Vyzvěte vládu, aby plnila Pařížskou dohodu. Společně můžeme věci změnit!

Jdu do toho

Edit: 12. listopadu 2019 vláda schválila nesouhlasné stanovisko k rozšíření dolu Turów. Článek je proto doplněn rychle o tuto poznámku a bude později, během týdne upraven o příslušný komentář. Podrobnosti zpracováváme

Česká vláda, přesněji politické vedení naší země má před sebou pět rozhodnutí, které prokáží, jak moc to s ochranou klimatu myslí vážně. Rozhodnutí to jsou jasná a pro každého, kdo chce chránit klima i velmi jednoduchá. Projděte si všechny kroky, které nyní mohou naši politici ovlivnit, aby přispěli k lepší ochraně klimatu.

Česká republika se v globální dohodě o klimatu, která byla v roce 2015 uzavřena v Paříži, zavázala že bude snižovat emise skleníkových plynů. Cílem by mělo být dosáhnout klimatické neutrality, tedy vypouštět tolik uhlíku, kolik ho dokážeme v životním prostředí zachytávat, například správnou péčí o krajinu či rozumným zalesňováním. V Evropské unii nyní probíhá debata, zda se vyspělé evropské země zavážou dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050 nebo až později. Česká republika společně s Polskem tuto progresivní dohodu blokují.

Počerady, Bílina, Chvaletice, Turow & EU uhlíková neutralita. 5 jednoduchých kroků pro ochranu klimatu do konce roku.

Pařížská dohoda operuje se snížením globálního oteplování na průměrný nárůst teploty o 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou. Podle řady současných vědeckých studií dosavadní závazky nestačí a nepřistoupí-li státy k razantnějším opatřením, bude tato hodnota překročena a bude hrozit, že se přiblížíme katastrofickým scénářům, v nichž se probíhající klimatická krize vymkne jakékoli kontrole.

Česká vláda by tak podle Greenpeace měla na požadavek Evropské unie přistoupit. Ještě před tím ovšem může provést pět rychlých opatření, která budou mít vliv na ukončení energetické závislosti na uhlí, které má v současnosti řešit nedávno ustanovená uhelná komise.

1) Neudělovat výjimku hnědouhelné elektrárně Chvaletice a elektrárnu zavřít

Úředníci Pardubického kraje rozhodli, že hnědouhelná elektrárna Chvaletice dostane výjimku z nových emisních limitů, a může tak vypouštět do ovzduší nadlimitní množství rtuti a oxidů dusíku. Důvodem, proč společnost Sev.en, kterou vlastní kontroverzní miliardář Pavel Tykač, tuto výjimku potřebuje je fakt, že hodlá v budoucnosti spalovat levnější a méně kvalitní hnědé uhlí z dolu Vršany. Pokud by tedy chtěly Chvaletice snížit emise rtuti, musely by snížit objem vyrobené elektřiny spolu s množstvím vypouštěných skleníkových plynů snížit i zisk společnosti Sev.en. Díky výjimce ušetří Tykač investici přibližně 1,4 miliardy korun, tyto peníze však budou vyměněny za zdraví obyvatel České republiky. Pokud někdo chce i v budoucnosti provozovat uhelnou elektrárnu a vydělávat na ní, měl by tak činit podle pravidel chránících zdraví občanů. Greenpeace rozhodně nesouhlasí s udělením výjimky z emisních limitů a požaduje důslednou péči o zdraví českých obyvatel a čistotu životního prostředí. Odpustky ve formě výjimek jsou v dnešní době nepřijatelné. Hnědouhelné elektrárny – a především velkou elektrárnu ve Chvaleticích – bychom měli co nejdřív uzavřít. Jak hazarduje Česká republika se zdravím svých občanů a další informace o kauze Chvaletice. 

2) Utlumit těžbu ve velkolomu Bílina

Velkolom Bílina v Ústeckém kraji patří k největším dodavatelům hnědého uhlí v ČR. Lidé v tomto kraji jsou vystaveni nejvyšším hladinám emisí oxidu síry a oxidů dusíků ze všech krajů ČR. Patří mezi oblasti s nejnižším průměrným věkem (40,9 let), ale také nejvyšší úmrtností (11,2 zemřelých na 1000 obyv.) a nejnižší nadějí na dožití (o 2 roky méně než je průměr ČR u obou pohlaví). Na všech těchto aspektech se podílí hnědé uhlí, těžené v Bílině. Bílina se přitom zásadně nepodílí na zaměstnanosti místních v kraji, v těžbě tvoří jen 1,7 % pracovních míst. Greenpeace považuje za absurdní, že v situaci, kdy českou krajinu decimuje vedro a sucho vyvolané klimatickou krizí a řada vědeckých studií hovoří o nutnosti začít okamžitě snižovat emise skleníkových plynů, se v České republice těžba uhlí neutlumuje, ale naopak se uvažuje o prolomení těžebních limitů. Uhlí vytěžené v Bílině společně se skleníkovými plyny uvolňuje i další znečištění – oxidy dusíku, síry, rtuť, prach a další nebezpečné látky. Těžba obtěžuje své okolí nadlimitním hlukem a prachem, dolování převrátí naruby několik kilometrů krajiny a zničí se nenahraditelné biologicky cenné lokality – například mokřad Venuska. Greenpeace proto požaduje neprolamovat nově limity těžby a těžbu v Bílině utlumovat podle původních plánů. Kam až dokáže klesnout Ministerstvo životního prostředí se můžete dočíst zde. 

3) Neprodávat elektrárnu Počerady, ale urychleně ji zavřít

Hnědouhelná elektrárna Počerady uvedená do provozu v 70. letech je podle řady studií úplně nejhorší elektrárnou ČEZ z hlediska znečištění a zdravotních nákladů. V roce 2018 vypustila do atmosféry přes 5,5 milionu tun oxidu uhličitého. Podobné hodnoty udržuje elektrárna Počerady každý rok. Jde o adekvátní množství emisí, jaké vyprodukují všechna nákladní auta v ČR. ČEZ se již jednou v roce 2017 pokusil prodat Počerady společnosti Sev.en patřící kontroverznímu miliardáři Pavlu Tykačovi. Tykač má na nákup elektrárny opci a pokud dozorčí rada polostátního ČEZu do konce prosince nezasáhne, získá ji za mnohem menší cenu, než jakou nabízel v původní nabídce. Ani z ekonomického hlediska tedy tento prodej nedává smysl. Greenpeace požaduje, aby ČEZ své uhelné elektrárny neprodával soukromým firmám, jejichž jediným měřítkem je zisk, a místo toho je v zájmu české společnosti a zdraví obyvatel co nejrychleji odstavoval. ČR je sedmým největším vývozcem elektřiny na světě, proto pro ni z energetického hlediska nemůže být problém okamžitě uzavřít největšího znečišťovatele životního prostředí – elektrárnu Počerady. Podrobnější informace o nejšpinavějším výfuku ČR. 

4) Připojit se k ostatním evropským státům a schválit cíl stát se nejpozději do roku 2050 uhlíkově neutrální

Náš premiér, pokud to s ochranou myslí jen trochu vážně, by měl zrušit veto, kterým brání koordinovaným aktivitám celé Evropské unie, a měl by podpořit Dlouhodobou evropskou klimatickou strategii do roku 2050. V materiálu předloženém Komisí by měl podpořit její nejambicióznější scénář, který stanovuje plán na celounijní uhlíkovou neutralitu v roce 2050. Ovšem je třeba dodat, že to je velký krok správným směrem, ale přesto není sám o sobě dostatečný – EU by s ohledem na svoje historické emise a z nich vyplývající odpovědnost měla být ambicióznější, a proto Greenpeace požaduje, aby EU dosáhla uhlíkové neutrality již v roce 2040. 

5) Zapojit se aktivněji do procesu rozšiřování dolu Turów v Polsku a začít chránit zdroje vody obyvatel a klima

Na trojmezí Česka, Německa a Polska, jen kousek od obcí v Libereckém kraji chce polská těžební společnost PGE rozšířit obrovský hnědouhelný důl Turów. Je to nesmyslný krok. Hlavní příčinou klimatické krize je spalování fosilních paliv, především uhlí. Rozšiřovat v této době hnědouhelný důl má s ohledem na ochranu klimatu stejnou logiku jako se střelit do nohy.

Hlavním negativním dopadem na Českou republiku je mizející voda z okolí dolu. Již nyní stahuje důl vodu z krajiny i ze studní místních lidí, a pokud se rozšíří, problém se jen zvětší. Česká vláda může do procesu rozšiřování dolu vstoupit a jasně a rozhodně začít chránit nejen klima, ale i zájmy svým občanů. Více o problematice najdete zde. 

Také si myslíš, že bychom měli začít chránit klima? Připoj se k výzvě české vládě, aby udělala maximum ve snaze zabránit růstu globální průměrné teploty přes hranici 1,5 °C.