Brusel/Praha, 5. listopadu 2025 – Po noci vyjednávání navrhli ministři životního prostředí členských států dlouho očekávaný klimatický cíl EU pro rok 2040, který podle Greenpeace výrazně zaostává i za minimální úrovní doporučenou vlastním vědeckým poradním výborem EU. Ministři, kteří se dnes sešli v Bruselu, se dohodli na cíli snížit emise EU způsobující oteplování planety do roku 2040 o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Do tohoto 90% cíle však zahrnuli pět procentních bodů z redukcí emisí mimo území EU prostřednictvím sporných mezinárodních kreditů, takže domácí cíl pro snížení emisí v EU je na úrovni 85 %. Dohoda také naznačuje další oslabení stávající klimatické legislativy.
Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu (ESABCC) už dříve doporučil snížení emisí v EU o 90–95 % do roku 2040 a zdůraznil, že tohoto cíle je nutné dosáhnout snížením domácích emisí v rámci EU, nikoli jejich přesunem do jiných zemí.
Ministři životního prostředí se rovněž shodli, že Evropská komise může znovu otevřít a zmírnit klimatický cíl v případě vysokých cen energie, negativních hospodářských dopadů nebo s ohledem na technologický pokrok. Aby dosáhli dohody s váhajícími státy, ministři se rovněž dohodli na odkladu zahájení obchodování s emisními povolenkami pro dopravu a vytápění (tzv. ETS 2) o jeden rok, tedy na rok 2028, na prodloužení povolení k znečišťování pro těžký průmysl (v rámci ETS 1) a na udělení výjimek pro některá „nízkouhlíková“ paliva v rámci postupného vyřazování spalovacích motorů.
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká: „Dnešní dohoda o emisním cíli do roku 2040 je mnohem méně ambiciózní než deklarovaný cíl 90 %. Tím, že ministři ustoupili tlaku některých členských států, nebezpečně otevřeli dveře až pěti procentům zahraničních uhlíkových kreditů, které vyvolávají pochybnosti ohledně transparentnosti a efektivity jejich uplatňování. Obavy vzbuzují také ústupky a snahy o oslabení stávající klimatické legislativy, zejména odklady a pokusy o oslabení cílů pro obchodování s emisními povolenkami. Tato úroveň ambicí neodpovídá odpovědnosti a možnostem EU čelit klimatické krizi. Varování vědců před zhoršujícími se dopady klimatické změny, úmrtími v důsledku veder, ztrátami úrody a ekonomickým chaosem jsou stále naléhavější. Polovičatá klimatická opatření jsou hluboce nezodpovědná.“
Téměř dva roky trvající diskuse mezi vládami členských států EU také zpozdily oznámení klimatického cíle EU pro rok 2035, který měla na základě pařížské klimatické dohody EU předložit OSN do září. EU tedy nestihla předložit své klimatické cíle do roku 2035 načas, aby je analytici OSN mohli zahrnout do analýzy globálních klimatických závazků, ale podařilo se jí alespoň vyhnout mezinárodní ostudě, kdy by se na summitu COP30, který začíná za pár dní, 10. listopadu v brazilském Belému, objevila s prázdnýma rukama. Ministři se ale nedokázali dohodnout na pevném cíli. Zachovali pouze dříve stanovený rozsah snížení emisí o 66,25 % až 72,5 %. I horní hranice tohoto rozmezí je však do roku 2035 v rozporu s věrohodnou cestou k dosažení navrhovaného 90% cíle pro rok 2040. Tím EU oslabuje svou pozici lídra v oblasti klimatu před globální konferencí COP30, varuje Greenpeace.
Další kroky
Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí má příští týden hlasovat o svém vlastním návrhu klimatických cílů EU. Vede ho český europoslanec Ondřej Knotek z pravicového uskupení Patrioti pro Evropu, který se původně pokusil tento cíl zcela zablokovat. Plénum Parlamentu pak bude muset tento návrh schválit, než budou moci začít třístranná jednání (tzv. trialog) mezi Parlamentem, Evropskou komisí a národními vládami.
Ministři životního prostředí EU se znovu sejdou 16. prosince, kdy by mohli vyjednané cíle dokončit.
