RNDr. Zuzana Faltusová, Ph. D. je specialistka v oblasti biologie rostlin a třetím rokem učí předmět Základy přírodních věd na Střední odborné škole pro administrativu EU v Praze. Její třída byla jednou z těch, které navštívili lektoři Greenpeace se svým workshopem o udržitelnosti.
Co si představíte pod pojmem udržitelná společnost a jak jste se k tomu, co o tom víte, dostala?
Dle mého je to společnost, která při svém vývoji bere ohled na životní prostředí v tom smyslu, aby zůstalo zachováno v co nejméně změněné podobě pro další generace. Problematika udržitelnosti je aktuální téma. Jako biologa mne zajímá především environmentální část problematiky. V hodinách ZPV se částečně v kontextu věnujeme i sociální a ekonomické stránce věci.
Jaké myslíte, že mají o tomto problému povědomí obecně žáci středních škol v ČR a jak je to závislé na tom, co se o tom doslechnou v rodinách?
Určitě je to závislé na tom, zda se o této problematice hovoří v rodinách. Ale často je důležitý i názor vrstevníků, který hraje velkou roli u věkové skupiny středoškoláků, které vyučuji. Přednášky o „udržitelné společnosti“ pak vedou ve třídě k diskusi o tomto tématu.
Proč jste do hodiny svým žákům pozvala lektory Greenpeace? Jak probíhá jejich „hodina“ z vašeho pohledu?
O možnosti využít lektory Greenpeace pro projekty ve škole jsem se dozvěděla od studenta čtvrtého ročníku, který mne s nimi zkontaktoval. Hodiny ZPV, který není profilovým předmětem, bych ráda dělala zajímavou formou a projektová hodina Greenpeace se mi taková jevila. Z mého pohledu je hodina s lektory pro studenty přínosná především z toho důvodu, že lektoři jsou studentům věkově blízcí a sami se ve svém životě řídí zásadami udržitelného životního stylu, takže hovoří z vlastní zkušenosti. Pro studenty jsou pak příkladem toho, že tímto způsobem lze žít.
Takže vidíte na žácích po absolvování kurzu nějakou změnu? Věnují se tomuto tématu v hodinách i potom dál?
Hodiny většinou vedou k další diskusi. Záleží ale na jednotlivých třídách a jejích studentech, do jaké míry je právě tato otázka udržitelnosti pro ně v životě zásadní. V návaznosti na hodinu studenti v prvním roce, kdy jsem tyto hodiny realizovala, sepsali seznam možných zlepšení v rámci školy, které by mohly k udržitelnosti přispět. Vedení školy se potom těmito návrhy studentů vážně zabývalo. Příkladem mohou být návrhy studentů na omezení používání plastů ve škole. Od letošního školního roku máme ve škole automaty na nápoje, kde je možno využít vlastní hrnek.
Jak vnímáte Greenpeace jako organizaci? Její kritici tvrdí, že vnáší do odborných problémů politické postoje. Považujete udržitelnou společnost za „politikum“?
Pravda je, že mediální obraz této organizace není moc pozitivní – často je organizace vnímána jako „ekoteroristická“. Prostředky, které volí k prosazování svých požadavků, jsou někdy extrémní. Osobně organizaci nevnímám jako politickou. Hodiny mne mile překvapily tím, že jsou vedeny opravdu jen s cílem objasnit téma udržitelnosti, aniž by zazněla jakákoli propagace Greenpeace.
Greenpeace je organizace, jejíž práce by byla nemyslitelná bez pomoci dobrovolníků.