Ochrana oceánů

Bez zdravých oceánů to jako lidstvo nedáme. Živí miliardy lidí, dávají práci stovkám milionů a pomáhají brzdit klimatickou krizi tím, že pohlcují teplo a část emisí. Dávají nám i každý druhý nádech. Přesto je ničíme plastem, těžbou a oteplováním. Oceány nejsou daleko. Každý náš krok se jich dotýká a jejich stav se dotýká nás.

Podívej se, jak můžeš teď pomoci

Z oceánů jsme si navíc udělali skládku všech druhů odpadů, toxického, komunálního i radioaktivního. Splachy z polí, velkochovy a kanalizace v kombinaci s oteplováním vedou k nekontrolovanému množení řas a sinic a vzniku tzv. mrtvých zón bez kyslíku. Jejich rozsah se od roku 1950 zvětšil čtyřikrát – přibližně na stejnou plochu, jako zaujímají dohromady všechny státy EU. Každou minutu končí v oceánech objem plastů rovnající se jednomu popelářskému vozu. Plastové a mikroplastové znečištění oceánů je všudypřítomné. 

Přestože oceány jsou naším nejlepším pomocníkem v boji proti oteplování planety, drastické dopady změn klimatu v oceánech pozorujeme již dnes. První obětí se stávají korálové útesy, které jsou vůči změně klimatu obzvláště citlivé. Předpokládá se, že při oteplení o 1,5 °C ztratí 70 až 90 % své původní plochy a při oteplení o 2 °C více než 99 %. Rychlost oteplování oceánu se bohužel od roku 1993 více než zdvojnásobila. Do roku 2100 se oceán velmi pravděpodobně oteplí dvakrát až čtyřikrát, pokud se budou emise snižovat, pokud ne, tak pětkrát až sedmkrát ve srovnání s pozorovanými změnami od roku 1970.

Emise skleníkových plynů z lidské činnosti způsobují nejen oteplování, ale i okyselování a úbytek kyslíku v oceánu. Kyselost oceánů se od předindustriální doby zvýšila přibližně o 26 %. Při tomto tempu se do konce století předpokládá nárůst o 100 až 150 %, což bude mít vážné důsledky pro život v mořích, protože ohrozí například schopnost korýšů vytvářet své schránky a základní stavební kameny potravního řetězce tak mohou zkolabovat. Klesající hladina ph navíc znamená, že se snižuje schopnost oceánu absorbovat CO₂ z atmosféry. 

Hladina moří se v letech 2013–2021 zvyšovala o rekordních 4,5 mm ročně, a to především v důsledku zrychleného úbytku ledové hmoty z ledovců. To se zásadním způsobem dotýká stovek milionů obyvatel pobřežních oblastí a zvyšuje zranitelnost vůči tropickým cyklonům. Do konce tohoto století hrozí zánik 20 až 90 % současných pobřežních mokřadů, v závislosti na tom, jak rychle poroste hladina moře. To bude mít dopad i na zásobování potravinami, cestovní ruch a ochranu pobřeží a další ekosystémové služby. V nízko položených pobřežních oblastech žije přibližně 680 milionů lidí a očekává se, že do roku 2050 se jejich počet zvýší na miliardu. V malých ostrovních rozvojových státech žije 65 milionů lidí. Dost důvodů pro to přestat o problémech jen mluvit a začít jednat.

Víme co s tím

Možná ta situace není uplně řůžová. Ale my máme něco, co funguje vždycky, když jde do tuhého. Držíme při sobě a jednáme. Když se spojí lidé, odborníci a tlak veřejnosti, věci se hýbou. A oceány to potřebují právě teď.

Zapojování lidí
Dáváme dohromady veřejnost, komunity i odborníky. Pomáháme proměnit obavy a frustraci v konkrétní požadavky, ať už formou petic, výzev nebo kampaní. Díky tomu je slyšet i hlas těch, kteří se do rozhodování běžně nedostanou.

Spolupráce s odborníky
Stavíme na vědeckých poznatcích a pracujeme s experty, kteří rozumí souvislostem a umí pojmenovat, co je potřeba změnit a jak.

Jednání s politiky a institucemi
Předkládáme fakta i stanoviska lidí přímo těm, kteří rozhodují. Tlačíme na to, aby rozhodnutí nebyla odtržená od reality a aby chránila veřejný zájem.

Přímé akce a demonstrace
Když se problémy zametají pod koberec, dáváme je vidět. Nenásilně, odvážně a s jasným cílem posunout věci správným směrem.

A teď to nejdůležitější. Bez tebe to nepůjde. Oceány ovlivňujeme každý den, a jejich stav ovlivňuje nás. Podívej se, kde se můžeš zapojit právě teď, a pojď do toho s námi.