Uplynulý rok byl pro nás velmi intenzivní a dosáhli jsme řady úspěchů. Nikdy bychom jich ale nebyli schopní dosáhnout bez podpory lidí, jako jsi ty. 

Vychutnejte si s námi naše společné úspěchy (c) Shutterstock

Na 30 % volných moří vzniknou rezervace

Po dvaceti letech jednání a příprav se konečně podařilo schválit Globální oceánskou úmluvu, která mimo jiné znamená vytvoření mořských rezervací na 30 % volných moří do roku 2030. Greenpeace na této úmluvě pracuje 20 let a je to skutečně přelomový úspěch, kdy se podařilo v napjaté mezinárodní situaci tuto multilaterální úmluvu schválit. Nyní je ale nutné, aby úmluvu ratifikovalo co nejdříve 60 států, pak úmluva vstoupí v platnost. A to je pro nás i výzva do letošního roku, abychom přiměli Česko k rychlé ratifikaci smlouvy. A i ty se můžeš přidat k naší výzvě, aby ministr životního prostředí co nejdříve ratifikaci smlouvy prosadil.

Hlubokomořská těžba zatím nezačne

Prioritou pro Greenpeace bylo v minulém roce zabránit začátku destrukce mořského dna v honbě za novými nalezišti nerostného bohatství. O zahájení hlubokomořské těžby na volných mořích přitom spolurozhoduje prakticky jako jediný vnitrozemský stát i Česko, protože má svého zástupce v Radě Mezinárodního úřadu pro mořské dno. Výzvu Oceány bez těžby podepsalo přes 50 tisíc lidí z Česka. Naše požadavky na zastavení hlubokomořské těžby jsme přinesli i zástupcům Ministerstva průmyslu a obchodu. Akce se zúčastnila i obří nafukovací chobotnice, kterou jsme nechali v Česku vyrobit a která od té doby navštívila řadu dalších zemí, včetně Jamajky, kde se konalo zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno.

Schůzka se zástupci Monisterstva průmyslu a obchodu
© Ray Baseley

Přestože Česko nakonec na jednání svého zástupce neposlalo, díky celosvětovému tlaku se stále daří plány těžařů blokovat a další a další státy se přidávají do seznamu těch, které požadují moratorium na hlubokomořskou těžbu. Česko mezi nimi zatím oficiálně chybí, ale nám zástupci Ministerstva obchodu a průmyslu sdělili, že hlubokomořskou těžbu v tuto chvíli podporovat nebudou.

Evropská příroda se bude nejen chránit, ale i obnovovat

Velkým úspěchem minulého roku je i schválení textu Nature Restoration Law – zákonu na obnovu přírody v Evropské unii, jehož osud visel kvůli odporu konzervativních europoslanců doslova na vlásku. Jsme rádi, že většina českých europoslanců, s nimiž jsme o výhodách zákona na obnovu přírody mluvili, se nakonec postavila za jeho přijetí. 

Staré lesy v Česku budou mít větší ochranu

Pokračovali jsme v kampani za ochranu starých bukových lesů v Krušných horách v místní Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Společně s městem Horní Jiřetín jsme upozornili na další případ ilegálního kácení. Prvního případu ilegálního kácení se v roce 2022 dopustil státní podnik Lesy ČR, loni se pak provinila soukromá firma Royal Pine, která na začátku roku bez povolení vykácela celé jižní svahy nad Mariánským Údolím. Úřady kácení povolit odmítly, ale v tu dobu již dotčený les neexistoval. Firma se sice bránila, že neporušila zákon, ale Česká inspekce životního prostředí nám nakonec dala za pravdu, že těžba dřeva byla ilegální

Upozorňovali jsme úřady na to, že ilegálně vytěžené dřevo je v rozporu s evropskou směrnicí o dřevě uváděno na trh. Abychom to dokázali, dali jsme do klád vykácených firmou Royal Pine GPS trackery a sledovali, jak s ním bude nakládáno. V květnu a v září jsme odsledovali zásilku na pilu místní firmy v Chomutově, která prodává palivové dříví. V této firmě jsme proti ilegálnímu kácení protestovali a za účasti novinářů jsme zde vyndali z klády GPS tracker jako důkaz.  

Protest proti ilegálnímu kácení v krušnohorských bučinách na pile v Chomutově. (c) Greenpeace – Barbora Sommers

Ústecký kraj díky naší práci začal situaci řešit a 13 vlastníkům lesů v Evropsky významné lokalitě zakázal kácet v porostech starších než 120 let. Někteří vlastníci zákaz přijali, několik se jich však proti němu odvolalo, včetně Lesů ČR a Royal Pine, které v minulosti kácely ilegálně. 

Jestli je ochrana vzácných bučin dostatečná, začalo díky nám zajímat i Ministerstvo životního prostředí. Analýza Agentury ochrany přírody a krajiny ukázala, že kdyby se těžilo podle plánů vlastníků lesů, zastoupení těch nejstarších a nejvzácnějších lesů, které byly ponechány přes 161 let bez zásahů člověka, by kleslo ze současných téměř 10 % na pouhých 0,6 %. Unikátní příroda, pro kterou byly místní bučiny zařazeny do Evropsky významné lokality, by tak úplně zmizela. Agentura proto navrhuje co nejrychleji vyhlásit velkou Národní přírodní rezervaci větší než 1000 hektarů a následně vyhlásit Chráněnou krajinnou oblast Krušné hory. Přípravu CHKO přitom již ministerstvo zahájilo. Vypadá to tedy, že se nám krušnohorské bučiny podaří zachránit a ochránit i pro budoucí generace. 

Při naší práci jsme ovšem zjistili, že kácení vzácných starých lesů je systémový problém a ohrožené jsou i další vzácné staré lesy. Proto jsme už v květnu vyzvali Ministerstvo zemědělství a Lesy ČR, aby omezily kácení ve starých lesích, které jsou v majetku státu.

A zaměřili jsme se proto i na další staré lesy. Sledovali jsme pomocí GPS trackerů i klády, které byly vykáceny ve starých bukových porostech Ždánického lesa a v dubohabřině v Evropsky významné lokalitě Dambořický les. Zjistili jsme, že se místní staré stromy zpracovávají na biomasu a pálí v Hodoníně, nebo vozí do papírny Mondi ve slovenském Ružomberku. Firma Mondi je evropskou jedničkou ve výrobě jednorázových papírových sáčků a kartonových krabic. 

Svá zjištění o kácení v Krušných horách a ve Ždánickém lese jsme zveřejnili v reportu Zločin proti přírodě: Jak české firmy ničí vzácné staré lesy. Nyní vzniká celá série reportů Greenpeace, které odhalují nešetrné lesnické praktiky a ničení starých lesů po celé Evropě a právě ten český celou sérii odstartoval.

Na konci roku pak přišla dobrá zpráva, která je úspěchem nejen nás, ale hlavně iniciativy Živý les pro živý region. Na jednání s ministry životního prostředí a zemědělství a místními lidmi ve Ždánickém lese na jižní Moravě Lesy ČR oznámily, že už nebudou plošně ničit tyto staré lesní porosty holosečemi. Podle zdrojů z MŽP i Lesů ČR by mělo dojít k výraznému omezení kácení, zmapování vzácných porostů a návrhu jejich větší ochrany, včetně bezzásahových zón bez kácení. Podle místních lidí nyní skutečně těžba ustala. 

Díky omezení těžby v Krušných horách a ve Ždánickém lese se tak podařilo zachránit desítky tisíc vzrostlých listnatých stromů v oblastech starých lesů s unikátní přírodou, které jsou důležité pro ochranu biodiverzity.

Svět se odklání od fosilních paliv

Ke konci roku se v Dubaji ve Spojených arabských emirátech uskutečnila 28. globální klimatická konference COP. Zúčastnila se jí i vedoucí klimatické kampaně naší pobočky Greenpeace, která přinášela informace přímo z místa i do českých médií. Hlavním tématem konference bylo vyhodnocení klimatických závazků z Pařížské dohody. 

Expertka Greenpeace Miriam Macurová na konferenci v Dubaji (c) Greenpeace

V závěrečném textu se poprvé za třicet let globálních vyjednávaní o ochraně klimatu explicitně objevilo pojmenování hlavní příčiny klimatické krize – spalování fosilních paliv. Konkrétně se v textu mluví o odchodu od fosilních paliv s cílem dosáhnout klimatickou neutralitu do roku 2050. Dále text také pojednává o globálním ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030. To je důležitým signálem pro fosilní byznys, že éra fosilních paliv bude nahrazena obnovitelnými zdroji. Závěrečný text ale také nechává otevřené dveře falešným řešením, jakými jsou technologie na zachycování CO₂ nebo využívání tzv. ‚přechodových paliv‘, mezi něž primárně patří fosilní plyn. 

Schválená dohoda také neobsahuje dostatečné finanční prostředky pro rychlé a spravedlivé dosažení odchodu od fosilních paliv pro všechny země, to bude tématem následujícího COP 29, který se bude konat v Ázerbájdžánu. Je pravděpodobné, že v dlouhodobém hledisku výsledná dohoda kvůli těmto ústupkům nebude dostatečně ambiciózní pro udržení globálního oteplení na úrovni 1,5 °C, proto je potřeba, aby momentum, které na klimatické konferenci vytvořila občanská společnost a zástupci progresivních zemí bylo využito k vytvoření bezprecedentní síly pro změnu v konkrétních zemích, včetně Česka.

Postavili jsme se proti prodloužení těžby uhlí na velkolomu Bílina 

Podali jsme odvolání proti prodloužení těžby na dole Bílina, které je v přímém rozporu se slibem vlády skoncovat s uhlím do roku 2033. Přitáhli jsme k němu veřejnou i mediální pozornost protestem přímo na rypadle v dole a jen o týden později i na valné hromadě skupiny ČEZ.

ČEZ - Český ekologický zločin
Protest proti rozšíření dolu Bílina (c) Greenpeace

Zásluhou Greenpeace se tak mluvilo o negativních dopadech těžby a tématu se začaly věnovat i další ekologické iniciativy, například Fridays for Future, které proti prodloužení těžby na Bílině uspořádaly hned několik protestů. Bílině se dostalo pozornosti také na pochodu Univerzit za klima. Hned několikrát jsme také se situací konfrontovali ministra životního prostředí Petra Hladíka. Podařilo se nám tak dosáhnout toho, aby se záměru Severočeských dolů těžit uhlí na Bílině minimálně do roku 2035 dostalo patřičné pozornosti. V letošním roce by pak Český báňský úřad měl rozhodnout o našem odvolání proti další těžbě. Zároveň může plán na rozšíření dolu odmítnout na základě našeho odvolání i Ministerstvo životního prostředí.

Česko se zavázalo k uhlíkové neutralitě do roku 2050

V roce 2023 začal proces aktualizace strategických energetických a klimatických koncepcí ČR – Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP), Státní energetické koncepce a Politiky ochrany v klimatu. Prostřednictvím veřejných konzultací, které pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu se nám do procesu podařilo zapojit několik stovek občanů. V rámci aktualizace tohoto plánu, kterou v říjnu schválila vláda, se mimo jiné poprvé objevil český závazek dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Vláda se zavázala ukončit spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033 a ukončiť spalování ropy a zemního plynu do roku 2050. To je významný pokrok v naplňování evropské legislativy, ale stále to není dostatečné pro dosažení našich klimatických cílů a závazků. Opakovaně jsme upozorňovali na to, že je potřeba český cíl pro obnovitelné zdroje zvýšit, za pravdu nám nyní dala i Evropská unie

Proces aktualizace strategických dokumentů bude pokračovat i v první polovině roku 2024 a my se mu budeme i nadále věnovat, aby byly cíle Česka co nejambicióznější a proces tvorby dokumentů transparentní.    

Vyúčtování za teplo bude spravedlivější 

Během loňského roku jsme se také účastnili jednání expertů organizované Ministerstvem pro místní rozvoj, a pomohli tak prosadit změnu v placení za teplo v bytových domech, která platí od 1. ledna letošního roku a která bude rozumnější a spravedlivější a zvýhodní šetřivé domácnosti. Dosavadní systém totiž motivoval ke kolektivnímu plýtvání a nahrával lidem, kteří v zimě vytápějí na “trenýrkovou” teplotu. Mnozí lidé, kteří začali šetřit kvůli vysokým cenám energií či kvůli solidaritě s Ukrajinou, pak zjistili, že se jejich úspora dostatečně nepromítla do jejich vyúčtování. To se nyní změní.

Tato změna je velmi potřebná, protože data ukazují, že výraznou část skleníkových plynů, které lidstvo vypouští, má na svědomí vytápění budov. Pokud se vytápí stará nezateplená budova na 23 stupňů Celsia, spotřebuje se téměř o polovinu více paliva (tedy uhlí a fosilního plynu), než když se nechá termostat na 19 stupních. Před energetickou krizí v roce 2019 podle dat STEM přitom celých 37 % domácností v bytových domech vytápělo na 23 a více stupňů. Nová úprava zvýší ekonomickou motivaci teplotu v bytě stáhnout a zároveň ale neumožní „černé pasažérství“, kdy by někteří lidé vypnuli topení úplně a nechali svůj byt vytápět teplem od sousedů.

A co se bude dít letos? 

Rok 2024 bude velmi důležitý pro ochranu a obnovu biodiverzity. Je třeba dotáhnout přijetí Nature restoration law a v návaznosti vytvořit Národní plány obnovy přírody v členských státech. 

Česko musí také připravit před biodiverzitním konferencí COP 16 aktualizovaný plán ochrany biodiverzity v ČR, včetně vytyčení nových chráněných území, které by měly podle nás zabírat alespoň 30 % plochy naší republiky. Budeme také požadovat, aby součástí těchto chráněných území byly i vzácné staré lesy, konkrétně už zmíněné bučiny v Krušných horách a Ždánický les, ale i další. A aby ochrana těchto území nezůstala jen na papíře a promítla se i do reality, budeme trvat na tom, aby alespoň 10 % rozlohy republiky bylo chráněno důkladně. Zároveň musí Česko začít mapovat škodlivé dotace ničící biodiverzitu a přesměrovat je na ochranu přírody.

Podobným procesem budou procházet i další členské státy, kde také mizí unikátní příroda a biodiverzita. Společně s kolegy a kolegyněmi ze zahraničí proto budeme přinášet svědectví o ničení evropské přírody a kácení starých lesů pomocí reportů Nature Crime Files – Zločiny proti přírodě, abychom ukázali, že ohrožená je unikátní příroda i v dalších částech Evropy. Například boreální lesy ve Švédsku či karpatská divočina na Slovensku, v Polsku či v Rumunsku.  

Sledovat budeme i implementaci Nařízení proti odlesňování a národní klimaticko-energetický plán, jehož stávající podoba neodpovídá potřebám ochrany klimatu a naším závazkům v přechodu na obnovitelné zdroje.

Významným milníkem roku 2024 budou také volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční 6. – 9. července, a následné formování nové Evropské komise, která je hlavním legislativním orgánem EU. Pro ochranu biodiverzity a řešení klimatické krize je zásadní, aby environmentální témata zůstala evropskou prioritou i navzdory vzrůstajícímu populismu napříč Evropou.