středa 28. května 2025
Evropská komise dnes zveřejnila posouzení Národních klimaticko–energetických plánů (NKEP). Česko ten svůj odevzdalo v prosinci 2024. Podle Evropské komise je Evropa na cestě ke snížení emisí skleníkových plynů o 54 % do roku 2030 oproti roku 1990 a je tak blízko splnění 55% cíle. Podle odhadů ale Evropa nedosáhne cíle zvýšení podílu obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě energie na 42,5 %, pokud členské státy nezavedou další opatření. V českém plánu Evropská komise poukazuje na celou řadu nedostatků.
Evropská komise upozorňuje, že český cíl pro OZE (30,1% pokrytí spotřeby v roce 2030) nedosahuje potřebného podílu pro společné splnění evropského cíle. Ekologické organizace i moderní energetické firmy přitom od začátku procesu upozorňovaly na zbytečně nízké ambice v rozvoji výroby z obnovitelných zdrojů energie, které nevyužívají ekonomický potenciál domácí výroby z těchto zdrojů. Navýšení cíle Česku doporučovala Komise už v roce 2023 a požadovala ho také veřejnost v rámci veřejných konzultací klimatického plánu. Doporučený cíl na úrovni 33 % vláda i navzdory potenciálu ČR v plánu nereflektovala.
Český plán také podle Komise neobsahuje dostatek konkrétních opatření, jak podpořit urychlení budování OZE nebo rozvoj energetických společenství a jak využít potenciálu čistých zdrojů ve vytápění. V rozporu s doporučeními Evropské komise také český plán neobsahuje žádná konkrétní opatření na snižování spotřeby fosilního plynu nebo na ukončení dotací na fosilní paliva, na což dlouhodobě upozorňovaly i ekologické organizace.
Oproti návrhu z roku 2023 z konečné verze plánu vypadla řada informací o tom, jak chce Česko zelenou tranzici financovat. Evropská komise tak upozorňuje, že plán neobsahuje dost informací o tom, jaké investice budou k úspěšné transformaci české ekonomiky potřeba a jak chce Česko zmobilizovat soukromé investice do čistých technologií.
Evropská komise proto Česku doporučuje zavést více opatření na urychlení rozvoje OZE, větší podporu energetických úspor v průmyslu a dopravě, vytvoření plánu na ukončení fosilních fotací nebo přípravu jasné strategie na snižování energetické chudoby.
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
“Evropská komise správně upozornila na nedostatky českého energeticko-klimatického plánu. Ten kromě nízkého cíle pro rozvoj OZE opomíjí celou řadu důležitých aspektů transformace včetně financování celé transformace. Zásadní problém je, že plán neobsahuje jasná a konkrétní opatření, která by vláda pro podporu zelené transformace a rozvoj čisté ekonomiky chtěla zavést. To vytváří další nejistoty pro občany i firmy, které by do čistých technologií chtěly investovat.”
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká:
“Hodnocení Evropské komise českého klimaticko–energetického plánu se v mnohém shoduje s připomínkami, které jsme jako ekologické organizace do procesu aktualizace vznášeli již od jejího počátku, od nedostatečného cíle rozvoje obnovitelných zdrojů po chybějící opatření a časový plán ukončení dotací do fosilních paliv. Důležité však budou konkrétní opatření, kterými se plán v ČR implementuje. Vládě také zůstává úkol přijetí zbylých dvou strategických dokumentů – Politiky ochrany klimatu (POK) a Státní energetické koncepce (SEK), které byly s NKEPem aktualizovány, ale na konci minulého roku padly pod stůl.”
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Evropská komise znovu upozorňuje, že Česká republika má nízké cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a neplní tak svůj podíl na celkovém cíli. Například větrných elektráren bychom mohli postavit o polovinu více, než jako stát plánujeme. Přitom právě rychlá instalace větrných turbín by přinesla nejpříznivější ceny silové elektřiny a je proto v první řadě v našem vlastním zájmu. Zásadní je nyní odstranit bariéry jejich rozvoje, například vymezit akcelerační zóny a zrychlit povolování.”
