Chcete udělat víc?
#Oceány Prosaďme oceánské rezervace

Podepiš výzvu OSN za vytvoření oceánských rezervací

Jdu do toho ×

Vyplouváme. Sice jen virtuálně, ale i tak to bude stát za to. Poplujeme vstříc nekonečným dálkám světových oceánů. Ukážeme ti krásu a rozmanitost křehkého mořského života, ale taky odhalíme hrozby, kterým oceány čelí. Náš cíl je jasný – Globální dohoda o oceánech, která ochrání volná moře před destruktivní dopady lidské činnosti.  

Volná moře jsou oblasti za hranicemi jurisdikce pobřežních států, která patří nám všem. A my všichni máme povinnost je chránit. Pod nekonečnou hladinou těchto moří, stovky mil od pevniny se ukrývá fascinující svět těch největších a nejrychlejších mořských živočichů, Nemilosrdných predátorů i rozkošných tvorů, kteří zde hledají klid pro rozmnožování. Poznáte svět prastarých organismů o podmořských ztracených měst. Svět, na kterém bez přehánění závisí naše budoucnost. Bez zdravých a odolných oceánů nemáme šanci zvládnout klimatickou krizi, ani zajistit dostatek potravy pro lidstvo.

Vítejte na lodi Rainbow Warrior, se kterou digitálně obeplujeme svět. (c) Greenpeace

Vody za hranicemi národních států jsou domovem ještě větší rozmanitosti života než tropické pralesy. Najdete zde nejvyšší a nejdelší pohoří na planetě i příkopy hluboké tak, že by se do nich vešel i Mount Everest. Jsou dálnicí pro migrující velryby, tuňáky či albatrosy. Jiní – včetně českého úhoře – zde plodí své potomstvo či hledají potravu.  

Digitální cesta Greenpeace kolem světa

Ale kvůli změnám klimatu, plastovému znečištění či ničivým dopadům nadměrného rybolovu a těžbě nerostů se oceány dostávají stále pod větší tlak. Teď se objevil záblesk naděje na změnu. Dlouholetá kampaň Greenpeace za vytvoření sítě mořských rezervací se dostala na půdu OSN a již letos v létě se může rozhodnout, jak bude vypadat nová Globální dohoda o oceánech, která může ochránit třetinu našich oceánů před chamtivostí a bezohledností některých států a firem. Greenpeace udělá maximum, aby se tak stalo. A ty můžeš být u toho s námi.

Naší plavbu začínáme v Hamburku, kde se ohlédneme za padesátiletou historií našich kampaní na ochranu moří a oceánů. Připomeneme si aktivisty bránící vlastními těly velryby před harpunami velrybářů či ukládání jaderného a toxického odpadu do moře, přes kampaně proti nadměrnému a destruktivnímu rybolovu až k aktuální kampaň za vytvoření sítě mořských rezervací. V půlce dubna pak zvedneme kotvy a vydáme se ke břehům Arktidy.

Norwegian Action against Whaling in the North Sea. © Greenpeace / John Cunningham
Akce proti lovu velryb © Greenpeace / John Cunningham

Arktida trpí dopady změn klimatu více než většina zbytku světa. Arktický led taje a doslova před očima se zde vytváří nový oceán. Smutným paradoxem je, že oteplení způsobené spalováním fosilních paliv, v jehož důsledku Arktida taje, umožňuje těžařům dosáhnout na nová naleziště ropy a zemního plynu. Tání ledu a oteplení způsobuje obrovský problém pro tamní ekosystém. Symbolem těchto útrap jsou především lední medvědi, kteří ztrácejí svá přirozená stanoviště a mají nouzi o potravu. 

Lední medvěd ve Svalbardu (Špicberky) (c) Greenpeace

Další zastávkou bude Antarktida. Sice leží na druhém konci planety než Arktida, ale i zde je oteplování v některých oblastech tři až čtyřikrát rychlejší než jinde. To je příčinou tání tamních ledovců a vzestupu hladiny moře. Zatímco severní pól láká těžaře ropy, ten jižní je magnetem pro průmyslové rybáře, kteří doslova vysávají kril – základní stavební kámen místního potravního řetězce – z tamějších vod. Tání ledovců a úbytek krilu ohrožuje i jeden ze symbolů Antarktidy – tučňáka císařského.

Emperor Penguin in the Southern Ocean. © Greenpeace / Jiri Rezac
Tučňák císařský © Greenpeace / Jiri Rezac

Z Antarktidy se pojedeme ohřát do Indického oceánů, kde se spojíme s reálnou výpravou našich kolegů na lodi Arctic Sunrise. Cestou uděláme krátkou zastávku u Mount Vema, což je podmořská hora v jihovýchodním Atlantiku. Je domovem nepřeberného množství živočichů,  včetně humra skalního Tristana (jasus tristani), jehož populace zde byla v minulém století kvůli neregulovanému rybolovu téměř zničena. Kolaps tohoto druhu je jeden z mnoha příkladů, proč je důležitá Globální dohoda o oceánech.

Marine Wildlife at Vema Seamount. © Richard Barnden / Greenpeace
Humr skalní Tristan v oblasti Mount Vema © Richard Barnden / Greenpeace

Indický oceán není jen symbolem romantiky a dobrodružství, ale také ilegálního rybolovu a těch nejdrsnějších a nejodpornějších rybářských praktik, jako je “shark finning” – odřezávání žraločích ploutví zaživa. Proč se tak děje a jak se nám tomu daří bránit se samozřejmě dozvíš, když se k nám na naší digitální plavbě připojíš. 

Shark Fins at Fish Market in Taiwan. © Alex Hofford / Greenpeace
Byznys s uřezanými žraločími ploutvemi. © Alex Hofford / Greenpeace

Z Indického oceánů proplujeme “velkou pacifickou odpadovou skvrnou”, skrz Panamský průplav, kde si připomene úskalí moderní lodní dopravy, až k nedávno objevenému přírodnímu klenotu – Amazonskému korálovému útesu (Amazon Reef). To je rozsáhlý a málo popsaný ekosystém, kde Greenpeace provádělo v minulosti řadu výzkumů. Hlavním naším cíle je tento unikátní ekosystém ochránit před těžbou ropy. Jakákoliv ropná havárie by měla katastrofický dopad na toto unikátní místo. 

Deep Dive in the Amazon Reef. © Alexis Rosenfeld / Olivier Bianchimani / Greenpeace
Krásy Amazonského korálového útesu © Alexis Rosenfeld / Olivier Bianchimani / Greenpeace

Poslední námořní zastávkou pak bude Sargasové moře. Je to moře bez břehů uprostřed Atlantiku. Jméno mu daly řasy rodu Sargassum, které jsou pro Sargasové moře typické. Obrovské množství živočichů sem připlouvá za potravou nebo si tu dává dostaveníčko k páření a rozmnožování. Nejdeme tu želvy, velryby, tuňáky, ale my se zde zaměříme především na jednoho z nejtajemnějších vodních živočichů, který sem připlouvá i z českých řek – úhoře říčního. Globální dohoda o oceánech totiž pomůže ochránit i tento kriticky ohrožený druh, který důvěrně známe i přímo z české přírody či z knih Oty Pavla.

Sargassum off the Coast of Florida. © Peter Cross / Greenpeace
Sargasovému moři daly jméno řasy © Peter Cross / Greenpeace

Ze Sargasového moře nabereme kurz na New York. Tam na půdě OSN proběhne od 16. do 27. srpna čtvrtá a snad poslední Mezivládní konference, na níž se bude jednat o Globální dohodě o oceánech. Jen pro úplnost dodáme, že Globální dohoda o oceánech je zkrácené, neoficiální označení, oficiálně se jedná o “Mezinárodně právně závazný nástroj v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, pro ochranu a udržitelné využívání biologické diverzity v oblastech za hranicemi národní jurisdikce”. Asi chápeš, proč jsme se rozhodli používat kratší a smysluplnější označení.

Přidej se k naší plavbě a pomoz nám dopsat happyend naší kampaně za mořské rezervace.