Již léta slyšíme od části politiků, že Česko dělá pro ochranu klimatu dost, emise jsme snížili a Pařížskou dohodu plníme. Velká část toho jsou ale výmluvy a využívání propadu emisí na začátku devadesátých let důsledkem kolapsu těžkého průmyslu. Stát sice sepisuje různé akční plány, legislativní návrhy, dotační výzvy apod., vše je však zoufale nedostatečné a emise skleníkových plynů v posledních pěti letech dokonce mírně rostou. 

I z toho důvodu vznikla iniciativa Klimatická žaloba, aby odkryla takovýto greenwashing a formou právních nástrojů přinutila český stát opravdu chránit klima. „Klimatické žaloby“ se začaly objevovat v mnoha zemích po celém světě. Nejvíce se proslavila tzv. žaloba Ugenda z Nizozemska. Na jaře skončilo šestileté soudní martyrium vítězně pro skupinu holandských občanů, kteří výrokem nejvyššího soudu vyhráli svou žalobu. Soud uznal argumenty žalujících a určil, o kolik procent musí vláda snížit emise do určitého roku, konkrétní opatření však již ponechává na vládě. 

S inspirací u zahraničních případů byl založen spolek Klimatická žaloba ČR, do kterého se může přihlásit každý člověk, který se cítí dotčen neaktivitou státu v adaptaci a boji proti změně klimatu. V současnosti má spolek více než 150 členů a členek. Na jaře se Klimatická žaloba dohodla na právním zastupování advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti a spustila také crowdfundingovou kampaň na zaplacení právních výdajů. Mezitím za první vybrané peníze již začali právníci sepisovat žalobu a vymýšlet, jak nejlépe daný případ vystavit vzhledem ke specifikům českého právního systému. V žalobě se bude pravděpodobně namítat zásah do práv (základních lidských práv i jiných subjektivních práv) žalobců způsobený nečinností, případně nezákonnými zásahy státních orgánů. Žaloba by měla být podána do konce roku. Součástí také bude odborné posouzení toho, jestli Česko dostatečně plní své národní i mezinárodní klimatické závazky (první posudek ukazuje, že zdaleka neplní).

© Greenpeace / Ex-Press / Flurin Bertschinger

Jednou z žalujících je i Tereza Macháčková, která je motivovaná osobní zkušeností s dopady klimatické změny, a podrobněji popisuje své pozorování: „Rozsah klimatické krize jsem si začala intenzivněji uvědomovat v jihoafrickém Kapském Městě, kam jsme se v roce 2017 přestěhovali s manželem. Město je prostoupeno nádhernou přírodou, horami, oceánem, nedaleko leží rozlehlé národní parky, je možno pozorovat velryby, tučňáky, delfíny a spoustu dalších zvířat. Náš pobyt zasáhlo obrovské sucho a tzv. vodní krize, kdy celému městu hrozilo, že mu dojde voda. Tehdy jsme několik měsíců žili jen s 50 litry vody na den, toaletu splachovali jen jednou denně, a to navíc vodou z nádobí nebo sprchy, jejíž délka byla striktně omezena na dvě minuty. O napouštění bazénů nebo kropení zahrad si v parném létě mohli lidé nechat jen zdát, fontány vyschly. Ani v restauracích se nesmělo splachovat a ruce jsme si tam směli mýt jen antibakteriálními gely – kohoutky byly zavřené. V obchodech probíhaly tahanice o plastové barely na vodu, lidé hystericky hloubili studny a navzájem se udávali ohledně toho, jaká pravidla kdo nedodržuje. Tahle zkušenost nás navždy poznamenala. Vodu už nebereme jako samozřejmost, která kdykoliv vyteče z kohoutku. Bylo pro nás zajímavé pozorovat, jak se o několik měsíců později začalo sucho projevovat i v české krajině a Češi procházeli podobnými omezeními, jaká v Africe platila třeba dva tři roky před tou opravdovou krizí.“ 

Pokud Klimatická žaloba uspěje, stát bude mít povinnost začít doopravdy jednat a cesta k zásadnímu zpomalení změny klimatu bude otevřena, úspěch bude představovat silný impulz státním orgánům být důslednější při ochraně českých občanů před změnou klimatu, a bude také důležitým precedentem pro obdobné případy u nás i v zahraničí. Je kupříkladu ostudné, že Česko na úrovni EU stále blokuje navýšení emisních cílů pro rok 2050, stále nemá plán na odchod od uhlí ani plán na dosažení klimatické neutrality. A ani v adaptacích na změnu klimatu nejsme premiantem: přírodě blízká opatření v krajině mají být nahrazena betonovými přehradami. 

I v případě neúspěchu by celá iniciativa a kampaň kolem Klimatické žaloby měla podpořit věcnou debatu o dostatečnosti současných opatření, zvýšit povědomí o příčinách a dopadech klimatické krize a umožnit lidem se zapojit do snah o zmírnění této krize. Do spolku je možné se stále přihlašovat!

Články z aktuálního vydání