Krajský úřad Ústeckého kraje během měsíce května zahájil dvanáct řízení, které mají zakázat kácení nejstarších porostů v lesních hospodářských celcích v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Cílem těchto řízení je ochrana lesů starších 120 let, které postupně kvůli kácení mizí. Konkrétně se jedná se o lokality Libouchec, Střekov, Hrob, Mikulov, Krupka, Lesy Sever, Most, Mariánské Údolí, Bohosudov, Boleboř, Blatno a Jirkov. 

Organizace Greenpeace, která již několik let upozorňuje na ničení bukových lesů v Krušných horách, tento krok vítá. Upozorňuje, že spolu s občany situaci v lesích nyní monitoruje a doufá, že nebudou vykáceny ještě před finálním rozhodnutím v těchto řízeních. Po majitelích lesů, mezi něž patří obec Libouchec, Polesí Střekov, město Hrob, obec Mikulov, město Krupka, Lesy Sever, město Most, firma Royal Pine, Biskupství litoměřické, obec Boleboř, Arcibiskupství pražské či město Jirkov, Greenpeace požaduje, aby ochranu unikátních lesů podpořili, v zahájených řízeních ji nerozporovali a v dotčených oblastech již nekáceli. 

I když Ústecký kraj skutečně výrazně zlepší ochranu starých lesů v Krušných horách, pořád jde jen o dočasné opatření, protože bude platit pouze do konce platnosti příslušných lesních hospodářských plánů, tedy většinou do roku 2030. Je také evidentní, že se v současné době kácí i jiné staré lesy než ty v Krušných horách, například Ždánický les na jižní Moravě. Organizace Greenpeace proto vede kampaň za omezení kácení v lesích starších 120 let. Po Ministerstvu zemědělství a po státní firmě Lesy ČR požaduje, aby přestaly s kácením a nešetrným managementem ve starých lesích ve vlastnictví státu. Zároveň by vláda podle Greenpeace měla připravit opatření, která zamezí ničení lesů i dalším vlastníkům. Pro své požadavky ve výzvě Nekácejte.cz nyní sbírá podpisy lidí. 

V sobotu 17. června bude Greenpeace pořádat naučnou procházku s přírodovědci do starého lesa u Litvínova. Právě v okolí Litvínova se má nyní znovu kácet, státní společnost Lesy ČR zde usiluje o pokácení několika tisíc stromů. Ústecký kraj tento záměr výrazně omezil a naopak vyhlásil zastavení těžby nejstarších porostů, Lesy ČR se však proti všem rozhodnutím odvolaly, protože chtějí kácet v původním rozsahu.

Nikol Krejčová, vedoucí kampaně za záchranu starých lesů Nekácejte, říká: 
“Pokud chceme dokázat, že ochrana biodiverzity není pouze prázdná proklamace a skutečně ji chceme zajistit, je krok krajského úřadu zastavit kácení nejstarších porostů v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří správným směrem. Doufáme, že ho majitelé, kraj i ministerstvo životního prostředí podpoří. Tento krok dává možnost vzácným a chráněným druhům přežít a zajistit existenci starých krušnohorských bučin do vyhlášení CHKO Krušné hory, které je naplánováno po roce 2025. Doufáme, že CHKO bude zřízeno co nejdříve s dostatečně silnou ochranou bučin i dalších předmětů ochrany. Bohužel na jiných místech kácení starých lesů pokračuje, a proto žádáme Lesy ČR a Ministerstvo zemědělství, aby zastavily kácení ve starých lesích, které patří státu.”

Staré lesy jsou unikátní a jsou důležité pro zachování biodiverzity. V Česku pokrývají zhruba 9 % rozlohy lesů, z toho polovina je ve vlastnictví státu. Žijí zde vzácné druhy jako lejsek malý, strakapoud prostřední, sokol stěhovavý a netopýr rezavý a brouci jako páchník hnědý, kovařík fialový, ale také různé druhy tesaříků, nosorožíků nebo roháčů. V dutinách starých stromů se pak ukrývají plši i další savci. 

Biodiverzita je podle vědců zásadní pro přežití lidstva na Zemi, a proto se k ochraně biologické pestrosti zavázaly i světové státy včetně Česka na konferenci v Montrealu loni na podzim. Státy se dohodly, že do roku 2030 budou chránit 30 % rozlohy moří a souší, přičemž 10 % bude chráněno pořádně. Greenpeace požaduje, aby v Česku mezi chráněnými oblastmi byly i unikátní staré lesy.