Organizace Greenpeace vítá odhodlání vlády zdanit nadměrné zisky energetických korporací, které v současné krizi nadměrně vydělávají na vysokých cenách energií, ale plán představený včera odpoledne ministrem financí Zbyňkem Stanjurou hodnotí jako naprosto nedostatečný.
Z vyjádření ministra vyplývá, že by se měly zisky energetických firem začít danit až od 1. ledna 2023, přestože enormní zisky na úkor domácností, které musejí platit vysoké zálohy a účty, mají energetičtí giganti už v letošním roce. Společnost ČEZ například hlásí, že jen za první pololetí vydělala 33,6 miliard korun, tedy o celých 32 miliard více než za stejné období v loňském roce. Za celý rok by měla firma vydělat přes 65 miliard korun, což by byl její rekord. Elektrárna Chvaletice spadající pod firmu Seven Energy vloni vydělala 241 milionů korun, zatímco podle vyjádření firmy pro Ústavní soud jsou očekávané zisky ve výši 3,9 miliard korun. Podle schválených pravidel Evropské unie přitom národním státům nic nebrání v tom, aby korporace danily i za rok 2022. Naopak původní návrh počítal s okamžitým začátkem zdanění, dokud si energetické společnosti neprolobovaly do textu možnost odkladu daně do roku 2023.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Pokud by stát vybíral nezasloužené zisky až od roku 2023, nedávalo by to žádný smysl. Ceny energií začaly růst už v závěru loňského roku a po krachu Bohemia Energy skončil zhruba milion odběratelů elektřiny a plynu u dodavatelů poslední instance. Ruská agrese na Ukrajině, která vyhnala ceny energií do astronomických výšek, pak začala již v únoru. Mnozí lidé tak mají celý letošní rok problémy platit vysoké zálohy a účty za energie a skládají se na extrémně vysoké zisky energetických korporací. Nedává smysl, aby lidé museli platit za probíhající společenskou krizi po celou dobu, zatímco by si energetické společnosti syslily rekordní zisky. Nikdo by neměl vydělávat na energetické chudobě a na společenské krizi.”
Greenpeace naopak vítá, že navržený mechanismus by měl zabránit obcházení mimořádné daně a že daň se má dotknout jen velkých korporací. Pozitivní také je, že je vláda nechce danit jednorázově, ale dlouhodobějším zdaněním až do roku 2025. Podle Greenpeace by se ale měla zvýšit míra zdanění. Podle návrhu ministerstva má být daň ve výši 60 % z nadměrných zisků vyšších než 20 % průměru za 4 uplynulé roky. Greenpeace požaduje, aby všechny zisky nad 10 % byly zdaněny na úrovni 100 %.
Podle organizace je také problematické, pokud by se při stanovování hranice, od které se zisky považují za nadměrné, počítal do průměru rok 2022 a roky následující, kdy mají být zisky energetických společností vysoké. Hranice pro určování nadměrných zisků by se podle Greenpeace měla zafixovat podle zisků, které měly energetické společnosti v době před energetickou krizí a před extrémním zdražením energií.
Zdanění velkých energetických firem a použití takto získaných finančních prostředků na kompenzace vysokých účtů za elektřinu podle průzkumu, který provedla pro ekologické a sociální organizace sdružené v kampani Energie lidem agentura OMG, podporuje 78 % lidí v Česku. Pouze 13,6 % respondentů a respondentek je proti.
Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace uvádí:
“Je dobře, že česká vláda chce zdanit mimořádné zisky energetických korporací, které vydělávají na válce na Ukrajině a na vysokých cenách energií. Toto zdanění by ale mělo být co nejvyšší, proto navrhujeme, aby mimořádné zisky energetických firem byly zdaněné stoprocentně a už od roku 2022. Vláda by měla vybrat co nejvíce finančních prostředků, aby mohla maximálně pomoci lidem, na které současná krize dopadá nejtíživěji. Právě těm nejzranitelnějším a nejvíce ohroženým energetickou chudobou by stát měl zaplatit zateplení a instalaci solárních panelů na střechách, a to právě i z peněz, které vybere na zdanění obrovských zisků energetických společností.”