Reakce Greenpeace na mýty firmy Lesy ČR o starých lesích
Lesy ČR nedávno zveřejnily deset tzv. mýtů o starých lesích na svých webových stránkách, kde se snaží ospravedlnit svou současnou politiku hospodaření s lesy. Bohužel, mnoho z těchto tvrzení je nejen zavádějících, ale i fakticky nesprávných. V tomto článku se proto budeme věnovat jednotlivým tvrzením Lesů ČR a objasníme skutečný význam starých lesů pro přírodu i společnost. Jak je to tedy doopravdy?
1. Kácení lesů starších 120 let je třeba zastavit, jsou unikátní a nenahraditelné
Lesy ČR tvrdí, že lesy jsou nahraditelnými skupinami stromů a že obnova v průměrném věku 115 let je správný krok. Tato „obnova“ je však pouhou těžbou zaměřenou na zisk z prodeje dřeva, což nijak nereflektuje skutečnou ekologickou hodnotu těchto lesů. Staré lesy jsou komplexními ekosystémy, kde věkem vznikají specifická prostředí podporující řadu živočichů, rostlin, hub a lišejníků, které v mladších lesích nenajdeme. S přibývajícím věkem lesů se jejich biodiverzita zvyšuje a jsou domovem pro mnoho vzácných druhů. Navíc staré lesy hrají klíčovou roli v zadržování uhlíku, což je zásadní pro boj proti klimatické změně. Jejich stabilita narůstá s věkem a omezením lidských zásahů, což z nich činí důležitý prvek pro ochranu klimatu.
Starých lesů je v České republice pouze kolem 10 % z celkové rozlohy, přičemž mnohé z nich jsou starší než 150 let a některé dokonce přesahují věk 200 let. Některé stromy, jako buky a duby, se mohou dožívat až 500, respektive 1000 let. Je proto klíčové tyto lesy chránit.
2. Stát staré lesy dostatečně nechrání
Lesy ČR intenzivně hospodaří i v chráněných oblastech, kromě národních parků a národních přírodních rezervací, kterých je méně než 3 % rozlohy ČR. Příkladem je rozsáhlé kácení v CHKO Brdy, Jeseníky či Jizerské hory. Lesy ČR ponechávají samovolnému vývoji pouze 5500 hektarů, což je pouhých 0,5 % z rozlohy lesů, které spravují. To je zcela nedostatečné. Ochrana by měla být rozšířena na minimálně 10 % lesů, tedy 120 000 hektarů.
Lesy ČR sice zmiňují přípravu dalších takových území, ale v realitě jde o stovky hektarů. Navíc často před tzv. bezzásahovým režimem plánují vykácet a „obnovit“ porosty, což je nepřijatelný postup. Bezpečnost v těchto lesích lze zajistit i jinak, například zásahy podél značených cest. Lesy ČR však zřejmě nevěří, že lesy mohou existovat bez jejich zásahů, přestože příroda spravuje lesy stovky milionů let.
3. Lesy ČR neposlouchají vědce a kácením starých porostů ohrožují biodiverzitu
Obnova lesa, jak ji Lesy ČR praktikují, znamená vykácení a následné vysázení nových stromů, což je postup vhodný spíše pro produkci dřeva než pro ochranu ekosystémů. Stárnutí lesa přirozeně zvyšuje biodiverzitu a odolnost proti změnám. Lesy existovaly na Zemi dávno před člověkem a dokážou se vyvíjet zcela přirozeně i bez lidských zásahů.
Lesy ČR se odkazují na Adaptační strategii na změnu klimatu, která se však týká hlavně smrkových monokultur vysazovaných na nevhodných místech. Tato strategie nikde neobhajuje kácení listnatých lesů starších než 120 let. Naopak, modely ukazují, že pokud bude současná praxe pokračovat, téměř všechny staré bučiny v Krušných horách do 10 let zmizí.
4. Lesům ČR jde hlavně o zisk
Lesy ČR jsou státní firmou, která by měla spravovat lesy pro veřejný zájem, ale v praxi jsou ekonomické zájmy často nadřazeny ochraně přírody. Masivní těžba probíhá i v chráněných oblastech pod záminkou „obnovy lesa“, i když staré lesy se mohou obnovit samy. Dřevo vytěžené ze starých lesů končí často jako palivové dříví nebo v papírnách, což není zrovna ziskové. Lesy ČR si navíc nechávají vyplácet kompenzace od státu, když nemohou v chráněných oblastech plně hospodařit. Přitom i kdyby byly všechny staré lesy chráněny, Lesy ČR by stále mohly hospodařit v 90 % jimi spravovaných lesů.
5. Lesů stále ubývá, kácí se více, než vyroste
Staré lesy ubývají a to včetně těch nejcennějších, jako jsou bučiny starší než 150 let. Kvalita lesů je klíčová, nikoli jen jejich rozloha. Masivní kácení lesů starších 120 let musí být zastaveno a co největší část těchto lesů by měla být chráněna. I podle evropských směrnic by měly být staré lesy chráněny pro svou vysokou ekologickou hodnotu a schopnost udržovat biodiverzitu.
6. Lesy se daří obnovit samy bez lidských zásahů
Příroda má své vlastní mechanismy obnovy. Staré stromy přirozeně odumírají, čímž poskytují prostor pro nové stromy a stanoviště pro živočichy a další organismy. Mrtvé dřevo je klíčové pro zachování živin v půdě a pro udržení zdravého ekosystému. Studie ukazují, že bezzásahové lesy nejsou nebezpečnější než lesy, kde se intenzivně hospodaří.
7. Staré lesy jsou důležité pro adaptaci na klimatickou změnu
Staré lesy jsou z hlediska boje proti klimatickým změnám nepostradatelné. Ukládají více uhlíku než mladé lesy, protože jejich celková biomasa je větší. Kromě živých stromů ukládá uhlík také mrtvé dřevo a půda, což je důležitý faktor při zmírňování klimatických změn.
8. Lesy ČR ilegálně kácí staré stromy
Greenpeace dlouhodobě upozorňuje na nelegální těžbu Lesů ČR u Litvínova, kterou potvrdila i Česká inspekce životního prostředí. Lesy ČR vykácely 400 buků starých 250 let bez povolení. Tento případ je jen jedním z mnoha a Lesy ČR by měly být za své protiprávní jednání potrestány.
9. Staré lesy představují původní druhovou skladbu lesa
Staré lesy jsou klíčové pro zachování původní biodiverzity. Bez intenzivního hospodaření by u nás bylo 40 % lesů tvořeno buky a jen 11 % smrky, což je mnohem přirozenější skladba, než jakou máme dnes. Kácení starých listnatých porostů je neospravedlnitelné, zvláště když jde o lesy přírodě blízké, jako jsou staré bučiny.
10. Pokud člověk vstoupí do lesa, tak na vlastní nebezpečí
Nikdo nezpochybňuje potřebu kácení nebezpečných stromů podél cest, ale ve zbytku lesů stačí jasné označení rizik. Existují mnohé staré lesy, které jsou hojně navštěvovány lidmi bez jakýchkoliv problémů. I staré lesy nabízejí unikátní příležitost pro volnočasové aktivity v přírodě.
Není na co čekat – každý den přicházíme o tu nejcennější přírodu. Vyzvěme vládu k okamžité akci.
ANO, POMŮŽU
