue nebo cholera, kvůli měnícím se klimatickým podmínkám navíc roste hladina oceánů, což ovlivňuje například zemědělství a zásoby pitné vody. Z domova však lidi vyhánějí i nebývalé povodně. Například v Pákistánu v roce 2022 zaplavila velká voda třetinu země a postihla nejméně 33 milionů lidí.
Severní pool je zase pojmenování pro obrovské koupaliště, které brzy vznikne v místě bývalého severního pólu. Arktida je nejrychleji se oteplující část naší planety. Vlivem oteplení tají ledovce, mění se počasí a oceánské proudy, tají dlouhodobě zmrzlé půdy a do atmosféry uniká metan, nebezpečný skleníkový plyn. Tyto změny mají dopady na nás všechny. Tání sněhu a ledu a stoupající hladina moře ohrožují kvalitu a množství vodních zdrojů. Zvyšuje se také pravděpodobnost extrémních jevů, jako jsou povodně.
Přejmenovat budeme pravděpodobně muset i místa u nás v Česku. Například z Ústí nad Labem by se do budoucna mohlo stát Ústí pod Labem. Ačkoli v dlouhodobém průměru v Česku prší stále stejně, přibývá událostí, kdy během velmi krátké doby spadne velké množství vody. Na to není česká krajina připravená.
Klimatická krize dopadá také na zvířata. Jestli to takto bude pokračovat dál, brzy bychom se mohli potkat například s medvědem solárním či tučňákem městským. Růst průměrné teploty totiž například lední medvědy či tučňáky brzy připraví o domov. To, zda přežijí, závisí na jejich schopnosti se na nové klimatické podmínky adaptovat, nebo se přesunout jinam. Takže pokud se lední medvědi nenaučí žít ze sluneční energie a tučňáci se nepřesunou do evropských měst krást odpadky, jednoduše vymřou.
Na vlny veder a extrémní počasí se budeme muset adaptovat i my, lidé. Až se ze zmrzliny stane rozmrzlina (sladká horká voda) a pivnice nahradí pivNic (místa, kde se kdysi pilo pivo, nyní se tam nedá pít nic), bude problém se nějak zchladit. Průměrná teplota se v naší zemi zvýšila jen za posledních šedesát let o více než 2 °C a v průměru přibylo 6 tropických dnů v roce. Přibývající vedra ohrožují naše zdraví i potravinovou či ekonomickou bezpečnost.
Nelíbí se vám nová slova a vůbec vám to nepřijde vtipné? Nám vlastně také ne!
Zapojte se a pomozte nám s tím něco udělat. I šířením informací můžete klimatickou krizi ovlivnit. Otevřená debata, ke které má satirická kampaň motivovat, je prvním krokem. Debatu můžete otevřít třeba u piva s kámošstvem. Pokud s klimatickou krizí nic neuděláme, pivo nebude.
Lidé v České republice často vnímají změnu klimatu jako vzdálený problém, přestože i naše země již čelí jejím důsledkům: průměrná teplota vzrostla o 2,2 °C za posledních 60 let a počet tropických dnů se zvýšil. Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření. Evropa, která se otepluje nejrychleji na světě, čelí častějším a intenzivnějším vlnám veder, suchům a povodním. Tyto změny ohrožují naši potravinovou a vodní bezpečnost, infrastrukturu a celkovou stabilitu společnosti. Změny ovlivňují naše zdroje vody, zemědělství a přírodní prostředí.
Češi a Češky mohou hodně změnit! Příčiny klimatické krize jsou totiž jasné. Spalování fosilních paliv, jako jsou uhlí, ropa a plyn, je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. Právě české emise skleníkových plynů jsou výrazně nadprůměrné – třetí nejvyšší v EU a v první třicítce na světě, přičemž 42 % emisí produkuje pouze 30 velkých firem. K efektivnímu řešení klimatické krize je potřeba systematických změn a silné politiky na státní úrovni, jako je dekarbonizace energetiky a reformy v dopravě a zemědělství.
Z těchto důvodů by měl každý Čech, kterému to není jedno, šířit informace o změně klimatu mezi své blízké a známé. Zapojte se a vyvolejte reakci ze strany státu.