Američan John Hocevar (49) je mořský biolog a vedoucí oceánské kampaně Greenpeace USA. Dohlíží na aktivity spojené s ochranou moří a s dalšími kolegy z různých zemí světa se snaží udržet oceány co nejzdravější a nejčistší. Během své kariéry se účastnil například průzkumu největších podmořských kaňonů v Beringově moři a s pomocí výzkumné ponorky se vnořil do tajů Čukotského moře. V lednu se jako první člověk potápěl i do hlubin Weddelova moře u břehů Antarktidy.

:. John Hocevar na palubě Arctic Sunrise. (c) Greenpeace – Christian Åslund

Kde jste se vlastně naučil řídit ponorku?
V roce 2007 jsme odjeli za prací do Beringova moře u Aljašky a společnost, která sestrojila tuhle ponorku, mi nabídla výcvik.

Slyšel jsem, že na Antarktidě řádí velmi silný vítr. Je to pravda?
Ano, museli jsme se vypořádat se spoustou nepříjemných vichrů, což komplikuje naši práci. Naštěstí jsme vždycky našli nějaký malý ostrov, který nás skryl před větrem a mohli jsme pokračovat v potápění. Weddellovo moře má mnoho takových ostrůvků a útočišť.

V čem přesně spočívá vaše práce v Antarktidě?
Náš výzkum má dva hlavní cíle. Jeden z nich je vědecký: sbírat data, která podpoří náš návrh na vytvoření rezervace ve Weddelově moři. Naše videozáběry nám pomohou pochopit, jak funguje ekosystém mořského dna. Je to jedinečná příležitost vidět živoucí organismy a jejich vzájemné interakce. Video je úžasný nástroj, jak takovou oblast zkoumat. Potřebujeme ale nejen pokročit ve vědeckém výzkumu, stejně důležitý je i další úkol: dát najevo těm, kteří mají moc, že mnoha lidem na této oblasti záleží a podporují vznik oceánské rezervace. Antarktický oceán je totiž ohrožen rybolovem a změnami klimatu. Voda oceánu se otepluje rychleji než jinde na světě a mořský led roztává. Jenže led hraje zásadní roli v lokálním ekosystému. Přirozené prostředí mnoha živočichů tedy mizí, znamená to problém také pro kril, drobné korýše, na nichž jsou závislé větší živočišné druhy, například velryby, tučňáci nebo tuleni. Dalším ohrožením krilu je už zmíněný rybolov. Takže máme ještě jeden cíl, a sice mobilizovat ostatní, aby vyjádřili podporu našemu snažení. Miliony lidí uvidí příběhy a fotografie z naší expedice a doufám, že začnou jednat.

Jaký je stav ozonové vrstvy nad Antarktidou? Používáte nějaké bezpečnostní opatření kvůli UV záření?
Problém ozonové vrstvy byl skvělý příklad toho, jak lze řešit krize. Lidé se mobilizovali velmi rychle, vyžadovali řešení a v současné době není ozonová vrstva v tak hrozném stavu, v jakém mohla být. Každopádně vrstva je tu stále tenká v porovnání s ostatními místy planety, takže na sobě nosíme různé ochranné prostředky: klobouky, krémy, sluneční brýle…

:. Ponorka Greenpeace se potápí k mořskému dnu v Jižním ledovém oceánu. (c) Greenpeace – Christian Åslund

Není vaše ponorka škodlivá pro životní prostředí?
Ohledně životního prostředí je použití ponorky vlastně velmi dobrá volba. Většina výzkumů mořského dna se provádí za pomoci rybářských lodí, které ale napáchají určité škody. Sítě se spustí ke dnu, a pak vytáhnou vše, co jim stálo v cestě. Takže ponorka je rozhodně nejlepší řešení. Dokonce i s lodí kotvíme jen na starých, už dříve použitých kotevních místech, protože nechceme ničit mořské dno.

Jak zajistíte, aby nedošlo ke kontaminaci místní panenské přírody?
To je opravdu důležitý dotaz. Máme velmi přísné protokoly ohledně biologické bezpečnosti, abychom se ujistili, že neničíme životní prostředí, dokonce ani bakteriemi nebo hmyzem. Takže pokaždé, když jdeme ven, musíme vše pořádně vyčistit a vydrhnout, v podstatě všechno vycídíme.

Poslední dotaz: jaký je váš oblíbený tučňák?
To je vlastně velmi těžká otázka! Ale nejspíš to bude tučňák uzdičkový. Strávili jsme docela dlouhou dobu s jednou kolonií těchto tučňáků – a jsou skutečně roztomilí a rozkošní.

Tento rozhovor vznikl pro magazín Greenpeace.

Nejnovější články

Close