Peníze z Fondu spravedlivé transformace by měly jít jen do regionů, které mají konkrétní plán na odchod od uhlí a v nichž transformace proběhne do roku 2030. Vyplývá to z vyjádření Evropského parlamentu, kterým odpověděl na polskou petici podporující těžbu uhlí v dole Turów. Konkrétní podmínky pro čerpání peněz z tohoto fondu schvaloval europarlament včera, detaily zatím nejsou známy. Vyjádření Evropského parlamentu tak vznáší otázku, jestli tato podmínka bude platit pro všechny evropské uhelné regiony.

Polské úřady nedávno prodloužily povolení k těžbě v dole Turów až do roku 2044, což je podle europarlamentu v rozporu s podmínkami, které mají splňovat regiony, aby mohly získat evropské peníze na spravedlivou transformaci. Podobně se v minulosti neoficiálně vyjadřovali i někteří představitelé Evropské komise. Podmínky konce uhlí do roku 2030 ovšem v současnosti nesplňuje ani největší uhelný region v ČR – Ústecký kraj, do něhož by mělo jít 16 miliard korun. Podobně jako v případě regionu kolem dolu Turów se i zde má prodlužovat těžba na dole Bílina za horizont roku 2030.

Velkolom Bílina © Greenpeace – Ibra Ibrahimovič

Česká republika zatím nemá žádný oficiální závazek pro konec uhlí. Termínu, který v souvislosti se spravedlivou transformací požaduje Evropský parlament, se nejvíce blíží rok 2033, který podporuje zhruba polovina ministrů a ministryň současné vlády nebo volební program koalice Piráti a Starostové. Ani tento rok však nemusí Evropské unii stačit. Česká vláda by tak měla podle ekologických organizací co nejrychleji vyjasnit, zda a za jakých podmínek může Ústecký kraj dosáhnout na finanční podporu z Fondu spravedlivé transformace.

Konec uhlí má vláda podle informací z ministerstva životního prostředí diskutovat v nejbližších týdnech. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce, aby byl odsouhlasen rok 2038, který doporučila Uhelná komise. Ekologické organizace dlouhodobě upozorňují na to, že tento rok je příliš vzdálený a že je z mnoha důvodů problematický. Plán na útlum uhlí v roce 2038 například počítá s cenou emisní povolenky 30 eur v roce 2030, přestože už dnes tento ekonomický nástroj přerostl rekordní hranici 50 eur.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká: 
“Polská vláda kvůli podpoře dolu Turów obětovala místní region a znemožnila jeho férovou transformaci, česká vláda by teď neměla udělat stejnou chybu. Je stále jasnější, že uhelný průmysl skončí v příštích deseti letech. Už dnes ho drtí rostoucí cena emisních povolenek a výdaje nutné na udržování starých uhelných elektráren v chodu a v souladu s limity pro znečišťování ovzduší. Zároveň začíná být jasné, že i k velké proměně uhelných regionů dojde velmi brzy. Bavit se o konci uhlí v roce 2038 je v takové situaci naprostý nesmysl. Současná vláda i ta budoucí, která vznikne po volbách, by měla odchod od uhlí směřovat k roku 2030.“ 

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: 
“Česká republika si příliš pomalým řešením odklonu od uhlí zadělává na problémy. Cena emisní povolenky jde rychle nahoru a my musíme z fosilní závislosti uniknout co nejrychleji. Jinak to bude účet drahý a navíc hrozí, že jej budeme platit bez přispění EU fondů.”

Kristína Zindulková, analytička Centra pro dopravu a energetiku, říká:
“Diskuze o podmínce odklonu od uhlí do 2030 pro čerpání z Fondu spravedlivé transformace znovu ukazuje, že se Česká republika musí zavázat k ambiciózním klimatickým cílům, pokud chce čerpat štědrou podporu pro transformaci ze strany EU. Návrh Plánu spravedlivé územní transformace zatím obsahuje jen velmi obecný plán odklonu od uhlí bez konkrétních závazků a termínů.”

Vyzvěte české politiky, aby odpovědně řešili klimatickou krizi!

Připoj se a společně doveďme politiky k tomu, aby odpovědně řešili klimatickou krizi. Je třeba, aby se vláda postavila k řešení klimatické krize čelem a využila následují 4 roky efektivně.

Jdu do toho