#KonecDobyFosilní #Ovzduší #ZměnaKlimatu

Zastav rozšíření dolu Bílina

Máme poslední možnost zabránit další těžbu uhlí, která s sebou přináší destrukci krajiny a znečištění životního prostředí.

Jdu do toho

Všechna tvrzení, že klimatické změny neexistují či že je nezpůsobuje človek, již byla mnohokrát vyvrácena. Ve spolupráci s vědcem Janem Hollanem z Ústavu výzkumu globální změny jsme připravili přehled nejčastějších mýtů, které se týkají klimatu a klimatických změn. 

Hurricane Gaston. © NASA

Klimatické změny zesilují sílu hurikánů. © NASA

„Co nám historické změny klimatu říkají o globálním oteplování?“
Přirozené změny v minulosti dokazují, že zemské klima je vůči nerovnováze v tocích energie citlivé. Pokud planeta absorbuje energii, teploty se zvýší. V současnosti vyvolává oxid uhličitý energetickou nerovnováhu tím, že posiluje skleníkový efekt. Historické výkyvy vlastně poskytují důkazy pro to, že klima na změny v hladině oxidu uhličitého silně reaguje.

„Sluneční aktivita a klima: Je globální oteplování způsobeno Sluncem?“
Během posledních 35 let globálního oteplování vykazuje sluneční aktivita trend mírného ochlazování. Globální klima a působení Slunce jdou po opačných drahách.

„Mohou se živočichové a rostliny přizpůsobit globálnímu oteplování?“
Velké množství případů hromadného vyhynutí v minulosti je pevně spjato s globálními změnami klimatu. Protože současná změna klimatu je tak prudká, typický způsob adaptace druhu (např. migrace) ve většině případů jednoduše není možný. Globální změna je prostě příliš všudypřítomná a nastává příliš rychle.

„Jak citlivé je naše klima?“
Někteří „skeptici“ popírající globální oteplování tvrdí, že citlivost zemského klimatu je tak nízká, že zdvojnásobení atmosférického CO 2 bude mít za následek změnu povrchové teploty jen v řádu 1 °C nebo méně, a že tedy globální oteplování není nic, čeho bychom se museli bát. Nicméně, tak nízké hodnoty jsou v rozporu s mnoha studiemi založenými na široké škále metod, včetně paleoklimatických údajů, současných empirických dat a všeobecně uznávaných klimatických modelů.

„Míříme do nové doby ledové?“
Starejme se o dopady globálního oteplování v příštích 100 letech, ne o dobu ledovou někdy za víc než 10 000 let.

„500 vědců vyvrací konsenzus.“
Bližší průzkum studií, údajně vyvracejících lidskou vinu na globálním oteplování, ukazuje, že většina z nich nic takového nedělá. Hrstka prací, které skutečně tvrdí, že antropogenní globální oteplení vyvrátily, jen opakuje již dobře odhalené mýty.

„Ledovce rostou a neustupují“
I když existují ojedinělé výskyty rostoucích ledovců, naprosto převažující celosvětový trend je ústup ledovců. Ve skutečnosti se globálně rychlost tání zvyšuje od poloviny sedmdesátých let 20. století.

„Tání ledu je přirozený cyklus.“
Arktický mořský led ubýval během posledních třiceti let. Tempo úbytku roste a opravdu přesahuje většinu předpovědí, jak vyplynuly z modelů.

„Je věda jednotná?“
Věda není nikdy stoprocentně jednotná – úkol vědy spočívá ve snižování nejistot. Míra pochopení určité problematiky se obor od oboru liší. Nemáme například takovou znalost účinku aerosolů, zatímco o oteplovacích účincích oxidu uhličitého máme jasnou představu. To, že úplně nerozumíme některým jevům změny klimatu, neznamená, že nepřevažují aspekty dobře prozkoumané.

„Produkují sopky více CO 2 než lidé?“
Vulkány produkují kolem 0,3 miliardy tun CO 2 ročně. To je kolem 1 % lidských emisí CO 2, které dosud stoupají, v roce 2018 dosáhly 40 miliard tun za rok.

„Je to střídání klimatických režimů.“
Vnitřní proměnlivost klimatu vede jen k dočasnému zpomalení nebo zrychlení dlouhodobého oteplování. Pokud tuto interní proměnlivost ze záznamu teplot odfiltrujeme, objevíme téměř trvalé, zrychlující se oteplování během celého 20. století.

„Lidský vliv není tak významný, aby ovlivnil světové klima.“
Množství atmosférického CO2 roste o dvacet gigatun ročně. Lidé vypouštějí ročně do atmosféry na čtyřicet gigatun. Dramaticky tak mění složení našeho klimatického systému.

„Během průmyslové revoluce nedošlo k oteplení.“
Světové emise CO 2 uvolněné v období průmyslové revoluce byly jen zlomkem toho, co vypouštíme ní.

Text vyšel v zimním magazínu Greenpeace 2018.