Těžební společnost Severočeské doly, která spadá pod firmu ČEZ, obdržela od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení k hornické činnosti na hnědouhelném dole Bílina do roku 2035. Rozhodnutí, které v tuto chvíli není pravomocné, by firmě umožnilo těžit uhlí o pět let déle, než dovoluje současné povolení. Organizace Greenpeace, která snahu o prodlužování a rozšiřování těžby na dole Bílina za původní ekologické limity těžby dlouhodobě kritizuje, se proti rozhodnutí báňského úřadu plánuje odvolat.
Nepravomocné rozhodnutí umožňující pokračovat v těžbě přichází krátce poté, co vláda Petra Fialy v programovém prohlášení potvrdila svůj závazek dosáhnout odklonu od uhlí do roku 2033. Povolení k těžbě na Bílině do roku 2035 je tak v přímém rozporu s vládním cílem. Záměr se navíc nazývá I. etapa Doly Bílina, následovat původně měla ještě druhá etapa, protože společnost Severočeské doly plánovala těžbu uhlí na tomto dole až do roku 2050. Mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký už dříve pro Seznam Zprávy uvedl, že společnost chce být připravena na situaci, kdy by uhlí bylo potřeba i později ve 30. letech. Přitom ještě v polovině února Kopecký do médií říkal, že pro firmu je zásadní stávající povolení do roku 2030. Implicitně tak naznačoval, že se těžba rozšiřovat nebude.
Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
“Nepravomocné rozhodnutí o prodloužení povolení těžby na dole Bílina do roku 2035 je pro nás nepřijatelné a chceme se proti němu odvolat. Je ostudné, že vláda, která si ve svém programovém prohlášení dala za cíl vytvářet podmínky k tomu, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033, neučinila nic proti krokům vedoucím k pokračování těžby na Bílině. Závazek vlády se tak nijak nepromítl do jejího rozhodování a vládních nařízení. Zarážející je to o to více, že Severočeské doly patří do skupiny ČEZ, ve které má stát bezmála 70% podíl. Pokud se vláda nebude snažit svůj program naplnit, hazarduje se svou důvěryhodností. Dokud však rozhodnutí báňského úřadu není pravomocné, stále má ještě šanci svou chybu napravit a dokázat, že to se svými závazky myslí vážně. Vláda by měla bezodkladně odmítnout prodlužování těžby či spalování uhlí za rok 2033 způsobem, který bude pro státní úřady závazný. Samotný slib v programovém prohlášení takovou sílů bohužel nemá.”
Těžba na dole Bílina se má přesunout i za hranici původních územních ekologických limitů těžby, které měly chránit životní prostředí a obce v uhelných krajích a které schválila vláda Petra Pitharta na začátku 90. let minulého století. Těžební společnosti desítky let usilovaly o prolomení limitů na dolech ČSA a Bílina. Vláda Bohuslava Sobotky na podzim 2015 rozhodla o zachování limitů na velkolomu ČSA, kde by se kvůli rozšíření dolu muselo zbourat město Horní Jiřetín, na dole Bílina je však posunula způsobem, který by umožnil rozšiřování dolu až do roku 2050.
Severočeské doly o několik let později spustily proces vyhodnocení vlivů dolu na životní prostředí (tzv. proces EIA). Proti rozšiřování dolu poslalo své připomínky i díky formuláři na stránkách Greenpeace téměř 4500 lidí. Ministerstvo životního prostředí však přesto 30. července 2019 vydalo k záměru kladné stanovisko. Organizace Greenpeace tehdy označila rozhodnutí ministerstva za největší chybu v historii úřadu.