Co děláme?
1. Prosazujeme konec spalování uhlí
V současné době se bude rozhodovat, kdy se budou zavírat uhelné elektrárny. Některé uzavírky souvisejí s přísnějšími limity na ochranu ovzduší, další by mohla zavřít česká vláda, když schválí ambiciózní plán na útlum uhlí. Konec spalování uhlí v České republice by se měl co nevíce blížit roku 2030. Elektrárny by se ideálně měly zavírat podle kritéria emisní intenzity:
Uhelné společnosti ale nechtějí své elektrárny jen tak uzavírat a snaží se jim za každou cenu prodloužit životnost a staví se proti plánu na útlum uhlí. Úplně nejhorší elektrárnou z hlediska emisí skleníkových plynů i konvenčního znečištění jsou Počerady, u kterých jejich vlastník – uhlobaron Pavel Tykač – místo uzavření mluví o modernizaci, zatímco usiluje o dlouhodobou výjimku z nových emisních limitů.
2. Bráníme rozšiřování dolů
Abychom mohli žít v budoucnosti bez uhlí, musíme ho nejdříve přestat těžit. Přesto se i v progresivní Evropské unii plánuje rozšiřování dolů. V České republice jde především o důl Bílina, kde by se po prolomení územních ekologických limitů mohlo těžit až do roku 2050. Hned za českými hranicemi se pak nachází důl Turów, který krade lidem na české straně vodu. Společně s místními lidmi a spojenci jsme dotlačili českou vládu, aby podala na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru EU kvůli nelegální těžbě, která v dole probíhá.
3. Vysvětlujeme, že uhlí je špatný byznys
Po přijetí Pařížské dohody na omezení skleníkových plynů se mluvilo o tom, že fosilní průmysl jako jeden z hlavních viníků klimatických změn se ocitl na špatné straně historie. Přesto se ukazuje, že do rozvoje fosilního průmyslu jde dodnes stále více peněz než do rozvoje čistých technologií a obnovitelných zdrojů. To by se ale mohlo brzy změnit. Minimálně pro evropské banky a pojišťovny už začíná být uhelný byznys toxický.