Organizace Greenpeace nyní zevrubně analyzuje návrh Ministerstva životního prostředí na vyhlášení nové Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. K návrhu má již nyní výhrady. Některá území, na nichž se vyskytuje vzácná příroda, nejsou totiž do CHKO zahrnuty vůbec. Další území se vzácnou přírodou, a to včetně vzácných starých bučin či stávajících maloplošných chráněných území, nejsou zahrnuty do I. zón vznikající CHKO. Problémem je podle Greenpeace i fakt, že vyhlášení CHKO je nyní naplánované až na rok 2026, zatímco se v současnosti rozhoduje o řadě zásahů, které mohou místní přírodu nevratně poškodit ještě před vyhlášením CHKO.
Své podrobné připomínky pošle Greenpeace v následujících dnech ministerstvu životního prostředí. Bude v nich apelovat na to, aby se ochrana vzácné přírody v Krušných horách ještě zlepšila a aby byla CHKO vyhlášena rychleji – již v roce 2025.
Nejvíce zjevný nedostatek nově vyhlašované CHKO již v minulosti čelil kritice – MŽP ustoupilo místnímu skiareálu a některým místním obcím, které nechtěly v CHKO být a ve finálním návrhu tak chybí i místa se vzácnou přírodou, které by měly být do CHKO zařazeny, například okolí Klínovce, nejvyšší hory Krušných hor.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Nezačlenění některých oblastí se vzácnou přírodou do vznikající CHKO Krušné hory se dá ospravedlnit jen v případě, že se díky tomu CHKO vyhlásí rychleji. Následně pak může nově vzniklá Správa CHKO začít dlouhodobou a detailní diskuzi s místními samosprávami, které mají k začlenění svého katastrálního území do CHKO výhrady či z něho mají obavy, o tom, jaké území a za jakých podmínek je možné ještě do CHKO přidat. Nedává ale žádný smysl ustoupit jakékoli kritice a nastavit termín vyhlášení CHKO až na rok 2026.”
Podle Greenpeace je pak dalším problémem nového návrhu CHKO, že některá vzácná území nemají dostatečnou ochranu, především proto, že nejsou zařazeny do I. zón. Paradoxně v I. zónách nejsou i některá již dnes chráněná území nebo jejich části, to se týká například přírodních památek Drmaly, Červený hrádek či Bezručovo údolí. Návrh CHKO také ignoruje vyhlášené ptačí oblasti dle Natury 2000 včetně cenných ploch pro tetřívka obecného. Návrh také zatím dostatečně nezajišťuje ochranu Evropsky významných lokalit – například lokalita Krušnohorské plató je ve III. zóně a lokalita Rudné dokonce ve IV. zóně, kde se může normálně a téměř bez omezení hospodařit. Větší míru ochrany by si podle Greenpeace zasloužily i další oblasti, například bývalý vojenský prostor Tisá, oblast někdejší obce Rýžovna, okolí obce Český Jiřetín, okolí obce Loučná, okolí vodní nádrže Přísečnice či horního toku potoka Slatina.
Nedostatečná je také ochrana bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří, které jsou unikátní pro své stáří i rozlohu. Některé lesní porosty by se podle Greenpeace měly přesunout do I. zón, případně alespoň ze III. zón do II. zón. CHKO by také mělo jasně stanovit zajistit přísnou ochranu těch nejvzácnějších bučin v porostech již nad 120 let věku. Nyní se navrhuje především ochrana bučin nad 150 let, rozloha takových porostů je ovšem v porovnání s celkovou rozlohou území poměrně malá. Příkladem lesů, které by měly být podle Greenpeace zařazeny do I. zóny jsou například staré porosty nad Krupkou a Chlumcem či nad Litvínovem. V obou těchto případech se přitom jedná o státní lesy a nejbližší samosprávy CHKO podle informací Greenpeace ochranu místních lesů podporují. Město Litvínov dokonce spolu s Horním Jiřetínem požádalo ministerstvo životního prostředí o zápis místních bučin na seznam přírodního dědictví UNESCO. Zařazení lesů kolem Litvínova do I. zóny by navíc vytvořilo komplexní oblast a propojilo je s Lesy u Horního Jiřetína a Oseka, kde se s I. zónami počítá.
Podle Greenpeace je nyní také nutné zajistit, aby ještě před vyhlášením CHKO nebyly povolovány záměry, které mohou vzácnou přírodu na území CHKO nevratně poškodit. Například Lesy ČR nyní usilují o pokácení více než 15 tisíc stromů právě v lokalitách kolem Litvínova či Oseka, necelých 7000 z nich jim již Krajský úřad Ústeckého kraje podle vyjádření firmy povolil pokácet. Krom toho se nyní řeší také některé lokální projekty, proti kterým vystupují místní lidé, například těžba živce u obce Potůčky.