Chránit a obnovovat lesy a změnit globální potravinový systém, včetně omezení živočišné výroby, to jsou nevyhnutelné kroky, které musí nastat, abychom zastavili ničení přírody, cenných ekosystémů či pokles biodiverzity a zároveň mohli vyřešit klimatickou krizi. Tak se ve zkratce dá interpretovat dnes vydaná speciální zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) o změně klimatu a využívání půdy.
Zpráva navazuje na loňskou přelomovou zprávu IPCC se scénáři, jak zabránit oteplení planety o více než jeden a půl stupně. Jde o další urgentní varování vědecké komunity, že bez zásadních řešení v produkci potravin a v péči o krajinu nebude možné splnit požadavky Pařížské klimatické dohody ani zajistit dostatek potravin pro světovou populaci. V září vyjde další zpráva IPPC která se bude věnovat oceánům a kryosféře.
Zprávu samotnou najdete zde, doporučujeme ale nejdříve pročíst shrnutí zprávy pro veřejnost a politickou reprezentaci, ve kterém jsou závěry a data zprávy zpracovány přehledněji.
Udržitelné zemědělství je jednou z cest, jak zlepšit způsob, jakým zacházíme s půdou.
Kvůli produkci potravin, dřeva a energeticky využívaných plodin se dnes již využívá a degraduje okolo 70 % plochy povrchu souše (mimo ledovce) a spotřebuje se 70 % veškeré spotřeby sladké vody. Nešetrné praktiky průmyslového zemědělství, především pak živočišná výroba a s ní spojená deforestace, drasticky zhoršují životní prostředí, snižují biodiverzitu a ničí cenné ekosystémy, včetně jejich schopnosti vázat uhlík, což je klíčová funkce ekosystémů pro řešení klimatické krize.
Nyní má 23 % globálních emisí skleníkových plynů na svědomí zemědělství, kácení lesů a pralesů či lesní požáry. Naopak oblasti naší pevniny, které člověk ještě nevyužívá pro zemědělství či jinou hospodářskou, zachytávají stále ještě tolik uhlíku, že v celkovém součtu jsou půda, lesy nebo mokřady zatím čistým “úložištěm” emisí a tedy “brzdou” globálních změn klimatu. Vědci varují, že postupující změna klimatu může tuto důležitou funkci narušit a není jisté, zda se z dosavadního úložiště emisí nestane jejich zdroj.
Podle vědců z IPPC stoupla teplota na souši oproti předindustriální éře výrazně více, o 1,53 °C, než je celkový globální nárůst (0,87 °C). Změny klimatu tak již dnes negativně ovlivňují produkci potravin, přispívají k degradaci půdy, dlouhým epizodám veder a sucha či rozšiřování pouští. Počet lidí, které bydlí v pouštních oblastech, se zvýšil od roku 1961 o 300 %.
Odlesňování je problémem v mnoha částech světa, například na indonéské Sumatře.
Zásadním problémem je především pokračují deforestace a živočišná výroba. Spotřeba masa stoupla celosvětově od roku 1961 více než dvojnásobně. Samotný chov zvířat má enormní emise skleníkových plynů, především metanu, který je v porovnání s oxidem uhličitým až 28krát silnější skleníkový plyn. Zároveň má chov zvířat na svědomí 80 % odlesňování, ať už kvůli pěstování krmiv – především sóji – nebo kvůli vytváření nových pastvin. U živočišné výroby však problém nekončí.
Zde je seznam zásadních faktů, které nová zpráva IPCC přináší:
- Oteplení je na souši skoro dvojnásobné (1,53° C) oproti celkovému průměrnému nárustu teploty (0,87° C) v porovnání s předindustriální dobou.
- Lidstvo využívá/ovlivńuje více než 70 % plochy pevniny.
- 70 % celkové spotřeby sladké vody na planetě je využito v zemědělství.
- 23 % emisí skleníkových plynů má na svědomí zemědělství, lesnictví a další lidská činnost související s využíváním půdy.
- Celková produkce potravin, kde je zahrnuto nejen zemědělství, využívání půdy a její přeměna, ale i doprava, zpracování, skladování, balení, prodej, spotřeba a ztráty, přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů až 37 % (21-37 %).
- Ztráty při výrobě potravin, plýtvání a odpad má na svědomí 8-10 % všech antropogenních emisí skleníkových plynů.
- Spotřeba masa na osobu se celosvětově zdvojnásobila v porovnání s rokem 1961.
- Od roku 1975 se množství lidí, kteří trpí nadváhou zdvojnásobilo, aktuálně je to okolo dvou miliard lidí, kteří mají nadváhu nebo jsou obézní.
- 821 milionů lidí na planetě je podvyživených.
- Od roku 1961 se spotřeba minerálních hnojiv zvýšila devětkrát.
- Počet lidí, kteří žijí v oblastech postižených desertifikací stoupl o 300 % oproti roku 1961.
- Emise metanu z chovu přežvýkavců se oproti roku 1961 zvýšily 1,7krát.
- Spotřeba vody na zavlažování se od roku 1961 se zdvojnásobila.
Čísla z nové zprávy IPCC hovoří jasně. Zdraví pevninských ekosystémů – od lesů, luk a polí přes mokřady až po zamrzlou tundru – je kvůli lidské nenasytnosti, bezbřehému konzumerismu a honbě za ziskem a v poslední době i kvůli eskalující klimatické krizi ve vážném ohrožení. Neudržitelným čerpáním zásob, které nám půda dává, ohrožujeme přístup k pitné vodě i potravinám a znásobujeme rizika pro zachování přírodní rozmanitosti naší planety. Klimatická krize problém ještě prohlubuje. Na druhou stranu bez zdravých lesů a dalších suchozemských ekosystému nemáme šanci změny klimatu zastavit. Ozdravění lesů musí jít ruku v ruce s razantním snížením emisí skleníkových plynů z jiných sektorů, především energetiky a dopravy tak, jak doporučuje předchozí zpráva IPPC.
Politici všech zemí by se měli s výsledky zprávy detailně seznámit a konat na základě skutečně vědecky podložených faktů a ne podle zájmů lobbistů zemědělských firem či fosilního nebo automobilového průmyslu. Stále existuje cesta, jak drastické dopady změn klimatu přinejmenším výrazně zmírnit a zároveň se adaptovat na to, co kvůli změnám klimatu pociťujeme již dnes. Není to buď a nebo, musíme zároveň výrazně omezovat skleníkové plyny, tak i změnit lesní a zemědělské hospodaření, aby byla krajina schopna ukládat co nejvíce uhlíku a adaptovat se na probíhající i předpokládané dopady změn klimatu. Na klíčová rozhodnutí ovšem již nezbývá moc času.
Nejjednodušším krokem , který může udělat každý, je omezit svou spotřebu živorčišných produktů.
Již v září se státníci z celého světa setkají na klimatickém summitu OSN, kde budou debatovat o změnách klimatu a závazcích jednotlivých států ohledně snižování emisí. Zároveň probíhá v EU debata o tom, že by EU měla být do roku 2050 uhlíkově neutrální a Česko bylo jedním ze tří států, které schválení tohoto cíle zablokovaly. Naprosto v rozporu s doporučením vědců z IPCC. Vědci ale již svůj díl práce odvedli. Teď je řada i na nás, zda dokážeme přinutit naše politiky, ale i velké korporace, aby jejich rozhodnutí reflektovala vědecké poznání a snahu předat naší planetu budoucím generacím v obyvatelném stavu. V neposlední řadě je to i o nás samotných. I my můžeme a vlastně musíme změnit naše zvyky, nároky a omezit svou spotřebu, například tolik zmiňovaných živočišných produktů. Do roku 2050 by se podle různých vědeckých studií živočišná produkce a spotřeba měly snížit alespoň o 50 %. K tomu může přispět každý z nás již dnes.
Diskuse
Bohužel nic nového neřekli tedy, to co bychom měli vědět nebo uvědomovat si všichni. Je mi z toho smutno, že to tak je, tedy čím dál horší. Je moc lidí na planetě a je jim to úplně jedno, co se děje s naší zemí. Ale na druhou stranu aspoň nějakou moc máme všichni občané, tedy tu hybnou sílu věci malinko změnit, je to u voleb, ale bohužel u nás není moc stran, které by se zabývaly pouze ochranou přírody. Taky můžeme být i jinak občansky aktivní, například protestovat při schvalování nového stavebního zákona, což mi přijde také jako mimořádné svinstvo od politiků a developerů, kteří chtějí stavět kde se jim zamane, tak aby jim v tom nikdo nemohl bránit, případně o tom ani nevěděl, protože jim to tento zákon zakáže. A kde pak jsou naše práva?
Život na planetě Zemi můžeme nejlépe zachovat tak, že dáme šanci jiným tvorům, než je člověk. Člověk omezí nejen spotřebu masa, ale eliminuje spotřebu všeho a dá možnost udržitelnému rozvoji veškerenstva, ovšem vyjma druhu Homo sapiens. Jaromír Bratka
Bohužel se nic moc nezmění, pokud neklesne růst populace na této Planetě. O tom, že by se nutně muselo ubýt lidí, se nikdo a nikde nemluví. To je ovšem ten hlavní faktor, proč jsme ohrožení. Růst populace se vymkl kontrole. Vlastně nikdo ho kontrolovat nechtěl a nechce. Planeta je přelidněná a populace roste rychleji a rychleji. Snížit počet lidí není snádno. Jeto dlouhý proces. Stačilo, že by dva lidí měli jen jednoho potomka, potom by se to samo srovnalo. Bohužel, nevěřím, že by s tím lidé dobrovolně souhlasili a radší budou žít způsobem "po mě - potopa, mě to nezajímá". Potom nebude jiná možnost než totální války.
Je nutné pochopit, že začít má každy u sebe. Začít se sám chovat se jinák. Nepoužívat plast, nebrát mikrotenové sáčky v supermarketech, nosit tam svoje a používat je opakovaně, koupit si rozložitelné sáčky z kukuřičného škrobu. Třidit odpad. Jezdit hromadnou dopravou, používat auto jen minimálně, když není jiná možnost, nebo vůbec. Jíst maso jen jednou tydně nebo míň. Šetřít vodou a vrácet jí zpátky stromům a rostlinám, když není ničím kontaminováná. Podporovat Greenpeace, nebo jinou ekologický zaměřenou organizaci. Zbírat odpadky, plasty, pokážde, když jsme na procházce v přírodě. Pomáhat zvířatům, sponzorovat je v útulcích. Takových aktivit se dá vyjmenovat spousta. Začít ale vždy musíme u sebe.
Dobrý den, situace určitě není růžová, ale určité změny k lepšímu tu jsou. Několik dní sbírám podpisy pro petici proti týrání hospodářských zvířat. Je to evropská občanská iniciativa, kterou u nás organizují Obránci zvířat. někteří lidé mi odmítli, ale je spousta takových, kteří se přidali a podepsali. S některými jsem mluvila víc a dospěli jsme k závěru, že změna vědomí u lidí tu je. Dokonce se o klimatických změnách mluví v televizi, a to i v hlavních zprávách. vyjadřují se k tomu politici a je jasně vidět, kdo na tom jak je, jestli to ten člověk cítí nebo ne. Sama cítím, že je potřeba začít vždycky u sebe a začít něco dělat. I kdyby to měl být vysazený jeden strom, podepsaná petice, rozhodnutí, že nebudu jíst maso, ... čím víc se mi toho podaří, tím lépe. Zkouším podepisovat petice, nejím zvířata, jsem sama v lese, zjišťuji, že můžu darovat peníze Greenpeace, Obráncům zvířat, že můžu dát peníze na Indiány, kteří nás naučí obřady uctívání živlů... Funguje to, vnímám pozitivní změny u sebe a v okolí. Taky pálím agnihotru a u nás, kde vůbec nepršelo, když jinde prošelo, tak prší. (Agnihotra je harmonizační obřad, který má vliv na člověka, který ho dělá nebo se ho účastní a má také očistný vliv na ovzduší, půdu, vodu. pomáhá nastolit ekologickou rovnováhu.) Asi na to nejsem sama, a tak jsem se teď nedávno setkala s lidmi, kteří dělají podobné věci - začali např. sí t semínka a obnovují sady a lesy. Včera jsem se o něčem podobné dočetla na internetu - jmenuje se to: Z krajiny mizí stromy. Pecky z Moravy vypěstují nové, třeba na vaší zahradě. Přečtěte si o tom - odehrává se to na Moravě. Je to bezva. jsem z toho šťastná. Ty lidi u nás najdete na feeltrees.com. Petici proti týrání hospodářských zvířat najdete u Obránců zvířat - najdete si kampaně, pak petice. Je potřeba to udělat co nejřív, nejpozději do konce prázdnin! přidejte se, prosím, ať je tu líp!
Před několika dny jsem Vám poslal svůj článek "CESTA ZPÁTKY",který odmítl tisk publikovat.V tomto článku je shrnuto vše o skutečných příčinách oteplování a jeho publikace by byla zásadní pro to,aby veřejnost lépe chápala celou problematiku.Po přečtení posledního usnesení IPCC vidím,že tato organizace věc řeší stále jednostranně. Je nutno už jednou konstatovat,že chyba je v základech systému života společnosti. RNDr B.Valníček.
Prosím, nedál byste článek sem? Rád bych ho přečetl :-)
naši předkové jedli maso pouze v neděli a jak byli zdrávi.Tohle šílenství musí skončit, zmučená zvířata chovaná na minimálním kousíčku někde ve stáji či v klecích jako v koncentrácích, neznají trávu pod nohama, oblohu nad hlavou. Nic.Krutost.Bezcitnost.Příroda se drancuje, pořád kácíme lesy , stavíme další a další dálnice a zabíráme prostor zvířatům, Kolik se vysadí stromů za jeden pokácený ....!! Je mi smutno zde na Zemi, když tohle vidím
Podotýkám, že je třeba vidět věci v souvislostech. Kdybychom všechny zvířata chtěli najednou chovat venku na pastvinách místo intenzivního chovu v halách, museli bychom kácet další lesy, takže výsledná klimatická stopa by byla ještě větší než při současném stavu. Omezení výroby masa a také plýtvání mi připadá z globálního hlediska jako lepší volba, a nakonec by to možná mohlo vést i k méně přeplněným velkochovům. Taky si uvědomme, že průměrná délka života se od dob našich "zdravých" předků o dost zvedla, navíc spotřeba masa není jediný faktor, který určuje zdraví člověka. Souhlasím s vámi, že naše chování k Zemi se musí změnit, je to ale třeba dělat promyšleně.
Moc zajímavá zpráva děkuji určitě to budu šířit dál aby se to dostalo více mezi lidi.S pozdravem Tlustá
S nutností změny souhlasím. Myslím si také, že stejně důležité je i jít příkladem svému okolí. To jaká je situace v naší společnosti je výsledkem většinového vědomi. A to zatím stále stojí na straně, kterou řídí současní politici a mocní. Lidé musí na vlastní oči vidět, že lze dělat věci jinak a že navíc tento jiný přístup dělá lidi šťastnějšími. Sami to na svém okolí pozorujeme a je potřeba na tom hodně pracovat. Další důležitý bod, o kterém se moc nemluví je letecký průmysl - cestování. S rostoucím bohatstvím lidí u nás roste i chuť si “někam” zaletět. My jsme se toho vzdali a raději investujeme peníze na akce, které přírodě pomáhají. A světe div se, o nic jsme se neochudili, naopak vymýšlíme další a další, šilříme to mezi ostatní a máme z toho radost. Toto je jedna z cest, jak většinové myšlení začít měnit.
Nezijeme proto aby jsme jedli ale jime proto aby jsme zili.Pro tento ucel nepotrebujeme jist mnoho.Budeme zdravi a ne obezitni.Obezita spusobuje mnoho nemoci.
Trochu ztrácím důvěru v možnosti nápravy. Řešíme malé znečišťovatele ovzduší a planety, velcí jsou utajeni. Chceme omezit chov hospodářských zvířat, neřešíme nadvýrobu potravin, které se pak ničí, tím vyvolávají potřebu zbytečné výroby. Zvykli jsme si na dostatek i nadbytek. Kdo nás bude učit žít? Naučit nás může snad jen nový nedostatek všeho, více hladu a následné pokory. Nemám příliš důvěry v žádné organizace. Kde jsme jako lidstvo zapomněli skromnost?