V mnoha oblastech na světě opět začíná obávané období – čas požárů. Dříve běžné požáry jsou však rok od roku delší a intenzivnější. Nárůst teplot vyvolaný klimatickou krizí vysušuje lesy a jiná místa v krajině, a tak zvyšuje riziko vzplanutí.
Kromě katastrofických následků, které mají požáry pro naši planetu jako celek, dochází k vážným dopadům i na osobní úrovni. Lidé přicházejí o život, o domov, majetek či živobytí. Divočina je likvidována a kácí se lesy a pralesy, na nichž závisí životy nás všech. Letos se navíc k problémům přidává i nebezpečí v podobě onemocnění COVID-19, a lidé tak při silnějších požárech a znečištění ovzduší budou čelit ještě závažnějším zdravotním rizikům.
Letošní požáry jsou podobně jako ty v uplynulých letech způsobené různými příčinami. V Brazílii k požárům nedochází náhodou. Zakládají je záměrně farmáři a spekulanti s půdou, kteří se snaží rozšiřovat oblasti využívané k chovu dobytka a zemědělské velkovýrobě. Tato praxe se ještě zhoršuje ruku v ruce s Bolsonarovou antiekologickou agendou. Největšímu nebezpečí je vystaveno domorodé obyvatelstvo, protože požáry ohrožují jejich domovy, způsob obživy i zdraví.
Hoří i v deltě argentinské řeky Paraná, a v ohrožení se tak ocitá nepostradatelný ekosystém, který je domovem stovek druhů rostlin a živočichů a pomáhá regulovat klima. Podobně jako v Brazílii jsou požáry způsobené převážně farmáři, kteří se zbavují lesů, aby získali zemědělské pozemky. Tyto požáry jsou ale ještě urputnější kvůli nejhoršímu suchu za posledních 70 let a nedostatku srážek. Oheň zuří i v argentinské provincii Cordoba, kde ohrožuje obydlí a lidé se musejí evakuovat. I tam jde o úmyslné požáry motivované ekonomickými zájmy velkozemědělců a realitního byznysu. Ve spojení s úporným suchem způsobují nevratné škody.
V plamenech je i americký stát Kalifornie, kde je dlouhodobě nejhorší kvalita ovzduší a nyní se navíc stovky tisíc lidí musí evakuovat.
Tato vlna nekontrolovaných požárů zažehnutých blesky v krajině vysušené rekordními vedry se vyznačuje rozsahem, který ji řadí k nejvážnějším v historii státu. Dým z ohně se šíří dál po západním pobřeží USA a na Tichým oceánem.
V roce 2020 se kalifornské požáry zhoršily. Prolínají se s dalšími krizovými situacemi a v začarovaném kruhu zhoršují jedna druhou.
- Změna klimatu ztěžuje podmínky a vede k tomu, že požáry mají ještě katastrofičtější důsledky. Teplejší a sušší počasí prodlužuje období požárů a přiživuje plameny.
- Kalifornii nadále sužuje i pandemie COVID-19. Požáry zhoršují kvalitu ovzduší a ještě více ohrožují ty skupiny obyvatelstva, které mají vyšší riziko nákazy – zejména původní americké obyvatele a komunity tmavé pleti. Současně pandemie komplikuje plány protipožárních zásahů a evakuace lidí v ohrožení.
Na Sibiři v létě došlo k vlnám extrémních veder, kvůli tajícímu permafrostu se šířily ropné skvrny a souběžně zuřily lesní požáry. Podle satelitních dat už zasáhly od začátku roku 2020 požáry v Rusku plochu o rozloze přes 22 milionů hektarů. Více než 14 milionů hektarů z tohoto území tvoří lesy. Většina z nich ani nebyla hašena. Ruské úřady mají zákonem danou možnost nezasahovat, pokud hospodářské škody nejsou úměrné prostředkům vloženým do boje s ohněm.
Ve všech těchto zemích je nutné prokázat odvahu a postavit se za ochranu lesů a místního obyvatelstva. A především musíme spolupracovat celosvětově a hledat řešení k ukončení klimatické krize.
O autorce
Rebecca Field
Becca Field působí jako redaktorka multimediálního obsahu u Greenpeace International a žije v Kalifornii.
Na závěr několik tweetů z USA, které dokumentují požáry na západním pobřeží. A stejně jako v Austrálii na přelomu roku platí, že za rozsah požárů je jednoznačně odpovědná klimatická změna. Požáry jsou součástí přirozenou součástí místního ekosystému, ale obrovský rozsah a síla požárů, která nemá prakticky obdoby, jdou na vrub klimatické změně.
Co dělat pro řešení klimatické krize?
Řešení je ve své podstatě velmi jednoduché – potřebujeme přestat spalovat fosilní paliva a začít o naši Zemi pečovat, nikoli ji ničit. A svůj díl na ochraně klimatu musíme odpracovat i my v České republice. Polovinu naší energie vyrábíme z málo efektivního hnědého uhlí, navíc 20 % naší energie prodáváme za hranice. Česká vláda má prostředky jak začít nahrazovat hnědouhelné elektrárny.
Připojte se k výzvy české vládě, aby neodkladně začala činit kroky pro reálnou ochranu klimatu a naší zdravé budoucnosti. Připojte se k výzvě #SpoluProKlima