Francisco je drobný náčelník z kmene Apurina z oblasti Boca do Acre v brazilském státě Amazonas, který se neúnavně zajímá o práva domorodých obyvatel. Společně se svou manželkou nás přivítal v jejich skromném domě uprostřed džungle, kde jsme přenocovali v hamakách. Druhý den časně zrána jsme s ním a dvěma dalšími členy kmeny vyrazili do džungle.

Po čtyřech hodinách chůze hustým porostem, kterým jsme se museli chvílemi prosekávat mačetami, se před námi objevil apokalyptický výjev způsobený řáděním jednoho z mnoha amazonských požárů. Franciscův kmen během posledních několika let nezákonně přišel zhruba o 600 hektarů pralesa. A to přesto, že je jejich teritorium vládou oficiálně uznáno jako jedno ze 690 přísně chráněných domorodých území v Brazílii.

Francisco Apurina ukazuje kanystry s benzínem, které našel v pralese. (c) Denisa Štěrbová – Greenpeace

Důkazy o tom, že odlesňování pralesů je úmyslné, jsou nepopiratelné. Konkrétně v tomto případě je na vině ilegální těžba vzácného a drahého dřeva juvie ztepilé. Po vytěžení této cenné komodity pak do oblasti přicházejí žháři, protože prales je systematicky ničen kvůli získávání zemědělských ploch pro plantáže krmné sóji pro živočišnou výrobu a pro pastviny hovězího dobytka.

Když jsme s Franciscem procházeli pralesem, najednou v zeleni něco zahlédl a vydal se za tím. Přinesl nám ukázat kanystry plné benzinu, které si zde lidé zapalující pralesy, nechaly na později. Bohužel nebylo v našich silách je odnést pryč, tak jsme je jen schovali do křoví. Ale ani to není řešení – žháři si snadno přinesou jiné a budou ve své činnosti pokračovat, dokud jim za ní nebudou hrozit tvrdé a vymahatelné tresty a dokud za ni budou zemědělskými firmami placeni.

Zločinci, kteří odlesňují území Franciscova kmene, ničí nejen citlivý ekosystém, ale i hlavní zdroj příjmů této komunity. Obživou Francisca a jeho rodiny totiž je sklízení a prodej para ořechů, což je v Amazonii mezi domorodými obyvateli běžná aktivita. Juvii ztepilé, která para ořechy plodí, se daří v pralesech nejen v Brazílii, ale i v Peru a v Bolívii. Tyto majestátní, až padesát metrů vysoké stromy jsou pradávnými živoucími totemy Amazonie a často se dožívají až tisíce let.

Members of the Apurina Tribe in Brazil. © David Tesinsky / Greenpeace
Lidé z kmene Apurina ukazují území spálené požáry v roce 2019. © David Tesinsky / Greenpeace (c) David Těšínský – Greenpeace

Francisco přísahá, že bude i dál svou zemi chránit. Je pevně přesvědčen o posvátnosti pralesa, který ho obklopuje a který mu dává obživu, ale v poslední době ztratil víru v to, že se mu od brazilské vlády dostane podpory či spravedlnosti.

Požáry v Brazílii nejsou náhodné. Pralesy se vypalují kvůli chovu dobytka a pěstování krmné sóji pro živočišnou výrobu. Přidej se ke kampani Greenpeace a řekni velkým potravinářským firmám, ať neasistují při destrukci amazonských pralesů.
CHCI SE PŘIDAT