Na konci listopadu 2019 schválil Evropský parlament usnesení o klimatické nouzi a zároveň vyzval státy Evropské unie, aby stanovily uhlíkovou neutralitu Evropy do roku 2050, jako svůj deklarativní cíl. Členské státy se k tomu postavily čelem a s výjimkou Polska se k tomuto závazku přidaly. Co ale vlastně pojmy klimatická nouze a uhlíková neutralita znamenají?
Klimatická nouze
Vyhlášení stavu klimatické nouze (Climate Emergency), je formální rozhodnutí státu, regionu či města, které konstatuje, že dosavadní přijatá opatření k řešení klimatické krize nejsou dostatečná. Vzhledem k tomu, že evropské státy na sebe už vzaly závazky k řešení klimatické krize v tzv. Pařížské dohodě v prosinci 2015, lze současné usnesení EP o klimatické nouzi považovat za konstatování, že tyto závazky jsou nedostatečné a je třeba je aktualizovat, mají-li vést ke skutečnému řešení klimatické krize. Tímto řešením je podle Pařížské dohody “udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí”. A cestou k tomuto řešení je právě uhlíková neutralita.
Uhlíková (klimatická) neutralita
O tom že klimatická krize je tématem, na které slyší i voliči v řadě evropských zemích, svědčil nárůst hlasů “zelených” stran v posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 a také ambicióznější ekologická témata i u stran, které jim dříve nevěnovaly tolik pozornosti. Zelená evropská dohoda (European Green Deal), která přináší konkrétní opatření na zmírnění klimatické krize, se také proto stala jedním z hlavních cílů agendy nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Podle jejích plánů by se měly krátkodobé cíle do roku 2030 upravit tak, aby v roce 2050 Evropa dosáhla uhlíkové neutrality (Carbon Neutrality), někdy též nazývané jako klimatická neutralita (Climate Neutrality). Znamená to, že by se vypouštění skleníkových plynů mělo drasticky snížit a veškerá jejich zbývající produkce měla vyvážit zavedením mechanismů na jejich odstraňování z atmosféry. Evropa by se tak stala v polovině století první plně dekarbonizovanou ekonomikou na světě.