Praha, 26. 9. 2025: Volby do Poslanecké sněmovny jsou za dveřmi. Při rozhodování, koho zvolit, by jednou z podstatných otázek mělo být také to, zda budoucí poslanci a poslankyně nechají náklady na transformaci a dopady klimatické krize platit občany, nebo zda se na nich budou spravedlivě podílet i velcí znečišťovatelé, kteří je způsobují. Greenpeace ČR proto politiky a političky oslovilo a ptalo se jich na jejich postoj.
Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
„Nacházíme se v situaci, kdy nejrůznější náklady dopadů klimatické krize doléhají na běžné lidi, často na ty nejchudší. Ve stejné době bohaté fosilní společnosti nejenom klimatickou krizi dále prohlubují, ale dokonce na tom štědře vydělávají a k tomu ještě daňově optimalizují a aby toho nebylo málo pobírají i veřejné dotace. Snažili jsme se od politiků a političek různými způsoby zjistit, co s tím po volbách plánují dělat. Bohužel politické strany trápí pouze část celého problému. Soustředí se jen na drahé energie a paliva a nebezpečí zdražování spojeného s emisními povolenkami. Jenže bez většího podílu fosilních společností na nákladech klimatické změny stejně nakonec celkový účet zaplatí obyčejné lidé, a už je jedno, zda to bude v podobě nejrůznějších daní, zničeného majetku povodněmi, vysokého pojištění nemovitostí či emisních povolenek. Proto apelujeme na politické strany, zejména na favority voleb, hnutí ANO s Andrejem Babišem a koalici SPOLU s Petrem Fialou, aby po volbách, ať už budou v jakékoli roli, přišli s návrhem, jak to změnit.“
V roce 2022 pocházelo více než 80 % emisí evropské energetiky z fosilních paliv. Celosvětově je více než 80 % emisí CO₂ spojeno s činností 169 společností, z nichž 36 je odpovědných za více než polovinu. Přesto se fosilní korporace na nákladech spojených s přechodem k obnovitelným zdrojům a na odstraňování škod podílejí jen minimálně.
Během energetické krize měly energetické společnosti rekordní zisky, zatímco statisíce lidí v Česku spadly do energetické chudoby. Vláda zavedla daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax), ale jen dočasně a se zpožděním, takže se jí firmy většinou vyhnuly, například přesunem obchodů do zahraničí. Přesto s letošním koncem této daně státní rozpočet přijde o desítky miliard korun. Energetická krize, kvůli které byla windfall tax zavedena sice pominula, klimatická krize je však stejně závažnou krizí a řešení potřebuje.
Lídry politických stran jsme kontaktovali e-mailem, případně telefonicky. Také prostřednictvím ankety Zeleného kruhu jsme se ptali na otázku, zda strany navrhnou zavedení nové daně, která by nahradila končící windfall tax a kterou by platily fosilní korporace za nadměrné zisky. A v neposlední řadě tuto otázka kladli i naši podporovatelé během předvolebních debat a mítinků po celé republice.
Z ankety Zeleného kruhu vyplynulo, že Piráti, STAN i koalice SPOLU zavedení nové daně pro fosilní společnosti odmítají. V případě windfall tax podle nich šlo o mimořádné opatření v době energetické krize a s jejím pokračováním se nepočítá. Stejný postoj potvrdilo i Ministerstvo financí a Úřad vlády. Pirátská poslankyně Klára Kocmanová dodala, že windfall tax byla nastavena tak, že bylo jednoduché se jí vyhnout, proto její prodloužení i vzhledem k tomu, že mimořádná situace už pominula, nepodporují. Podle Pirátů má pomoc občanům zajistit správně nastavený Sociálně-klimatický fond, který by měl lidem vyrovnávat dopady nového systému emisních povolenek ETS2 od roku 2027.
Hnutí SPD na dotazy odpovědělo, že fosilní společnosti musí nést společenskou odpovědnost a nejen energetické společnosti platí méně, než by měly, za negativní externality, které dopadají na stát a občany. Zároveň však hnutí zpochybňuje vliv CO₂ na změnu klimatu a řešení vidí především v zestátnění hlavních energetických podniků.
Hnutí ANO na dotazy Greenpeace oficiálně nereagovalo. Předseda hnutí Andrej Babiš neodpověděl ani po urgencích. V předvolebních debatách však jeho zástupci, například Alena Schillerová a Karel Havlíček, uvedli, že znečišťovatelé už platí prostřednictvím emisních povolenek a další zdanění by podle nich poškodilo české podniky. Hnutí ANO zároveň dlouhodobě vystupuje proti Green Dealu i právě emisním povolenkám.
Strany Stačilo a Motoristé na dotazy Greenpeace rovněž nereagovaly. Kandidátka Stačilo Jana Turoňová však během jedné z předvolebních debat uvedla, že základem je pod plnou kontrolu státu dostat ČEZ.
Z vyjádření stran, které na naše dotazy odpověděly, vyplývá, že po volbách neplánují zavést žádné nové zdanění fosilních společností ani pokračování doposud fungující windfall tax. To ale bude znamenat značný výpadek finančních prostředků, které by mohly být využity na podporu domácností i financování klimatických opatření. Náklady spojené s klimatickou krizí, které jsou už v této chvíli vysoké, budou bez účinných opatření do budoucna ještě vyšší. Greenpeace ČR proto vyzývá politiky a političky, aby zajistili, že tyto náklady neponesou pouze občané a občanky.
