Proč Amazonie hoří a co s tím máme do činění my v Evropě

Brazilská Amazonie hořela dlouhé týdny. Praktiky místních farmářů založené na kácení a vypalování pralesa s požehnáním místního mocného agrobyznysu vedou k tomu, že čím dál větší plochy jednoho z nejvýznamnějších světových ekosystémů jsou decimovány a páleny na uhel. Požáry v Amazonii nejsou katastrofou přírodního původu, jde o výsledek úmyslných rozhodnutí obětovat životní prostředí a práva domorodých obyvatel za vidinu zisku. A naše firmy, vlády a globální dodavatelské řetězce hrají v tomto ničení zásadní roli.

Mohlo by se zdát, že zapálit deštný prales není snadné. Přesto zemědělci používají cíleně zakládané požáry jako hlavní metodu odlesňování. Menší odlesněné plochy vytvářejí vyschlé okrajové oblasti, které lehce vzplanou a oheň se z nich snadno šíří.

V amazonských deštných pralesech letos zuří požáry více než v minulých letech. Podívejme se, jak se evropský potravinářský řetězec na tomto ničení podílí a co musíme změnit.

Brazilský krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro otevřeně podporuje využívání ploch, na nichž je dnes prales, pro zemědělské účely. Pralesy jsou tak čím dál fragmentovanější. Prezident do funkce nastoupil se slibem podpořit byznys a omezit „byrokracii“, což v praxi znamená slabší ochranu brazilského pralesa. Nechal propustit ředitele brazilské agentury INPE, která má v kompetenci sledování stavu odlesnění v Amazonii, a to na základě informací, které jeho úřad přinesl o zvýšené míře kácení a vypalování pralesů.

Porto Velho, Rondonia, Brazílie: Letecký pohled na spálené oblasti v amazonském deštném pralese. © Victor Moriyama / Greenpeace

Bolsonaro v podstatě vyhlásil válku brazilskému domorodému obyvatelstvu, které zabírání amazonské půdy stojí v cestě. Dokonce jednou prohlásil: „Je škoda, že brazilská kavalerie nebyla tak výkonná jako Američané, kteří vyhubili indiány.“

Pro ty, kdo ničí Amazonii, jsou jeho proslovy povzbuzením. V polovině srpna uspořádali farmáři v okolí amazonské hlavní komunikace „den ohně“, během kterého provolávali Bolsonarovo jméno a zapalovali pralesy. Tato událost vedla k rozšíření požárů v této oblasti o 300 procent.

Čerstvá čísla ukazují, že rozsah vymýceného či vypáleného amazonského deštného pralesa dosáhl rekordní výše. Na konci srpna 2019 bylo v Brazílii zaznamenáno přes 90 000 požárů, z toho více než 46 000 v amazonském prlese a na 27 000 v tzv. cerrados, což jsou smíšené ekosystémy, v nichž se střídají lesy se savanami a které také překypují životem a úžasnou biodiverzitou. Za období od 1. ledna do 20. srpna 2019 jde o nárůst o 145 procent oproti témuž období v loňském roce.

Na koho požáry dopadají?

Ačkoliv nelze popřít důsledky požárů pro celosvětové klima, nejcitelněji a bezprostředně dopadají na domorodé a venkovské obyvatelstvo. Brazilští původní obyvatelé stojí při obraně Amazonie v první linii, přestože Bolsonarova dehumanizující rétorika podporuje žhářství a další formy útoků proti nim. A právě jejich příběhy teď budeme v následujících dnech vyprávět i na našich stránkách.

Důsledky ale pociťuje i zbytek Brazílie. Během odpoledne 19. srpna vzniklo tolik dýmu, že v São Paulu – městě vzdáleném přes 2 700 km od planoucích požárů – zčernala obloha.

Pokud to zní apokalypticky, tak oprávněně. Právě takto vypadá stav klimatického ohrožení. Amazonie představuje přirozené místo, kde dochází k zachycování uhlíku, což je pro mitigaci změny klimatu životně důležité. Požáry navíc způsobují další uhlíkové emise – tedy přesný opak toho, co by planeta právě teď potřebovala.

Co s tím máme do činění my?

Docela dost. K odlesňování dochází kvůli výrobě potravin. Nadnárodní společnosti, vlády a dodavatelské řetězce se tak stávají spolupachateli toho, že se Amazonie obrací v prach.

Brazílie je jedním z předních vývozců krmiv pro hospodářská zvířata, hovězího a kůže. Brazilskou sójou se krmí zvířata, jejichž maso končí v regálech supermarketů a v řetězcích rychlého občerstvení po celém světě. Globální poptávka po těchto produktech rozdmýchává ohně, které hoří v brazilském pralese a decimují domorodá území – a to vše má závažný dopad na veškerý život na Zemi.

Firmy se musí distancovat od ničení Amazonie. Významné značky jako Timberland, Vans a North Face už přestaly odebírat kůži z Brazílie, aby svými produkty nepodporovaly pustošení pralesů. Jejich příklad ale musí následovat i ostatní.

I vlády evropských států musí na první místo postavit Amazonii a práva domorodých obyvatel. To znamená zarazit probíhající obchodní kontakty s Brazílií a zajistit, aby jakékoliv budoucí dohody braly v potaz situaci Amazonie a jejího obyvatelstva.

V neposlední řadě musíme jako společnosti přehodnotit naše vlastní spotřebitelské chování. Planeta neumožní nekonečnou produkci masa na úkor amazonského pralesa. Chceme-li skutečně zastavit poškozování země, jejího obyvatelstva i světového klimatu, musíme brazilský agrobyznys zasáhnout na citlivém místě.

Podpořte Amazonii

Firmy, které odebírají suroviny z Brazílie nemohou nečinně přihlížet tomu, jak Amazonie hoří. Musí se jasně vymezit vůči Bolsonarovým útokům na cenné pralesy i vůči pošlapávání práv domorodých lidí. Jsme ve stavu klimatického ohrožení. Vyšlete jasnou zprávu společnostem McDonald’s, KFC a Burger King: „Postavte se proti jednání prezidenta Bolsonara a jeho ničení Amazonie. Přestaňte odebírat brazilskou sóju a maso, dokud nebudou Amazonie a její obyvatelstvo chráněny.“