Před několika týdny rozhýbala dění v českém internetovém prostředí bezpečnostní chyba Facebooku, která kromě jiného odhalila personální propojení mezi dezinformační stránkou Greenpiss a facebookovým profilem elektrárny Chvaletice. Nebylo to poprvé, kdy PR firmy napojené na Severní energetickou použily neetické praktiky.
Jak vše začalo
Majitel Severní energetické Pavel Tykač o sobě uvádí a popisuje získání svého obrovského jmění během 90. let v časopisu Forbes takto: „Uvažoval jsem tak, že když něco zákon nezakazuje, je možné to dělat.“ Tohle pravidlo naplnil a dodnes naplňuje opravdu vrchovatě. A někdy má jeho podnikání také vedlejší ztráty, ať už firem z jeho portfolia, jako byla zkrachovalá Agrobanka či vytunelované CS Fondy v 90. letech, či z oblasti obchodních partnerů – příkladem může být strojírna RIA Královopolská, která nepřežila zakázku na stavební úpravy elektrárny Chvaletice v roce 2016 a na Severní energetickou kvůli tomu podala arbitrážní žalobu kvůli neplacení za služby.
I samotný vstup Tykače do energetického sektoru provázela kontroverze. Koupil totiž původně státní Mosteckou uhelnou za dost podivných podmínek od bývalých vysokých manažerů firmy. Ti se jí zmocnili poté, co ji podle dostupných informací a svědectví koupili za peníze, které vyvedli z účtu, kam si těžební firma odkládala prostředky na rekultivace po těžbě. Na konci série pofidérních transakcí stál Tykač, který celou nekalou operaci vyvádění firmy ze státního majetku „legalizoval“. Nechce se nám věřit, že by Tykač nevěděl, jakou firmu si kupuje a za jakých podmínek, nicméně v probíhajícím procesu jako podílník nefiguruje. Původně státní firma se pod vedením Tykače transformovala na několik různých společností, z nichž řada společností, včetně současné mateřské firmy Seven Energy, sídlí v zahraničí. Po převzetí Mostecké uhelné vedl Tykač s ostatními konkurenty v odvětví energetiky nevybíravou obchodní válku o ceny uhlí a nebývalou energii napřel také do snahy prolomit těžební limity na dole ČSA, což by vedlo ke zbourání města Horní Jiřetín. Limity zůstaly rozhodnutím vlády v roce 2015 zachovány.
V říjnu 2016 proběhl protest Greenpeace na chladicí věži Tykačovy elektrárny Chvaletice proti dalšímu prodlužování jejího provozu za horizont roku 2020. Jak se zdá, protestující šlápli Severní energetické na kuří oko. Protest na elektrárně skončil 7. října 2016 a už 11. října 2016 koupila PR firma IDMZ s.r.o. pracující pro uhlobarona Tykače doménu Greenpiss. Vzápětí se na YouTube pod jménem Greenpiss objevilo video parodující právě proběhlý protest. Firma IDMZ s.r.o. dnes již neexistuje, neboť – jak dokazuje rejstřík firem – byla přejmenována a nyní figuruje jako firma Olmer Ad. Nicméně na spolupráci se Severní energetickou se podle webové prezentace firmy nic nemění.
Co je ale důležité, na facebookovém profilu Greenpeace už během samotného protestu ve Chvaleticích vystupovala skupina několika profilů, které vehementně a pravidelně schvalovaly a obhajovaly kroky elektrárny a nevybíravě útočily na ekologickou organizaci. Jedním z nich byl i Petr Dušek, který je reálnou osobou. Kromě pana Duška reagovalo ale i několik desítek prokazatelně falešných profilů, které – jak se ukázalo – byly propojeny. Jejich aktivity na internetu trvaly několik let, byly mnohem rozsáhlejší a neomezovaly se jen na otravování na FB profilu Greenpeace. Dalších zhruba 10 profilů, se kterými byla tato skupina ve spojení, patřilo reálným lidem – mezi nimi bylo například několik jedinců pracujících v odvětví fosilních paliv, kteří se na Facebooku proti uhelné kampani Greenpeace také vymezovali. A byl mezi nimi i PR specialista z agentury Extender Petr Secký.
Greenpiss v hledáčku médií
Doménu Greenpiss během března roku 2017 převádí firma IDMZ, respektive Olmer Ad, na Michaelu Kuřátkovou, svou zaměstnankyni a partnerku majitele agentury Zbyňka Olmera. Hlavním důvodem převodu je snaha zakrýt pravého zadavatele stránky a hlavně vydávat tuto stránku za občanskou iniciativu. V odborných kruzích se této taktice říká astroturfing.
Obsah stránky je velmi jednoduchý, připomíná petici Greenpeace jen s obráceným smyslem (s jednoduchou animací panáčka močícího na planetu Zemi) a představuje několik příspěvků v rubrice Green news. Zároveň jsou součástí stránky i dva odkazy na sociální sítě, jeden na nepříliš kvalitní YouTube kanál, druhý na facebookový profil Greenpiss.
Souvislost mezi stránkou a facebookovým profilem Greenpiss ve svém článku popsali v červnu 2019 pro server Aktuálně Helena Truchla a Martin Biben. V článku vystupuje i Petr Dušek, který na dotaz, zda je Olmer Ad propojena s profilem Greenpiss, docela překvapivě odpovídá: „O těchto aktivitách nic nevíme.“
Je nutné agentuře Olmer Ad a asi především Petru Duškovi poděkovat, že po zveřejnění článku přestávají na profilu Greenpiss tolik přirovnávat ekologické hnutí k fašistům a mažou takové příspěvky, které jsou hrubě urážlivé a jsou proti pravidlům Facebooku. Ovšem oprátka na hlavní fotce profilu zůstává. Stojí za to rovněž poznamenat, že doménu www.greenpiss.cz agentura již nevlastní, její nový majitel ji přesměroval na článek serveru Aktuálně.cz.
Shoda správce profilu Greenpiss a stránky elektrárny Chvaletice
Prozatím poslední kousek skládačky PR aktivit Severní energetické se objevil díky bezpečnostní chybě Facebooku. Na několik hodin bylo možné zobrazit, kdo upravoval na veřejných profilech jednotlivé příspěvky. Jeden ze čtenářů serveru Aktuálně.cz František Marčík procházel i stránky Greenpiss a narazil na skutečnost, že stejný profil, který upravuje příspěvky Greenpiss, upravuje i stránky elektrárny Chvaletice. Na scéně se tak objevuje Radek Kovanda, kterého konfrontovala v rozhovoru pro Aktuálně.cz Helena Truchlá. Citujeme: „Prostě si občas vystavím nějakou malou fakturu,“ říká Kovanda. Lidé, kteří mu tyto faktury proplácí, podle něj jsou ve vztahu se Severní energetickou. „Už to vyšlo i najevo,“ odkazuje na článek z loňského června, ve kterém server Aktuálně.cz popsal propojení kampaně Greenpiss a agentur Olmer ad a Talk PR.
Je otázkou zda se Radek Kovanda považuje za novináře nebo PRistu. Jeho práce totiž není jen správa několika profilů pro Severní energetickou, ale píše i pro časopis Travel Digest a pro internetová média. Například spolupracoval s internetovým časopisem G.cz. Přehled článků pana Kovandy na serveru G.cz kromě zábavných textů (například: „6 důvodů, proč je slanina daleko lepší než opravdová velká láska“) uvádí i článek „6 povedených reklam, které ukazují, že i uhlí je sexy“. Mnohem problematičtější nám ale vzhledem k dvojroli pana Kovandy připadá článek, který zpochybňuje práci Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC (u něhož po odhalení Kovandy jako správce Greenpiss zmizelo jméno autora).
Panu Tykačovi musíme přiznat, že se svého kréda drží i dlouho po konci dobrodružných 90. let. V oblasti médií a PR, kde je dobrá a férová pověst tím nejcennějším, ale taková strategie přináší jen prohry. A není to nakonec jen Severní energetická, kdo je takovými nekalými praktikami postižen a ztrácí svou kredibilitu před zákazníky a partnery. Pokud jsou firmy TalkPR a Olmer Ad schopny pro Severní energetickou řídit trollí farmy, zřizovat falešné a dezinformační stránky na Facebooku nebo přirovnávat oponenty klienta k nacistům, co jsou ochotny udělat pro své další klienty?
Co na to profesionálové z oboru PR a média
Bezpečnostní chyba Facebooku odhalila spoustu zajímavých souvislostí a oprávněně vzbudila zájem médií. Pozornosti samozřejmě neušlo ani tušené a prokázané spojení mezi Severní energetickou a profilem Greenpiss. Prakticky ihned vyšel článek na Aktuálně.cz z pera Heleny Truchlé, ze kterého jsme citovali i výše a který popisuje vztah mezi uhlobaronem a PR agenturou. Kovandu konfrontovala i Adéla Skoupá z Deníku N.
Celé kauze se věnoval i pořad Natura Českého rozhlasu Plus, ve kterém postupy PR agentur Severní energetické kritizoval jako neetické PR profesionál Ivo Minařík. Za příklad černého boje označil provázání PR aktivit Severní energetické s profilem Greenpiss v pořadu Newsroom 24 odborník na marketing Jakub Horák.
Je příznačné, že ačkoli se pan Kovanda ohání tvrzením, že chce do diskuse o klimatické změně přinášet fakta a vyvažovat ji, pozvání diskutovat v rozhlase nepřijal. Na pozvání reagoval jen nenávistným a nesmyslným statusem na profilu Greenpiss, v němž útočil na novináře Českého rozhlasu.
Velký ohlas vzbudil přístup uhelné korporace k PR i v profesionálním časopise marketérů a PRistů – Marketing a Media. Ředitelka PR klubu Michaela Pišiová se ve svém komentáři zaměřila na přínosy práce PR agentur pro neziskový sektor a suše uvedla, že „neetické projekty nejsou připraveny na krize“. Velmi obdobně hodnotí aktivity Severní energetické v čísle 04/2020 i Jan Binar, prezident Asociace komunikačních agentur: „Pokud někdo za peníze komerčního subjektu šíří obsah, aniž by jej takto označil, je to zcela jistě v rozporu s etickými kodexy. Vzbuzuje-li tento obsah nenávist a šíří dezinformace, je to ještě závažnější porušení. A většinou se v dnešní transparentní době obrátí tato činnost proti šiřiteli samotnému.“