Dnes v odpoledních hodinách budou ministři a ministryně životního prostředí členských států EU schvalovat společnou pozici EU na letošní biodiverzitní konferenci COP 16 a klimatickou konferenci COP 29. Biodiverzitní COP 16 začíná 21. října v Cali v Kolumbii a klimatický COP 29 pak 11. listopadu v Baku v Ázerbájdžánu. Výsledky dnešního jednání napoví, jestli  EU – doposud vnímaná  jako lídr v oblasti ochrany biodiverzity i klimatu – nezmění svůj kurs a naopak posílí své ambice. 

COP 16 navazuje na přelomové jednání v Montrealu v roce 2022 (COP 15) kde se prakticky celý svět dohodl na cílech pro ochranu biodiverzitu do roku 2030. Tato dohoda je označována jako Kunming-Montrealský globální rámec pro biodiverzitu a státy se v něm mimo jiné zavázaly, že do roku 2030 budou chránit 30 % rozlohy planety, a z toho třetinu přísně, zruší dotace škodlivé pro biodiverzitu, sníží o 50 % dopady pesticidů a budou udržitelně hospodařit na zemědělské půdě a v lesích. Zatímco na COP 15 šlo o dohodu o cílech ochrany přírody, na COP 16 jde o dohodu o konkrétním plánu, jak tyto cíle skutečně naplnit, financovat a měřit. Pro tento účel musí státy připravit a odevzdat své plány NBSAP (National Biodiversity Strategy and Action Plan), jak cílů do roku 2030 dosáhnou. 

Jan Freidinger, vedoucí biodiverzitní kampaně Greenpeace ČR říká: Pokud Evropa otáčí v ochraně biodiverzity, může to změnit ambice mnoha dalších zemí po celém světě. Přestože globální ekonomika je na zdravé a odolné přírodě závislá a příroda je naším nejlepším spojencem v boji s dopady změn klimatu, je ochrana přírody na mušce mnohých především populistických a konzervativních stran v celé Evropě. Proto vyzýváme ministra životního prostředí Petra Hladíka, aby jak na dnešní Radě, tak na COPU 16 a 29 aktivně vystupoval, hájil ochranu klimatu a biodiverzity a urychlil přijímání potřebných plánů a legislativy, které jsou nutné pro splnění našich závazků v ochraně přírody a klimatu.”  

Letošní klimatický COP29 bude zásadní pro určení nového kolektivního kvantifikovaného cíle financování opatření v oblasti klimatu (NCQG), který nahradí předchozí cíl mobilizace 100 miliard dolarů ročně, stanoveného v roce 2009, na podporu rozvojových zemí v jejich úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění. Nový cíl musí reagovat na rostoucí  mezinárodní potřebu financování klimatických opatření, která je podle odhadů Climate Action Network nejméně 1 bilion dolarů. Konference bude důležitá také pro celkové navýšení klimatických ambicí pro dosažení závazků z Pařížské dohody a ukončení spalování fosilních paliv. Ty musí být reflektovány v nových Vnitrostátne stanovených příspěvcích (NDCs) pro rok 2035, které státy musí odevzdat začátkem roku 2025. 

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR říká: “Extrémní počasí, jakými jsou ničivé záplavy a hurikány, zasahují země po celém světě. Znovu se tak ukazuje odpovědnost historických emitentů, jako je EU, adekvátně finančně podpořit nejzranitelnější země v reakci na tyto události a ukončením fosilních paliv řešit hlavní příčinu změny klimatu. Pozice EU musí zajistit, aby nový finanční cíl byl ambiciózní a upozornil na nutnost převzetí odpovědnosti fosilního průmyslu a dalších velkých znečišťovatelům tím, že ich přimě platit za způsobené škody a uvede do praxe zásadu znečišťovatel platí.“

Greenpeace před jednáním ministrů životního prostředí EU poslali ministru Hladíkovi dopis s doporučeními pro obe mezinárodní konference. Detailní doporučení pro ministra Hladíka pro COP 16 a COP 29