Velkovýroba masa je hlavní celosvětovou příčinou odlesňování. Potřebujeme ukončit systém, který chrlí obrovské množství masa neudržitelným tempem – a také musíme konzumovat masa méně, celosvětově aspoň o polovinu. Spousta lidí už s tím začala. Pokud je tedy řešením nižší spotřeba, jaké množství masa je ještě přijatelné?

Lidé jedí příliš mnoho masa. Někteří samozřejmě spotřebují výrazně víc než jiní. Ale v souhrnu to činí mnohem víc, než naše planeta může zvládnout.

Cattle Ranching in Brazil. © Marizilda Cruppe / EVE / Greenpeace
Kromě sóji může za destrukci pralesů i chov dobytka. Pastviny se rozšiřují na úkor pralesů a savan. © Marizilda Cruppe / EVE / Greenpeace

Stačí se podívat na amazonské a další jihoamerické pralesy. Velkozemědělci vypalují lesní oblasti, aby získali prostor pro chov dobytka na maso a pro plantáže sóji, kterými se krmí zvířata ve velkochovech. Letos odlesňování Amazonie dosáhlo rekordní výše za celou dekádu. 

Množství přírodních zdrojů, které k chovu zvířat spotřebujeme, se vymknulo kontrole: asi 26 procent veškeré půdy na Zemi slouží k pastvě dobytka nebo k pěstování krmiva. Všechna zvířata chovaná kvůli masu váží víc než celé lidstvo dohromady a desetkrát víc než všechna volně žijící zvířata.

Je nad slunce jasné, že živočišná výroba v tomto objemu je nadále neudržitelná. Ale kolik masa lze sníst, aby to ještě bylo přijatelné? Jak by vypadala férová porce a co to znamená pro naše stravovací návyky?

Protest Greenpeace proti kácení pralesů kvůli živočišné výrobě.

Jeden burger týdně?

Stravování je individuální záležitost a všichni mají vlastní důvody k tomu, že jedí právě tak nebo onak – je to dáno například zdravotním stavem, kulturou nebo osobními hodnotami. Pokud ale chceme zabránit ekologickému kolapsu, musíme jako společnost omezit spotřebu masa.

Podle výzkumu zveřejněného v lékařském žurnálu The Lancet by v roce 2050 lidé neměli jíst více než 300 gramů masa týdně. To odpovídá třem plátkům kuřecích prsíček nebo pořádně velikému steaku. Zní to jako něco, na co se dá zvyknout? V našem jídelníčku bychom pak měli místo masa globálně navýšit příjem ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin asi o 50 procent.

K tomu máme zatím vcelku daleko a náš apetit po mase zatím prudce roste. Kdyby spotřeba masa narůstala stejným tempem, do roku 2050 by se zvýšila o 76 procent. Na světě ani neexistuje dost půdy na to, aby bylo možné takovou poptávku uspokojit bez zničení lesů a zhoršení klimatické změny.

Evropané jedí dvakrát víc masa oproti světovému průměru, proto bychom snížení spotřeby měli zvládnout ještě rychleji. Aby se povedlo před rokem 2050 snížit celosvětovou spotřebu masa na polovinu, Evropa musí tu svou snížit v následujících deseti letech o 70 procent. 

To se může zdát náročné, ale částečně je to dané i tím, že náš potravinářský systém těmto změnám příliš nepřeje, k čemuž se ještě vrátíme. Také se ale stává, že vaření bez masa se může zdát příliš těžké, dokud si na to nezvyknete. Naštěstí se flexitariánské, vegetariánské i veganské komunity rozšiřují a k dispozici je čím dál víc rostlinných receptů, se kterými můžete experimentovat.

Mrkev nebyla vždy oranžová a lidé nejedli dřív tolik masa. Je čas na změnu.

Tady jsou některé z našich oblíbených pro inspiraci:

Potřebujeme masovou produkci masa?

Náš zemědělský a potravinářský systém je vychýlený z rovnováhy ve prospěch živočišné výroby. Spotřebováváme obrovské množství půdy na pěstování krmiva pro chovaná zvířata, i když bychom mohli jíst přímo rostlinnou potravu a zároveň tím dát přírodě prostor, aby se zregenerovala.

Firmy pokřivují ceny tím, že tlačí zemědělce k čím dál levnější výrobě masa. Dostáváme se tak do absurdních situací – kravské mléko je například naceněno levněji než ovesné, přestože představuje mnohem větší náklady svou zátěží pro planetu a životní prostředí. Cena masa u nás neodráží jeho skutečné náklady, které stojí lidi, zvířata i naši planetu.

Pralesy v Amazonii i na dalších místech jsou káceny a vypalovány, aby se místo nich mohly zakládat chovy dobytka a plantáže sóji určené na krmivo. Tento brutální systém urychluje změnu klimatu, ubližuje domorodému obyvatelstvu, ničí naši přírodu a zvyšuje riziko budoucích pandemií.

Spoluviníky jsou i některé řetězce supermarketů a rychlého občerstvení: například firmy Tesco, Burger King, McDonald’s a KFC ve velkém používají maso z velkochovů, které jsou příčinou odlesňování.

Pokud přijdeme o pralesy, prohráváme bitvu proti změně klimatu. Připojte se a podpořte kampaň za záchranu Amazonie.

Připojte se k ochraně Amazonie

Stravuj se šetrně a eticky

Jak můžeš snížit svou spotřebu živočišných produktů? Projdi si tipy pro začátečníky.

Jdu do toho