Přes 4,7 milionu tun oxidu uhličitého – hlavního skleníkového plynu, který mění globální klima – vypustila minulý rok do atmosféry uhelná elektrárna Počerady, a opět se tak stala jeho největším tuzemským zdrojem. Elektrárnu provozuje ČEZ, ale od roku 2024 ji má převzít nový vlastník, skupina Sev.en Energy Pavla Tykače. Ukazují to nejnovější data ze systému obchodování s emisními povolenkami, která ověřila a aktuálně zveřejnila Evropská komise.
Druhým největším zdrojem byla elektrárna ČEZ Tušimice s 4,7 miliony tun CO2 a třetí elektrárna Vřesová (vlastněná Sokolovskou uhelnou) s 3,9 miliony tun CO2. Elektrárna Chvaletice, patřící do skupiny Sev.en Energy, vypustila 3,7 milionů tun CO2. Jen zastaralé uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice tak loni vypustily dohromady 8,4 milionů tun CO2, tedy přibližně stejně jako 4 miliony osobních aut.
Česko je v rámci EU třetí největší znečišťovatel spalováním uhlí pro výrobu energie. Se 44 miliony tun CO2 v roce 2019 jsme s velkým odstupem před čtvrtým Bulharskem s 24 miliony tun. Na prvním místě je Německo (které však má již plán na rychlý útlum uhlí a konec jeho spalování nejpozději v roce 2038) a na druhém Polsko.
Největším zdrojem CO2 v EU je obří polská hnědouhelná elektrárna Belchatów, která vypustila 32,7 milionu tun CO2. V první desítce znečišťovatelů je osm hnědouhelných zdrojů (1 polský, 6 německých a 1 bulharský), 1 černouhelná elektrárna a na 9. místě pak letecká společnost Ryanair.
Jiří Koželouh, vedoucí programu Energie, klima a odpady Hnutí DUHA, řekl:
“Uzavření plýtvavých uhelných elektráren Počerady a Chvaletice by srazilo emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby v Česku přestaly jezdit čtyři miliony osobních aut. Přitom odstavit zastaralé elektrárny by pouze snížilo obří export elektřiny z ČR. Uhelná komise by se měla vrátit k virtuálnímu jednacímu stolu a dále připravovat plán útlumu a konce spalování uhlí v ČR.”
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, řekl:
“Firma ČEZ může v následujících letech provoz elektrárny Počerady, která je největším zdrojem nejen skleníkových plynů, ale i nebezpečné a toxické rtuti, výrazně omezit. O nic jí nejde, elektrárnu prodala a ekonomicky je pro ni spíš zátěží. Místo toho si ale firma požádala o nesmyslně dlouhou výjimku z emisních limitů pro rtuť až do poloviny roku 2025, aby mohla elektrárnu používat dál při plném provozu.”