Žralok = zabiják. Nejen film Čelisti, ale především média, která přinášejí reportáže o žralocích jen v souvislosti s útoky na člověka, vytvořila toto stereotypní spojení. Každý fatální atak, přestože jich je ročně na celém světě asi jako prstů na rukou, má náležité mediální pokrytí, ideálně s pěkným videem či fotem, doplněné autentickým komentářem svědků i přeživších obětí. Přitom se skoro vždy jedná o trapný omyl žraloka, který si člověka spletl s nějakým tím ploutvonožcem.

Lidé z nich mají hrůzu, přestože pravděpodobnost, že do vás uhodí blesk, je třicetkrát vyšší, než že na vás v moři zaútočí žralok. Ve skutečnosti by se žraloci měli bát nás. Člověk záměrně, nikoli omylem, ročně zmasakruje sto milionů žraloků. Většině jen odřízne ploutve na polévku a nechá je pomalu utopit v moři. Ale o tom se v bulváru nedočtete.

Velký hedvábný žralok je zbaven ploutví a zpracován na rybím trhu v Negombu na Srí Lance.

Přitom žraloci se bez lidí v pohodě obejdou. Žijí na Zemi o pár stovek milionů let déle než my a mohl by tak pro ně platit Palackého parafrázovaný citát: „Byli jsme zde před člověkem, budeme i po něm.“ Má to však jeden háček, tedy spíše miliony háčků na dlouhých šňůrách, určených například pro lov tuňáků. Kvůli nim ročně zahyne jako nechtěný úlovek asi 30 milionů žraloků. Většina z nich končí v moři. Zbytek, tedy 70 %, zahyne kvůli tradiční asijské pochoutce – polévce ze žraločích ploutví. Ty představují pouze 2 % těla žraloka, zbytek je vyhozen. Ačkoliv jde o asijskou pochoutku, problém se týká i Evropy. 

Přestože je v EU zakázáno odstraňovat ploutve na palubě rybářských lodí i ve vodách EU a žraloci musí být vykládáni s ploutvemi neoddělenými od těl, je EU jedním z největších vývozců ploutví a významným tranzitním uzlem pro celosvětový obchod s ploutvemi.

EU je jedním z čelních subjektů využívajících žraloky a vzhledem k tomu, že inspekce na moři jsou nedostatečné, ploutve jsou stále nezákonně ponechávány na palubě a překládány nebo vykládány v EU. To je třeba změnit. Naštěstí díky více než milionu občanů EU, kteří v rámci evropské občanské iniciativy žádají, aby se omezil obchod se žraločími ploutvemi, bude již na jaře Komise tuto iniciativu řešit a výsledkem snad bude nařízení, které obchodování s ploutvemi zamezí.     

Ve světle těchto skutečností není tudíž překvapením, že třetina z více než 400 druhů žraloků je ohrožena. Některých druhů zbývá jen pouhých 5 % z původní populace a ocitají se na pokraji vyhynutí. A situace se spíše zhoršuje, protože žraloci pohlavně dospívají poměrně pozdě a pomalu rostou, tudíž se jejich populace nestačí obnovovat.

Oceány bez žraloků by zkolabovaly. Žraloci zajišťují jejich stabilitu a udržují ostatní populace ryb zdravé. Jsou na vrcholu potravního řetězce a mají tak klíčovou roli v mořském světě. Jejich vymizení by mělo fatální následky pro celý ekosystém a pocítili by ho i lidé.

Ale není to jen nadměrný a destruktivní rybolov, co žraloky ohrožuje. Člověk zároveň zásadně ovlivňuje ekosystémy, ve kterých žijí, prostřednictvím znečišťování, výstavby nebo těžby minerálů. A k tomu všemu ještě klimatické změny ovlivňují základní složení a vlastnosti mořské vody. Osud žraloků tak není moc růžový. Dobrou zprávou je, že i vy všichni, přestože třeba bydlíte stovky kilometrů od nejbližšího domova žraloků – Středozemního moře – můžete pro jejich záchranu něco udělat. 

Žralok spanilý

Už brzy se rozhodne o vytvoření sítě mořských rezervací na volných mořích, tedy mořích, které nespravují jednotlivé státy, ale patří nám všem a od 20. února se bude na půdě OSN rozhodovat o jejich osudu. 

Už je to skoro 17 let, kdy Greenpeace vydalo společně s profesorem Callumem Robertsem a jeho týmem z Univerzity v Yorku publikaci Roadmap to Recovery (Cesta k obnově). Průlomový návrh, který ukázal, jak je možné za použití sofistikovaně vytvořených ekologických kritérií a nejnovějších vědeckých dat navrhnout síť mořských rezervací, které by chránily celou škálu mořského života a stanovišť za hranicemi výsostných vod jednotlivých států. Koncept má širokou podporu mořských biologů, ochranářů i drobných rybářů a řady států světa. Abychom se přiblížili realizaci, je nutné, aby státy světa včetně Česka schválily oceánskou úmluvu a začali svoje sliby přetavovat do praxe.

Pomozte nám vytvořit síť mořských rezervací, které jsou obdobou národních parků na souši.