NÁZOR: Neplaťme jejich účty za klima. Na Austrálii ať se složí uhlobaroni a politici – Klimatická krize v přímém přenosu, díl V.

Tento článek zveřejňujeme se souhlasem autora z Deníku Referendum. Děkujeme za možnost využití textu. Na tento text ani fotografie se proto nevztahuje klasická licence stránek Greenpeace – CC-BY, ale lze je používat pouze s výslovným souhlasem autora nebo Deníku Referendum. Článek byl na přání autora v prvním odstavci doplněn o vysvětlující informace.

Odmítám přispívat do sbírek, které končí v rukou australské vlády. Ať za současnou krizi platí politici, kteří podfinancovali hasiče, a uhelné korporace, které ji způsobily a vydělávají na ní miliardy. Vzhledem k reakcím na toto své tvrzení dodávám, že v žádném případě neodmítám pomoc obětem požárů ani skupinám, které se snaží řešit současnou krizi. Upozorňuji pouze na politické souvislosti sbírek, z nichž některé končí v rukou vládních struktur nebo nahrazují veřejné služby podfinancované australským státem, který je významně propojený s uhelným byznysem. Raději proto přispějme australskému proti-uhelnému hnutí.

Nová dekáda začala pěkně zostra. Dvě největší zprávy, které v posledních dnech kolují po internetu, jako by měly doložit hlavní témata pro následující dekádu. Petrifikovaný spor mezi největšími mocnostmi o vliv nad Blízkým Východem znovu rozhořela poprava iránského generála Kásima Sulejmáního, Austrálii už několik týdnu v kuse doslova dusí rekordně mohutné požáry, jejichž intenzita a síla překvapila i klimatické vědce, zvyklé na hodně negativní předpovědi.

Pokud chceš smysluplně pomoci Austrálii, přečti si náš další článek:

Podobné katastrofy často probouzejí velký zájem, zejména pokud se stanou v bohaté zemi obývané převážně bílým obyvatelstvem. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy po internetu kolují nejrůznější sbírky na podporu hasičů, řešení následků škod či obětí požárů. Někteří dokonce hledají kreativní způsoby jak vybrat co nejvíce peněz, jako americká modelka, která za podporu hasičům posílá své nahé fotografie. 

Nová dekáda začala pěkně zostra.

Média nás tak kromě skutečně apokalyptických výjevů zásobují informacemi o množství milionů, které se podařilo vybrat, či případně kolik přispěla nějaká známá osobnost. Nic proti sbírkám, každý jistě přispívá v dobré víře v to, že se při podobné události nedá z jiného konce světa příliš mnoho jiného udělat. Víc než cokoliv jiného to však dokládá zoufalství, v jakém se v současném systému ocitáme.

Předně, ani několik stovek milionů s požáry či řešením jejich příčin a následků nepomůže. Je to jako kdybychom chtěli hasit australské požáry pliváním. Austrálie je totiž ukázkovým příkladem selhání systému, který umožňuje propojení ekonomické a politické moci. Australský premiér Scott Morrison dlouhodobě udržuje skvělé vztahy s uhlobaronem Clivem Palmerem, jedním z nejbohatších mužů planety.

Ten navíc do posledních voleb kandidoval se svou stranou Spojená Austrálie, jejímž hlavním cílem bylo diskreditovat labouristy, tehdy ještě volající po ochraně klimatu, a zajistit Morrisonovi pokračování v čele vlády. Palmer za kampaň utratil dvakrát více, než Morrisonova liberálně-nacionální koalice a labouristé dohromady a přestože získal jen něco málo přes tři procenta, veřejný diskurz se mu podle analytiků proti labouristům obrátit podařilo.

Indická korporace Adani, která už roky touží v Queenslandu postavit největší soustavu uhelných dolů na světě, daní své miliardové zisky na Kaymanských ostrovech.  Když hrozilo, že gigantický projekt indické korporace skončí kvůli nedostatku financí, nabídla jí australská vláda štědré investiční pobídky, půjčky a záruky z peněz daňových poplatníků.  Na celý byznys dohlíží popírač vědeckých faktů o klimatu a miliardář Ruppert Murdoch, který na celém kontinentě vlastní nadpoloviční většinu všech médií. 

Vše dovršuje dlouhodobé podfinancování veřejného sektoru a institucí, které mohou potenciálně podobné katastrofy řešit, způsobené roky škrtů zaváděných vládami australské pravice. Výsledkem je, že zatímco ročně Morrisonova vláda podpoří fosilní průmysl až dvaačtyřiceti miliardami dolarů z veřejných peněz, na boj se současnými požáry vyčlenila jen dvě miliardy.

Přitom peníze z největších sbírek jdou rovnou vládě Nového Jižního Walesu, který ovládá Morrisonova koalice temna.  Stejného státu, který začal kompenzovat dobrovolné hasiče týdny bojující ve svém volném čase s ohni až na nátlak veřejnosti. Proč se máme skládat na australské hasiče, které pořádně neplatí vláda? Co bude příště? Sbírka na důchody v Kanadě?

Veřejné sbírky individualizují celý systémový problém až brutálního propojení australské vlády a uhelných korporací. Jako by nám bylo říkáno, Austrálie trpí a účet za to máte platit vy. Na podobném principu byla před lety založená sbírka na řecký dluh, na který se vybralo několik statisíců eur.

V mezičase si Trojka spolu s korporacemi, za přispění evropských ministrů financí, rozdělovala řecké veřejné statky. Omlouvám se, ale podobné hry nehraju. Nebudu platit účty, které má skládat bohatá australská vláda, korporace jako Adani, uhlobaroni Clive Palmer nebo mediální magnát Ruppert Murdoch.

Jestli skutečně chcete podpořit boj proti australským požárům, pošlete peníze jedné z environmentálních organizací či neformálních skupin, které bojují proti nabobtnalému uhelnému průmyslu, projektu Carmichael a zkorumpované vládě, která navíc chce po vzoru Tasmánie uzákonit drakonické tresty pro environmentální aktivisty. 
A je z čeho vybírat. Třeba zde, zde , zde nebo zde.

Pokud chceš smysluplně pomoci Austrálii, přečti si náš další článek:

V čem se Austrálie podobá České republice? (Doplněno Greenpeace ČR)

1. Máme vládu, které sice klimatickou změnu nepopírá, ale nedělá nic, aby jí zabránila. Namísto uzavření staré a špinavé elektrárny v Počeradech ji polostátní ČEZ v roce 2024 předá uhlobaronovi Pavlu Tykačovi. Česká republika přitom energii z hnědého uhlí nepotřebuje, patří k největším evropským vývozcům energie. Počerady budou dál zhoršovat klimatické podmínky i zdraví lidí ve třech evropských státech.
2. Máme uhlobarony, kteří mají plnou pusu řečí o investicích do ekologie, přitom kdykoli můžou, žádají o výjimky z pravidel, které vznikly nejen kvůli ochraně životního prostředí, ale i zdraví. Elektrárně Chvaletice, také vlastněné Tykačem, šli úředníci pardubické samosprávy tak na ruku, že jí na na úplném konci roku 2019 dali výjimku na vypouštění prachu i ve chvíli, kdy sama sebe prohlásili za podjaté.
3. Zatímco v australských médiích vlastněných mediálním magnátem Rupertem Murdochem vychází hoaxy o tom, že za rozsáhlé požáry zapalují ekologové, v České republice stejný člověk jaký správcuje facebookový profil elektrárny Chvaletice, přispívá také na stránku Greenpiss, zesměšňující stanoviska ekologických organizací.
4. Také u nás změnu přístupu ke změně klimatu nebude iniciovat vláda, bez silné občanské společnosti, která není pod vlivem uhelné lobby.