Zelená dohoda, která byla představena před pěti lety, bývá často prezentována v negativním světle – jako politika, která zpomaluje ekonomický růst, omezuje podnikání a je příliš nákladná. Mnozí kritici ji označují za překážku, která brání rozvoji průmyslu a energetiky. Realita je však jiná. Podle nedávno zveřejněné zprávy European energy report v evropské energetice od přijetí Zelené dohody nastaly změny, které nejen že přispěly k nižším emisím, ale také posílily energetickou bezpečnost a snížily náklady na fosilní paliva. Tato transformace ukazuje, že ekologické politiky mohou být nejen prospěšné pro životní prostředí, ale i pro ekonomiku, bezpečnost a konkurenceschopnost, pokud jsou správně implementovány a zároveň nejsou brzděny politickými obstrukcemi.
Evropa se otáčí za sluncem: obnovitelné zdroje na vzestupu
Významnou pozitivní zprávou je, že Evropa úspěšně přechází od fosilní minulosti k budoucnosti obnovitelné energie. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie vzrostl z 34 % v roce 2019 na 47 % v roce 2024. Největším skokanem je právě solární energie, vyrobilo se jí o 22 % víc než v roce 2023 a v podílu na energetickém mixu Evropy předstihla uhlí. Podíl fosilních zdrojů (ropy, uhlí a plynu) celkově klesl na historické minimum 29 %.To znamená významnou změnu v energetickém mixu evropských zemí. Víc než polovina zemí Evropské unie už elektrickou energii z uhlí nevyužívá vůbec, nebo její podíl na energetickém mixu tvoří míň než 5 %.
Toto směrování je výsledkem rozhodnutí členských států EU, které chtějí postupně ukončit využívání uhlí a jiných fosilních zdrojů, aby zabránily ničení klimatu a zmírnily dopady klimatické krize. Emise v sektoru výroby elektřiny klesly o více než polovinu ve srovnání s rokem 2007, přičemž intenzita emisí v EU poklesla za posledních 5 let o 26 %. Tyto výsledky potvrzují, že přechod na čisté zdroje energie je způsobem, jak snížit zátěž na životní prostředí a zlepšit kvalitu ovzduší. Zároveň ale data ukazují, že vývoj v energetice pomáhá nejen s řešením klimatické krize, ale má také hmatatelné ekonomické přínosy.
Výhody, které energetická transformace přinesla
Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem přičemž v Česku je oteplování dvakrát rychlejší než světový průměr. Z toho plynou klimatická rizika, která rostou rychleji než připravenost naší společnosti. Klimatická změna neovlivňuje pouze nárůst průměrných teplot či výskyt extrémního počasí, ale destabilizuje také ekonomiku, infrastrukturu a finanční trhy. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EUCRA) je proto nutné urychleně jednat na evropské i vnitrostátní úrovni. Včasné a rozhodné jednání přitom přinese také řadu výhod. Při sledování ambiciózních dekarbonizačních scénářů v souladu s teplotním cílem 1,5 °C by EU díky rozvoji nových ekonomických odvětví a modernizaci mohla již do roku 2030 získat nejméně 1 bilion eur. Pro Česko by vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun.
Díky expanzi větrné a solární energie v rámci EU již byly od roku 2019 sníženy náklady na dovoz fosilních paliv až o 59 miliard eur. Tato úspora je nejen důkazem ekologických výhod, ale i ekonomických přínosů zelené transformace, která snižuje závislost na drahých a znečišťujících fosilních palivech. Například snížení závislosti na dovozu ruského plynu, který tvořil 14 % spotřeby plynu v roce 2024 (oproti 50 % v roce 2019), znamenalo větší nezávislost Evropy na externích zdrojích energie, což posílilo stabilitu a bezpečnost celého regionu.
Nižší ceny elektřiny jsou dalším výrazným pozitivem. Příliv levné energie z obnovitelných zdrojů, jako je solární a větrná energie, snižuje velkoobchodní ceny elektřiny a umožňuje domácnostem i firmám šetřit. Solární a větrná energie jsou nyní levnější než většina fosilních zdrojů, což znamená dostupnější a čistší energii pro všechny. Levnější elektřina by se mohla týkat také českých spotřebitelů. Podle studie organizace Fakta o klimatu by rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů snížil ceny elektřiny o 6,5 €/MWh a ušetřil by nám až 11 miliard korun ročně.
Růst sektoru obnovitelných zdrojů také vytváří nové pracovní příležitosti. Tento sektor roste ve výrobě, instalaci a údržbě zelených technologií, což přispívá k vytvoření nových pracovních míst a k rozvoji ekonomiky.
Česku utíká vlak
Zatímco většina zemí EU dokázala s uhlím skoncovat, Česko se stále zdráhá opustit fosilní minulost. Česko v rozvoji obnovitelných zdrojů energie v porovnání se státy EU zaostává a nachází se na posledním místě s výrobou energie z OZE na úrovni jen 15 % (v roce 2023), z toho energie ze slunce a větru je jen 5 %. Přičemž většina vyrobené energie v ČR pochází stále z hnědého uhlí a doteď neexistuje plán na ukončení jeho využívání a jeho nahrazení OZE. Ve vládou schváleném Národním energeticko-klimatickém plánu je uvedeno, že by se s využíváním uhlí pro výrobu elektřiny a tepla mělo skončit do roku 2033. Zároveň ale vláda schválila a poslala do Sněmovny poslanecký návrh, který zakotvuje možnost nařízení a dotování provozu uhelným elektrárnám. Tento krok přináší riziko zbytečného proplácení zisků uhlobaronům na úkor zvýšených plateb spotřebitelů elektřiny.
Kritický postoj politiků vůči Zelené dohodě a snaha vykreslit zelené politiky ve veřejném prostoru jako brzdu ekonomiky ve skutečnosti zpomalují modernizaci a ohrožují konkurenceschopnost Česka. Namísto toho, aby země rychleji přecházela na čistou energii, snižovala závislost na fosilních palivech, efektivně bojovala proti klimatické změně a využívala ekonomické a sociální přínosy dekarbonizace, podléhá obstrukcím, které brzdí zavádění moderních řešení. Tím riskujeme, že nám „ujede vlak“ – ekonomický, klimatický i technologický.
Podíl obnovitelných zdrojů, snížení emisí a úspory z dovozu fosilních paliv dokazují, že cesta k ekologičtější Evropě je nejen nutná, ale i výhodná. Pokud budou politiky orientované na zelené technologie dál podporovány bez zbytečných blokád, může Evropa dosáhnout ještě větších úspěchů a být globálním lídrem v boji proti klimatické změně.
