Jak podat připomínky k Vnitrostátnímu plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu?

Čas k připomínkám máte do 4. června 2023. Připravili jsme pro vás návrhy všech odpovědí!

Chcete nejdříve vysvětlit, o co se jedná a proč je vaše připomínka důležitá? Připravili jsme pro vás shrnutí všeho důležitého i návod, jak postupovat.

Nejdříve si představme to základní:

• Co je to „Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu“? Jde o zásadní plán pro řešení klimatická krize v ČR, tedy jak snižovat emise skleníkových plynů. Je součástí širokého úsilí na úrovni EU a měl by odpovídat i závazkům, které jako EU a tedy i ČR máme – do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Plán musí projít schválením na evropské úrovni a jeho součástí je i možnost podat připomínky. Co je nyní možné.
• Do kdy můžete své připomínky poslat? Formulář je k dispozici do 4. června 2023 na této adrese.
• Jak postupovat? Po vyplnění osobních údajů se ve formuláři potkáte s šesti hlavními otázkami. Pro každou otázku jsme navrhli odpovědi, které můžete využít. Najdete je níže v článku.
• Jak dlouho to trvá? Pokud budete vycházet za připravených odpovědí, tak doslova pár minut. Bude ale lepší, když strávíte přípravou odpovědí čas navíc a připojíte i vlastní zkušenosti a postoje.

Jdeme na to?

Po vyplnění identifikačních údajů (otázky 1 – 3) se dostanete k šesti otázkám.

Otázka 4: Jaké konkrétní informace, respektive konkrétní témata, uvedená v rámci aktuálně platného Vnitrostátního plánu ČR již nejsou relevantní a měla by být revidována/aktualizována?

Navrhovaná odpověď:

• Aktualizovat (zvýšit) národní cíl pro obnovitelné zdroje energie (OZE) na minimálně 34 % pokrytí koncové spotřeby energie (elektřiny, tepla, chlazení a v dopravě) v roce 2030 a 35 % pro samotnou elektřinu.
• Revidovat překonaný 90% cíl zajištění soběstačnosti v dodávkách elektřiny, který omezuje manévrovací prostor a flexibilitu v energetickém sektoru a místo toho posílit přeshraniční propojení, kapacity přenosové a distribuční soustavy pro zvýšení možnosti dovozů a vývozů elektřiny a zajištění hladkého připojování OZE do sítě (dovážení levné elektřiny z OZE ze zahraničí je výhodnější, než si držet vysokou míru soběstačnosti za cenu dražší elektrické energie a větší rigidnosti celého systému).
• Aktualizovat (zvýšit) cíl pro energetické úspory.
• Revidovat využití uhlí v roce 2030 se zohledněním předpokládaného útlumu zdrojů zejména po roce 2025.
• Revidovat cíle pro rozvoj jaderné energetiky a její dominantní postavení zdroje pro výrobu elektřiny v ČR na úkor rozvoje obnovitelných zdrojů, energetické efektivity a dalších řešení s přihlédnutím na časovou a finanční náročnost výstavby nových jaderných bloků.
• Revidovat pojetí fosilního plynu coby přechodného paliva a v maximální možné míře nahradit využívání uhlí přímým přechodem na obnovitelné zdroje.
• Řídit se hierarchií: 1. energetické úspory, 2. obnovitelné zdroje, 3. využití odpadního tepla, 4. jiná řešení 

Otázka 5: Jaká specifická témata, respektive okruhy témat, podle Vás v rámci aktuálně platného Vnitrostátního plánu ČR chybí a měla by být doplněna?

Navrhujeme:

• Časový harmonogram výrazného snížení těžby a spalování uhlí k roku 2030 a výhled ukončení těžby a spalování uhlí nejpozději do roku 2033 s navazujícím časovým plánem sanací zasažených území (včetně vypracování územního plánu spravedlivé transformace)
• Výhled na ukončení využívání fosilních paliv a dosažení klimatické neutrality do roku 2050
• Odstranění administrativních bariér pro rozvoj OZE prostřednictvím změny fázového měření na měření součtové, vymezením zón rozvoje OZE (go-to zón) zejména pro rozvoj velkých projektů OZE a posílením kapacity distribuční soustavy pro připojování OZE
• Otevření energetického trhu novým subjektům (decentralizace energetického systému a komunitní energetika), což přispěje k odblokování rozvoje OZE
• Podpora inovací posílením a rozvojem konceptů jako akumulace, agregace, flexibilita, otevření trhu s podpůrnými službami v energetice a digitalizace
• Konkrétní řešení zásadních sociálních dopadů cenových výkyvů v energetice i strukturální energetickou chudobu spolu se zrychlením tempa snižování energetické náročnosti budov s důrazem na dostupnost i pro nízkopříjmové domácnosti z pohledu zvýšení jejich odolnosti proti výpadkům dodávek plynu, tepla nebo elektřiny
• Podpora výzkumu, vývoje a výroby komponentů pro energetiku v ČR (výrobního řetězce pro fotovoltaické panely, větrné turbíny, baterie apod.)
• Podpora nepostradatelné funkce lesního ekosystému prosazováním biologické rozmanitosti, propadů uhlíku a schopnosti krajiny zadržovat vodu
• Povinnost PPS a PDS rozvíjet elektrizační soustavu v souladu s cíli pro rozvoj obnovitelných zdrojů stanovenými v NECP, a to skrze investice i skrze rozvoj inovativních řešení a optimalizaci provozu sítě
• Plán ukončení dotací do fosilních paliv

Otázka 6: Jakým způsobem by měly být revidovány Vnitrostátní cíle, tak aby odpovídaly cílům definovaným na úrovni EU? Prosím uveďte i stručné odůvodnění.

Navrhovaná odpověď:

• Stanovit cíl dosažení klimatické neutrality na úrovni ČR nejpozději do roku 2050
• Vzhledem k tomu, že některé sektory nejspíše nedosáhnou nulových emisí, je nutné počítat i se zvyšováním schopnosti krajiny pohlcovat uhlík a zároveň snižovat emise CO2 v sektoru využívání krajiny půdy a lesa 
• ČR by si měla stanovit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 minimálně o 65 % oproti roku 1990 (bez LULUCF) 
• Plán by měl zahrnovat trajektorie snižování emisí pro jednotlivé sektory v souladu s cíli EU
• Stanovit cíl snížení celkového využívání fosilních paliv pomocí dekarbonizačních opatření s ukončením těžby a spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a ostatních fosilních paliv do roku 2050 
• Dodržování zásady “energetická účinnost v první řadě”, tedy upřednostňování snižování potřeby výroby a spotřeby energie
• Stanovit národní cíl pro obnovitelné zdroje energie (OZE) na minimálně 34 % pokrytí koncové spotřeby energie (elektřiny, tepla, chlazení a v dopravě) v roce 2030 a 35 % pro samotnou elektřinu
• Dodržování principu “do no significant harm”, tedy podporovat investice do tzv. environmentálně udržitelných hospodářských činností v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady a omezení investic do činností, které životní prostředí významně poškozují
• Zabezpečit spravedlnost procesu energetické transformace prostřednictvím zapojení všech skupin obyvatel a všech regionů do transformace a umožnění maximálního snížení energetické náročnosti i nízkopříjmovým domácnostem (zabránit rozevírání sociálních nůžek a naopak odstraňování příčin energetické chudoby a přijmout opatření pro její řešení)
• Zahrnutí cíle na snižování závislosti na dovozu fosilních paliv, posílení energetické soběstačnosti obcí, domácností a firem a aspekt decentralizace přenosové sítě jako součást energetické bezpečnosti
• Definování cíle snižování energetické chudoby a opatření k jejich dosažení

Otázka 7: Jaké konkrétní politiky a opatření v jednotlivých pěti dimenzích (snižování emisí uhlíku, energetická účinnost, energetická bezpečnost, vnitřní trh s energií a výzkum, inovace a konkurenceschopnost) chybí a měly by být doplněny?

Náš návrh odpovědi:

• Stanovení závazných cílů pro snižování emisí a uhlíkové rozpočty (například klimatický zákon)
• Legislativní zakotvení ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033
• Podpora a definování cílů přechodu na nízkoemisní alternativy také v oblastech dopravy a průmyslu 
• Rozšíření energetická bezpečnost o opatření na posilování energetické soběstačnosti domácností, obcí a firem
• Opatření na zvyšování energetické efektivity u domácností nejvíce ohrožených energetickou chudobou
• V oblasti úspor energie se zaměřovat na aktivity s nejvyšší spotřebou energie
• Níže jsou uvedeny legislativní úpravy relevantní pro snižování emisí uhlíku, energetickou bezpečnost, vnitřní trh s energií, inovace a konkurenceschopnost, které by mělo MPO zahrnout do energetického zákona: 
• Povinnost PDS poskytovat nové služby vzhledem k transformaci a decentralizaci energetiky a umožňovat a podporovat vznik a rozvoj energetických komunit založených na obnovitelných zdrojích. Konkrétně:
  1. Povinnost PDS mít na svém webu uvedeny všechny potřebné podklady a technické údaje, vztahující se k připojování výroben energetických společenství, a celkově k realizaci obnovitelných a komunitně energetických projektů. Poskytovat tyto služby prostřednictvím Elektroenergetického datového centra (EDC) nejpozději od 1. 1. 2024.
  2. Povinnost PDS poskytovat energetickým společenstvím aktivní součinnost při jejich vzniku, mapovat možnosti distribuční soustavy a jejího projektování a poskytovat v případě zájmu technické vzdělání koordinátorům energetických společenství.
  3. Urychlení roll-outu smartmeterů.
  4. Sdílení elektřiny ani přístup k datům z měření výroby a spotřeby nesmí být zatížen nepřiměřenými poplatky, a musí zohledňovat náklady a přínosy energetických společenství pro síť (tj. čím nižší napěťová úroveň sítě je pro sdílení využívána, tím nižší cena za distribuované množství elektřiny).
  5. Umožňovat členům energetických společenství a energetickým společenstvím bezplatný přístup k datům z výroby a spotřeby v reálném čase a zavést API infrastrukturu pro strojový přístup, aby mohli členové energetických společenství podle zjištěných údajů optimalizovat svou výrobu a spotřebu, případně poskytovat služby agregace.
  6. Povinnost PDS navyšovat kapacitu distribuční soustavy a zvyšovat její „inteligenci“ (tj. regulovatelnost, využívání dat z provozu a predikci) s cílem připojit více decentralizovaných zdrojů energie nad rámec plánu NAP 5G.
  7. Povinnost PDS V případě nedostatečné kapacity sítě, která je důvodem pro nepřipojení výrobny k distribuční soustavě, nabídnout energetickému společenství alternativní řešení.
  8. Povinnost PDS zapojit stávající i budoucí energetická společenství do přípravy plánu rozvoje distribuční soustavy s povinností zohlednit při tvorbě plánu rozvoje jejich připomínky.

Otázka 8: Jaké změny by měly být reflektovány v části věnované současnému stavu a odhadům vycházejícím ze stávajících politik a opatření?

Navrhujeme:

• Měla by být reflektována bezpečnostní i socioekonomická rizika závislosti na dovozu fosilních paliv včetně plynu a měla by být zahrnuta opatření na snižování této závislosti, ne jen na diverzifikaci zdrojů dovozu fosilních paliv
• Scénář by měl počítat s vyšší cenou povolenky a měl by zohledňovat zavedení systému emisního obchodování pro budovy a dopravu a povinnost využívat veškeré výnosy z emisních povolenek na klimatická opatření
• Odhady budoucího vývoje by měly počítat se zrychleným rozvojem obnovitelných zdrojů v ostatních členských zemích EU

Otázka 9: Je posouzení dopadů plánovaných politik a opatření dostatečné a co konkrétně by mělo být v této části revidováno, respektive doplněno?

Navrhujeme:

• Definování socioekonomických dopadů jednotlivých opatření a doplnění indikátoru národního cíle pro snížení energetické chudoby včetně zajištění dostatečné sociální podpory nejohroženějším skupinám obyvatel
• Doplnění strategie, jak identifikovat a měřit sociální dopady transformace na zaměstnanost, a opatření na zajištění rekvalifikací a vytváření pracovních míst v zelené ekonomice
• Vypracování plánu konkrétních investičních potřeb pro jednotlivá opatření a identifikování jejich zdrojů včetně veřejných a soukromých financí a navázání na fondy EU
• Vypracování analýzy využití financí ze Sociálního klimatického fondu
• Vypracování přehledu dotací pro fosilní paliva a plán na jejich ukončení s výhledem do roku 2050

A to je vše, děkujeme!